Syrští islamističtí rebelové, kteří o víkendu svrhli vládu Bašára Asada, chtějí uzavřít vězení provozovaná bývalým režimem, v nichž docházelo k mučení a zabíjení odpůrců vlády. Vůdce povstalecké skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmed al-Šará také řekl agentuře Reuters, že rozpustí Asadovy bezpečnostní složky. Strana Baas spojená s uprchlým diktátorem oznámila pozastavení činnosti.
Islamisté uzavřou Asadovy mučírny a rozpustí bezpečnostní síly
Zprávy v 9: Vládnoucí syrští povstalci hledají vrahy vězňů (zdroj: ČT24)
Po pádu Asadovy vlády oběhla svět videa z osvobození tisíců vězňů z nechvalně proslulé věznice Sajdnájá, kterou lidskoprávní aktivisté v dobách minulého režimu přezdívali „lidská jatka“ nebo „tábor smrti“, píše BBC.
V podobných zařízeních bylo po celé zemi mučeno a zabito na šedesát tisíc lidí, tvrdí monitorovací exilová skupina Syrská observatoř pro lidská práva. Po pádu režimu byl osvobozen i občan USA, který do Sýrie přišel jako křesťanský poutník. Stanici al-Arabíja řekl, že ve vězení strávil sedm měsíců.
Trýznitelé se milosti nedočkají
Vůdce rebelů z HTS, známý i pod svým bojovým jménem jako Muhammad al-Džulání, oznámil, že amnestie vyhlášené jím či novou vládou se nebudou vztahovat na ty, kteří se za minulého režimu podíleli na mučení a vraždění vězňů.
„Budeme je pronásledovat. Zároveň žádáme ty země, do kterých uprchli, aby je vydaly, abychom tak mohli dosáhnout spravedlnosti,“ zdůraznil. HTS už v sobotu vyhlásilo amnestii pro vojáky odvedené do syrské armády.
Dočasný syrský premiér Mohamed Bašír potvrdil vydání zatykačů na asi 160 osob spojených s Asadovým režimem, kteří jsou viněni z porušování lidských práv a válečných zločinů. Zatykače vydal al-Šará, jenž slíbil odměny těm, kdo poskytnou informace o těch, kdo se na válečných zločinech podíleli, napsal deník The New York Times.
Nový režim v Damašku slibuje respekt k menšinám, a ženám pak svobodu oblékání. Al-Šará také uvedl, že bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi na zabezpečení skladů, v nichž by mohly být chemické zbraně. Jeho skupina už dříve uvedla, že smrtící látky v žádném případě nepoužije.
„Očekává se, že dočasná vláda se bude snažit udržet zemi v chodu. Vypovídá o tom i fakt, že nemění řadu úředníků, protože takové změny by byly příliš radikální. Je pravda, že ekonomická situace je velmi špatná,“ poznamenala zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Povstalci z HTS vyzvali uprchlíky k návratu do země, což se podle Stomatové už děje, a to hlavně z Turecka na území ovládané právě touto skupinou. „Situace tady v syrském Kurdistánu je ale jiná. Jsou tu větší obavy, protože HTS a SNA s podporou Turecka útočí na syrský Kurdistán. Včera (ve středu – pozn. red.) bylo třeba zabráno město Dajr az-Zaur,“ uvedla zpravodajka.
Zpravodajka ČT Darja Stomatová v Sýrii (zdroj: ČT24)
Kurdové si za Asada vydobyli určitou nezávislost, o kterou nechtějí přijít, vysvětluje Stomatová. Obavy vzbuzuje v této oblasti také vzestup teroristické organizace Islámský stát.
„To, že se bojuje, aktivizuje i spící buňky, které jsou tady v syrském Kurdistánu. Jsou tu stále lidé, kteří sympatizují s Islámským státem, a to je velké nebezpečí, obzvlášť tady ve městě Rakká, které si ještě pamatuje dobu, kdy bylo baštou Islámského státu, vytváří to tu velké obavy,“ podotkla Stomatová.
Podle Stomatové se očekává, že rebelové budou nadále postupovat a budou usilovat o zatlačení syrských kurdských jednotek až k řece Eufrat, v jejíž bezprostřední blízkosti město Rakká je.
Nejednotná země
Šéf HTS je po triumfu svých islamistických sil považován za faktického lídra, bezpečnostní situace ale podle Stomatové není dobrá ani na místech, které ovládají jeho milice. „Ráno byly hlášeny výbuchy z okraje Damašku. Podle místních novinářů zřejmě izraelské síly útočily na místní leteckou základnu,“ konstatovala novinářka.
Některé velké oblasti země navíc HTS nemá pod kontrolou. Například na severovýchodě ovládají velkou část již zmiňovaní Kurdové, kteří jsou hlavní silou koalice jednotek Syrské demokratické síly (SDF). Části na severu pak kontroluje koalice syrských povstaleckých milicí podporovaná Ankarou, jež si říká Syrská národní armáda (SNA).
Asadova strana pozastavila činnost
Bašár Asad Sýrii vládl od roku 2000, kdy úřad převzal po smrti svého otce Háfize. Ten stál v čele země od roku 1971. Vládnoucí stranou byla dosud Socialistická strana arabské obrody (Baas), jejímž generálním tajemníkem byl také od roku 2000 Bašár Asad.
Strana nyní oznámila, že pozastavuje „až do odvolání“ činnost. Vedení Baasu podle agentury AFP také uvedlo, že předá „vozidla a zbraně“ ministerstvu vnitra a „další majetek a finanční prostředky“ ministerstvu financí.
Slabé Rusko
Asad v neděli ráno uprchl do Ruska, kde on a jeho rodina dostali podle Kremlu azyl poté, co rebelové dobyli Damašek. Kde svržený diktátor nyní pobývá, ani další detaily jeho přesunu Moskva zatím nesdělila. Rusko spolu s Íránem patřily mezi hlavní spojence Asadova režimu a jejich vliv v Sýrii nyní upadá.
„Pro Rusko to nevěstí vůbec nic dobrého. V mezinárodním společenství je teď vnímáno jako velmi slabé, i s ohledem na to, jaká je situace ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko tu mělo v Sýrii několik základen a vypadá to, že jejich osud zatím není známý. Mluví se o tom, že Rusko teď může vyjednávat s HTS o tom, že by si základny v zemi ponechalo, je to pro ně důležité,“ konstatovala Stomatová.
Načítání...