Nové vedení Sýrie pozastaví platnost ústavy a parlamentu do 1. března 2025. Do té doby má vládnout přechodná vláda. Mluvčí kabinetu pro politické záležitosti Ubajda Arnáút ale zdůraznil, že cílem je vytvoření právního státu. Tamní islamističtí rebelové, kteří svrhli vládu Bašára Asada, chtějí také uzavřít vězení provozovaná bývalým režimem, v nichž docházelo k mučení a zabíjení odpůrců vlády.
„Vznikne komise pro věci práva a lidských práv, která ústavu přezkoumá a následně provede změny,“ prohlásil Arnáút. Současná ústava, přijatá v roce 2012, nestanoví islám jako státní náboženství, připomíná AFP.
V úterý se setkali ministři povstalecké Syrské vlády spásy s ministry vlády svrženého prezidenta Bašára Asada, poté došlo k předání moci a novým premiérem přechodné vlády se stal Mohamed Bašír. „Naší prioritou je zachování institucí a jejich ochrana,“ uvedl mluvčí vlády.
Nové vedení země podle mluvčího „respektuje náboženskou a kulturní rozmanitost v Sýrii“. Zůstane prý „taková, jaká je“.
Summit v Jordánsku
Jordánsko v sobotu uspořádá summit o situaci v Sýrii po pádu režimu diktátora Bašára Asada. Jednání by se měla zúčastnit šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen, stejně jako diplomaté z USA, Jordánska, Turecka, Saúdské Arábie, Iráku, Libanonu, Egypta, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu a Kataru.
Šéf americké diplomacie Anthony Blinken ve čtvrtek jednal s jordánským králem Abdalláhem II. o tom, jak předejít násilnostem v nejistém přechodném období. Podle Blinkena by měla po Asadově „brutální diktatuře“ přijít vláda, které nebude dominovat žádná jednotlivá náboženská či etnická skupina, zahraniční mocnost či teroristická organizace Islámský stát (IS). „Jsme odhodláni udělat v úzké koordinaci s našimi partnery vše, co bude v našich silách, abychom obyvatelům Sýrie v této ambici pomohli,“ řekl podle agentury AP Blinken.
Poté se večer v Turecku sešel s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, s nímž se podle vyjádření obou stran shodl na důležitosti boje proti Islámskému státu: Blinken prohlásil, že je důležité, aby mezinárodní koalice, která v době největšího rozmachu IS aktivně bojovala proti této organizaci, mohla dále pokračovat v činnosti.
Erdogan řekl, že Turecko je připraveno podniknout kroky proti IS, zároveň však uvedl, že podobně zasáhne proti kurdským jednotkám YPG, které Ankara označuje za teroristickou organizaci. YPG přitom tvoří páteř kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF), která v předchozích letech byla spojencem americké armády v boji mezinárodní aliance proti IS vedené USA.
Kvůli ofenzivě povstalců opustil své domovy více než milion Syřanů, hlásí Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), podle něhož jsou mezi vysídlenými hlavně ženy a děti.
Otevírání věznic
Po pádu Asadovy vlády oběhla svět videa z osvobození tisíců vězňů z nechvalně proslulé věznice Sajdnájá, které lidskoprávní aktivisté v dobách minulého režimu přezdívali „lidská jatka“ nebo „tábor smrti“, píše BBC.
V podobných zařízeních bylo po celé zemi mučeno a zabito na šedesát tisíc lidí, tvrdí monitorovací exilová skupina Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Po pádu režimu byl osvobozen i občan USA Travis Timmerman, který do Sýrie přišel jako křesťanský poutník. Stanici al-Arabíja řekl, že ve vězení strávil sedm měsíců.
Timmerman na území Sýrie vstoupil nelegálně, pěšky z Libanonu před sedmi měsíci, uvedla al-Arabíja. Syrské bezpečnostní složky ho zatkly a držely v nejmenované věznici.
Je jedním z tisíců vězňů, které povstalci osvobodili ze syrských věznic po pádu Asadova režimu. Nyní je v péči povstalců, kteří kontaktovali média, aby rozšířili povědomí o jeho současné situaci.
Timmerman však tvrdí, že ve věznici se k němu strážci chovali slušně a nebili ho. „Měl jsem co jíst a pít. Jediným problémem bylo, že jsem nemohl jít na záchod vždy, když jsem potřeboval,“ dodal. Každý den prý ale slyšel zvuky a hlasy mučených mužů.
