Davy lidí v pátek vyšly do ulic Damašku i dalších měst, aby oslavily první den velkých muslimských modliteb od pádu režimu diktátora Bašára Asada. Současně OSN oznámila, že víc než milion Syřanů musel v důsledku ofenzivy povstalců opustit domovy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena je nyní klíčové zabránit návratu teroristické organizace Islámský stát (IS). Americké vojáky natočil štáb ČT v Rakká ovládaném kurdskými jednotkami.
Rebelové vedení islamisty ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) svrhli Asadův režim, který stál v čele Sýrie 24 let, po nečekané bleskové ofenzivě, jež trvala méně než dva týdny. Předtím se to nikomu nepodařilo za téměř čtrnáct let trvající občanské války.
Syřané tak v pátek slaví první den velkých muslimských modliteb od pádu Asada. Podle katarské televize al-Džazíra se jen v Damašku před největší mešitou syrské metropole sešly desítky tisíc lidí. Server BBC poznamenal, že páteční shromáždění mohou evokovat vzpomínky na rok 2011, kdy v Sýrii vypukly protivládní demonstrace. Ty následně Asadův režim tvrdě potlačil a začala občanská válka.
Podle agentury AFP k oslavám vyzval Syřany i lídr HTS Ahmad Šará. Ten na Telegramu zveřejnil videozáznam, v němž „blahopřál syrskému lidu k vítězství revoluce“ a vyzval Syřany, aby vyšli do ulic „vyjádřit radost“.
Syřané mávali vlajkami Sýrie používanými protiasadovskou opozicí a mnozí ukazovali dvěma prsty symbol V jako vítězství. Velký dav se shromáždil například také v jihosyrském městě Suvajda, které je baštou drúzské menšiny a kam rovněž přišli lidé s vlajkou se třemi červenými hvězdami, která se používala za první syrské republiky vyhlášené v roce 1930 ještě pod francouzskou mandátní správou.
„Byl to první pátek od března 1971, kdy prezidentem není člověk s příjmením Asad, nejdříve Háfiz, pak jeho syn Bašár. I tady v Latákiji, tedy v regionu, odkud tato rodina pochází a žijí tu výrazné počty alávitů, se v centru sešly možná až desetitisíce lidí, kteří slavili pád režimu Bašára Asada, který před necelým týdnem z letiště v Hmímím z tamní ruské základny zemi opustil a odletěl do Ruska,“ informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Američané
Americký ministr zahraničí Blinken mezitím po jednání se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem v Ankaře varoval před znovuzrozením organizace Islámský stát. „Naše země velmi tvrdě pracovala na tom, aby zlikvidovala teritoriální chalífát IS, aby zajistila, že se tato hrozba znovu nevrátí. A je nezbytné, abychom v tomto úsilí pokračovali,“ zdůraznil americký ministr zahraničí.
Vozidla s americkými vlajkami poblíž města Rakká v syrském Kurdistánu zachytila v těchto dnech i kamera štábu ČT. Na bezpečnost v Rakká během pátečních modliteb dohlížejí ozbrojenci, informovala zpravodajka ČT Darja Stomatová. „Značí to, že se syrští Kurdové snaží udržet kontrolu nad městem, i když se objevují informace, že dochází k protestům, a to i ve městě Hasaka,“ sdělila novinářka.
Na úředních budovách a základnách Syrských demokratických sil v Rakká visí vlajky opozice, což je podle Stomatové signál, že Kurdové chtějí jednat s HTS, jelikož si uvědomují, že nebudou schopni udržet celou frontu.
Kurdové si na severovýchodě země dokázali za občanské války vybudovat určitou míru nezávislosti a nyní mají obavy z budoucnosti, jelikož boje s rebely stále pokračují. Také oni mají strach ze vzestupu IS.
„To, že se bojuje, aktivizuje i spící buňky, které jsou tady v syrském Kurdistánu. Jsou tu stále lidé, kteří sympatizují s Islámským státem, a to je velké nebezpečí, obzvlášť tady ve městě Rakká, které si ještě pamatuje dobu, kdy bylo baštou Islámského státu, vytváří to tu velké obavy,“ uvedla ve čtvrtek Stomatová.
IS získal v roce 2014 kontrolu nad rozsáhlými oblastmi Sýrie a Iráku, kde vyhlásil „chalífát“ a prosazoval svůj přísný výklad islámského práva šaría. V Iráku byl IS územně poražen v roce 2017, v Sýrii o dva roky později.
