Svět řeší, jak se po triumfu syrských rebelů postavit k současné listině teroristických skupin. Na té unijní i americké je i Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a s ním i vůdce vítězných islamistů známý jako Abú Muhammad al-Džulání. Ten se teď vrátil ke svému rodnému jménu Ahmed Husejn al-Šará. V minulosti dokázal projevit značnou flexibilitu a profiloval se i v roli správce vzbouřenecké provincie Idlib, experti přesto varují před přílišným optimismem, pokud jde o umírněnost vznikajícího syrského režimu.
Velká Británie zvažuje, že syrské islamistické milice Haját Tahrír aš-Šám odstraní ze seznamu zakázaných organizací. Francie chce zase do Damašku poslat vyjednavače. Podle bezpečnostního experta Milana Mikuleckého by ale měla přijít na řadu spíše opatrnost.
„Myslím, že izraelský a americký přístup, kdy místo vyjednavačů poslali bombardéry a snaží se maximálně snížit vojenské kapacity, ať už Islámského státu nebo Syrské arabské armády, je v tuto chvíli pragmatičtější krok. Nicméně ten krok další, že bude nutné i s napravenými islamisty začít jednat, je na cestě, ale mělo by to být, jak se říká – mít v jedné ruce ratolest, ve druhé klacek,“ míní expert.
Pragmatismus Západu
HTS je na stejném seznamu teroristů Evropské unie jako třeba palestinský Hamás, upozornil expert na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Západ je podle něj v tomto ohledu pragmatický, někdy až cynický.
„Řada skupin, které jsou na seznamech, prochází transformací, ale většinou se pak nálepkují – dávají se na seznam, nebo se z něj sundávají bez ohledu na realitu, ale spíše s ohledem na politické souvislosti. Máme třeba teroristické skupiny, které bojují proti íránskému režimu, někdy na západním seznamu jsou, někdy se z něj zase vyndají, záleží na tom, kdo je zrovna u moci v Teheránu, jestli je tam prezident, se kterým vycházíme, nebo nikoli,“ poznamenal Tureček.
Diskuse o vyřazení HTS ze seznamu, probíhá i ve Spojených státech, uvedl dále expert. „Ono to má i právní dopady. Na Západě máme země, které říkají, že s teroristy nemůžeme jednat. Pokud by se tato skupina stala součástí nové moci v Sýrii, tak bychom sami sobě svázali ruce, jak s novým režimem vycházet, když bychom na něj sami uvalili sankce tohoto typu,“ vysvětlil Tureček.
Slib nové syrské kapitoly
Sám al-Šará, který před lety přijal bojové jméno al-Džulání, jež odkazuje ke Golanským výšinám, je v zahraničí oficiálně stále považován za teroristu. Návrat k původnímu jménu lze považovat za pokus odstřihnout se od minulosti radikála a demonstrovat novou identitu možného sjednotitele a vůdce osvobozené země. „Toto vítězství je, bratři moji, novou kapitolou v historii celého islámského národa,“ tvrdí islamista.
Podobně se al-Šará už v minulosti pokusil uzavřít i jiné klíčové kapitoly svého působení: mimo jiné pod vlajkou teroristické organizace Islámský stát a později teroristů z al-Káidy. Jejich franšízu, kterou vede a která v syrské občanské válce dříve působila pod značkou Fronta an-Nusra, se pokusil převléknout a odstřihnout od mateřské organizace.
„Rozhodli jsme se zastavit práci pod jménem Džabhat an-Nusra a vytvořit znovu novou skupinu, která funguje pod názvem Hajat Tahrír aš-Šám. Dodáváme, že tato nová organizace nemá žádné spojení s žádným externím subjektem,“ oznámil v roce 2016.
Tato taktika ale vůdci islamistů příliš nevyšla a se svou tehdejší bojovou přezdívkou dál figuroval na seznamu teroristů hledaných americkou FBI. Na černou listinu se dostal už v roce 2013 a odměna za relevantní informace o jeho osobě – deset milionů dolarů – zůstala stejná.
A nezměnila se ani ve chvílích, kdy se al-Šará už dokázal dostat do pozice, z níž může promlouvat do budoucnosti celé Sýrie. „Říkám lidem: Nesuďte podle slov, ale podle činů. Věřím, že skutečnost mluví sama za sebe. Takové klasifikace jsou především politické a zároveň chybné,“ řekl CNN na začátku letošního prosince.
To, že al-Šará a jím vedená organizace alespoň ideologicky úplně nezapadají do škatulky největších islamistických fanatiků, potvrzují i někteří analytici. „Je více orientován na Sýrii, je méně nadnárodní, méně se zajímá o zřízení islámského chalífátu,“ míní blízkovýchodní analytik GIGA Institutu André Bank.
„Už v roce 2021 na rozhovor s PBS nepřišel v maskáčích a vojenské uniformě, přišel v košili, khaki bundě, s autorem rozhovoru se nechal fotografovat v civilu a už tehdy vlastně říkal to, co z jeho úst slyšíme nyní, že jeho organizace nepředstavuje žádné nebezpečí pro Západ, že mu jde jen o to, co je v Sýrii. Teď jsou to inkluzivní prohlášení tom, že se nemá mluvit ženám do toho, jak se oblékají, nebo o ochraně menšin,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Autoritářská vláda nad Idlibem
Co by vliv Hajat Tahrír aš-Šám mohl přinést celé Sýrii, naznačuje její dosavadní správa části provincie Idlib na severozápadě, kterou skupina kontrolovala zhruba od roku 2017. „Vládla vesměs třem a půl až čtyřem milionům lidí. Snažila se zajistit menšinám, které tam žijí, křesťanům a dalším náboženským minoritám, aby si zachovaly svou roli a nebyly pronásledovány. Neznamená to, že se opozice nestala terčem násilí. Byla to autoritářská vláda,“ upozornil Bank.
Povstalci v oblasti, která byla mimo dosah Asadova režimu, mimo jiné věznili některé oponenty a vládli bez demokratických pravidel. Represe ale zdaleka neměly ani dimenze, ani míru krutosti jako ty ze strany vládního režimu.