Příběh osvobozeného vězně přinesla také americká CNN. Během natáčení v jedné z cel objevila vězněného muže pocházejícího z města Homs, který prý v temné cele strávil tři měsíce. Ádil Gharbal tvrdí, že jej věznitelé bili.
Trýznitelé se milosti nedočkají
Vůdce povstalecké skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, známý i pod svým bojovým jménem jako Muhammad al-Džulání, oznámil, že amnestie vyhlášené jím či novou vládou se nebudou vztahovat na ty, kteří se za minulého režimu podíleli na mučení a vraždění vězňů.
„Budeme je pronásledovat. Zároveň žádáme ty země, do kterých uprchli, aby je vydaly, abychom tak mohli dosáhnout spravedlnosti,“ zdůraznil. HTS už v sobotu vyhlásilo amnestii pro vojáky odvedené do syrské armády.
Dočasný syrský premiér Mohamed Bašír potvrdil vydání zatykačů na asi 160 osob spojených s Asadovým režimem, kteří jsou viněni z porušování lidských práv a válečných zločinů. Zatykače vydal Šará, jenž slíbil odměny těm, kdo poskytnou informace o těch, kdo se na válečných zločinech podíleli, napsal deník The New York Times.
Nový režim v Damašku slibuje respekt k menšinám, a ženám pak svobodu oblékání. Šará také uvedl, že bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi na zabezpečení skladů, v nichž by mohly být chemické zbraně. Jeho skupina už dříve uvedla, že smrtící látky v žádném případě nepoužije.
„Očekává se, že dočasná vláda se bude snažit udržet zemi v chodu. Vypovídá o tom i fakt, že nemění řadu úředníků, protože takové změny by byly příliš radikální. Je pravda, že ekonomická situace je velmi špatná,“ poznamenala zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Kurdové naznačují, že chtějí jednat
Povstalci z HTS vyzvali uprchlíky k návratu do země, což se podle Stomatové už děje, a to hlavně z Turecka na území ovládané právě touto skupinou. „Situace tady v syrském Kurdistánu je ale jiná. Jsou tu větší obavy, protože HTS a SNA s podporou Turecka útočí na syrský Kurdistán. Včera (ve středu – pozn. red.) bylo třeba zabráno město Dajr az-Zaur,“ uvedla zpravodajka.
Kurdové si za Asada vydobyli určitou nezávislost, o kterou nechtějí přijít, vysvětluje Stomatová. Obavy vzbuzuje v této oblasti také vzestup teroristické organizace Islámský stát.
„To, že se bojuje, aktivizuje i spící buňky, které jsou tady v syrském Kurdistánu. Jsou tu stále lidé, kteří sympatizují s Islámským státem, a to je velké nebezpečí, obzvlášť tady ve městě Rakká, které si ještě pamatuje dobu, kdy bylo baštou Islámského státu, vytváří to tu velké obavy,“ podotkla Stomatová.
Podle Stomatové se očekává, že rebelové budou nadále postupovat a budou usilovat o zatlačení syrských kurdských jednotek až k řece Eufrat, v jejíž bezprostřední blízkosti město Rakká je.
V Rakká a celé oblasti Rožava ovládané Kurdy začali vyvěšovat syrské osvobozenecké vlajky používané opozicí včetně rebelů, kteří postupují proti kurdským silám.
„Vlajky nebyly využívány jenom rebely, jsou to obecně opoziční syrské vlajky,“ upřesnila Stomatová. To, že se Syrské demokratické síly (SDF), jejíž hlavní silou jsou převážně Kurdové, rozhodly vyvěsit tuto vlajku na úředních budovách má znamenat, že chtějí jednat s nově ustanovenou vládou v Damašku. „Zatím nemáme informace o tom, jaká bude jejich reakce,“ dodala.
Nejednotná země
Šéf HTS je po triumfu svých islamistických sil považován za faktického lídra, bezpečnostní situace ale podle Stomatové není dobrá ani na místech, které ovládají jeho milice. „Ráno byly hlášeny výbuchy z okraje Damašku. Podle místních novinářů zřejmě izraelské síly útočily na místní leteckou základnu,“ konstatovala novinářka.