„Islámský stát samozřejmě nějaké ambice mít bude, bude se snažit dostat znovu na výsluní, ale nedomnívám se, že ta pravděpodobnost je nějak extrémní. Zapomínáme ale na jeden fakt – povstalecká organizace HTS, která byla vůdčí silou bleskového tažení a v jejímž čele stojí Ahmad Šará – tak tento muž zakládal v Sýrii buňku al-Káidy. Dnes o něm sice hovoříme jako o osvoboditeli, ale byl bych opatrný na to, co se vyvine z této vůdčí síly,“ upozornil bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
K porážce teroristů z IS výrazně přispěly kurdské milice YPG, které spolupracovaly s mezinárodní aliancí vedenou Spojenými státy. Turecká vláda ale YPG považuje za teroristy a doteď proti nim bojuje na severu Sýrie spolu s jednou z aliancí místních povstalců, jež si říká Syrská národní armáda (SNA).
Zásahy židovského státu
Napjatá je situace i na jihozápadě země, kde izraelská armáda obsadila nárazníkovou zónu na Golanských výšinách a pronikla i na syrské území se zdůvodněním, že se snaží zajistit bezpečnost Izraele v chaotické situaci po svržení Asadova režimu. Izrael také tento týden ostřeloval stovky cílů na syrském území, zejména sklady zbraní či další objekty syrské armády.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac už nařídil armádě, aby se připravila na to, že přes zimu zůstane na syrské straně hory Hermon. Podle Reuters jde o strategické místo, odkud je možné kontrolovat Damašek. Vrchol Hermonu je na hranicích Sýrie a Libanonu, jihozápadní svah je nicméně od konce 60. let po takzvané šestidenní válce pod izraelskou nadvládou.
„Osobně si myslím, že Izrael upevňuje svou pozici v rámci Sýrie, protože to dělá každý v tomto regionu. Turecko si upevňuje pozice, Rusko hledá způsob, jak komunikovat s novou syrskou vládou. Sýrie se stala místem, kde se každý snaží ukrojit to své. U Izraele je to možná i snaha neumožnit povstalcům získat munici, která zůstala po režimu Asada,“ podotkla Stomatová.
Uprchlíci
Lidskoprávní organizace mezitím upozorňují na migrační dopady stávající situace. „K 12. prosinci bylo od začátku eskalace nepřátelských akcí 27. listopadu nově vysídleno 1,1 milionu lidí po celé zemi. Většinu z nich tvoří ženy a děti,“ uvedl Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA).
Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného libanonského činitele napsala, že desítky tisíc Syřanů, zejména šíitů utekly do Libanonu, protože mají obavy z nové syrské vlády. Desítka z nich uvedla, že utíkají kvůli hrozbám, jež jim adresovali někteří lidé osobně, ale většinou si je přečetli na sociálních sítích.
Asadovi, který je příslušníkem menšinové sekty alávitů s kořeny v šíitskému islámu, pomáhaly v občanské válce šíitské milice z Íránu či Iráku a šíitské libanonské hnutí Hizballáh.
Stomatová se v Rakká setkala s uprchlíky z města Manbidž, které dobyly před pár dny síly SNA. „Jsou tu uprchlíci i z dalších měst, takže nejspíš se jedná o vnitřní přesídlení, často z oblastí ovládaných rebely do míst, která mají pod kontrolou Kurdové.
Řada uprchlíků se nyní vrací domů z ciziny, zejména z Turecka. „Lidé mají naději, že jakákoli vláda bude lepší než to, co bylo za režimu Bašára Asada,“ míní zpravodajka.
Humanitární letecký most
Evropská komise v pátek oznámila, že Unie zřídila letecký most na pomoc obyvatelům Sýrie s cílem poskytnout lidem v nouzi nezbytnou zdravotní péči a dodávky další pomoci. Do země budou dovezeny desítky tun potravin, léků, ale i prostředků na vybudování přístřeší.
„Pád Asadova režimu nabízí syrskému lidu novou naději. Tento okamžik s sebou ale přináší i rizika a útrapy,“ uvedla předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. „Vzhledem k tomu, jak je situace na místě nestabilní, je naše pomoc syrskému lidu ještě důležitější. To je důvod, proč jsme na letošní rok zvýšili humanitární financování na více než 160 milionů eur. Zřizujeme také humanitární vzdušný most s životně důležitými dodávkami, jako jsou potraviny, léky a přístřeší,“ dodala.