Některé velké oblasti země navíc HTS nemá pod kontrolou. Například na severovýchodě ovládají velkou část již zmiňovaní Kurdové, kteří jsou hlavní silou koalice jednotek SDF. Části na severu pak kontroluje koalice syrských povstaleckých milicí podporovaná Ankarou, jež si říká Syrská národní armáda (SNA).
Šéf OSN António Guterres je hluboce znepokojen nedávným a rozsáhlým porušováním suverenity a územní integrity Sýrie, uvedl jeho mluvčí Stéphane Dujarric. „Generální tajemník je obzvláště znepokojen stovkami izraelských náletů na některá místa v Sýrii a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zmírnit násilí na všech frontách v celé zemi,“ doplnil mluvčí.
Izrael po víkendovém pádu syrského režimu podnikl více než 480 náletů, při nichž podle některých činitelů zničil prakticky veškeré vybavení syrské armády, včetně lodí, letadel, vrtulníků či tanků. Tel Aviv to zdůvodnil nutností zajistit vlastní bezpečnost.
Asadova strana pozastavila činnost
Bašár Asad Sýrii vládl od roku 2000, kdy úřad převzal po smrti svého otce Háfize. Ten stál v čele země od roku 1971. Vládnoucí stranou byla dosud Socialistická strana arabské obrody (Baas), jejímž generálním tajemníkem byl také od roku 2000 Bašár Asad.
Strana nyní oznámila, že pozastavuje „až do odvolání“ činnost. Vedení Baasu podle agentury AFP také uvedlo, že předá „vozidla a zbraně“ ministerstvu vnitra a „další majetek a finanční prostředky“ ministerstvu financí.
Slabé Rusko
Asad v neděli ráno uprchl do Ruska, kde on a jeho rodina dostali podle Kremlu azyl poté, co rebelové dobyli Damašek. Kde svržený diktátor nyní pobývá, ani další detaily jeho přesunu Moskva zatím nesdělila. Rusko spolu s Íránem patřily mezi hlavní spojence Asadova režimu a jejich vliv v Sýrii nyní upadá.
„Pro Rusko to nevěstí vůbec nic dobrého. V mezinárodním společenství je teď vnímáno jako velmi slabé, i s ohledem na to, jaká je situace ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko tu mělo v Sýrii několik základen a vypadá to, že jejich osud zatím není známý. Mluví se o tom, že Rusko teď může vyjednávat s HTS o tom, že by si základny v zemi ponechalo, je to pro ně důležité,“ konstatovala Stomatová.
Humanitární pomoc
Světový potravinový program (WFP) oznámil, že rozšiřuje svou pomoc vnitřně vysídleným a jinak ohroženým obyvatelům Sýrie. Kvůli nedávným a současným bojům opustily své domovy podle ředitele WFP pro Sýrii Kenna Crossleyho stovky tisíc lidí a zhoršila se již tak zoufalá situaci v zemi. WFP potřebuje 250 milionů dolarů (asi šest miliard korun), aby v nadcházejících šesti měsících zajistil potravinou pomoc pro 2,8 milionu osob.
„Naléhavě potřebujeme podporu dárců, abychom byli schopni pokračovat po celé zemi ve všech našich programech. Syřané teď mají šanci znovu začít. Nesmíme dopustit, aby jim v cestě stál hlad,“ uvedl Crossley. V současné době jsou ohroženy zásobovací trasy, ceny potravin rychle stoupají a syrská měna oslabuje. Chybí základní zboží, jako je rýže, cukr a olej. Ceny chleba prudce vzrostly, uvedl WFP v prohlášení.
Na začátku tohoto roku podle WFP trpělo 12,9 milionu obyvatel Sýrie nedostatkem potravin, tři miliony z nich spadaly do kategorie vážného ohrožení. V letošním roce WFP poskytl pomoc více než jednomu milionu obyvatel. V roce 2023, před rozpočtovými škrty, poskytl pomoc 5,5 milionu obyvatel.
Během Asadova režimu pomáhala v Sýrii také organizace Člověk v tísni. Podle regionálního ředitele pro Blízký východ Tomáše Kociána pracovala především s vnitřními uprchlíky – ať už z provincie Idlib, nebo z kurdské oblasti. V oblastech, kam se budou nyní navracet lidé, tak podle Kociána budou potřeba velké investice do infrastruktury.
