Syrští povstalci ze skupiny Syrská národní armáda (SNA), kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyli město Manbidž na severu země ovládané od roku 2016 jednotkami kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF). Serveru Rudaw, který má sídlo v iráckém Kurdistánu, to potvrdil vysoký představitel SDF. Agentura Reuters zároveň napsala, že Turecko a Spojené státy americké se dohodly, že jednotky SDF se budou moci z Manbidže bezpečně stáhnout.
SNA, což je koalice syrských povstaleckých milicí podporovaná Ankarou, se snažila Manbidž dobýt asi dva týdny. V rámci této operace už koncem listopadu dobyla také město Tal Rifaat na severu Sýrie, které rovněž ovládaly kurdské síly. V bojích o Manbidž podle serveru Rudaw Ankara podporovala SNA leteckými údery.
O bojích mezi Kurdy a rebely u zmíněného města Manbidž, po jehož dobytí se rebelové dostanou až k řece Eufrat, která se stane přirozenou hranicí mezi oběma skupinami, informovala už dříve reportérka ČT Darja Stomatová, jež přinesla i svědectví Kurda žijícího v Německu, který uvedl, že v souvislosti s postupem rebelů se syrští Kurdové obávají jezdit do své domoviny.
Podle Stomatové bude v návratu uprchlíků záležet na tom, jaký bude vývoj situace a jestli rebelové dostojí svého slova, že budou sekulárnější v pohledu na život tamních obyvatel, nebo nikoliv.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dobytí Manbidže označil za „osvobození od teroristů“. Hlavní silou v jednotkách SDF jsou kurdské milice YPG, které Ankara označuje za teroristickou organizaci. SDF přitom v předchozích letech byly spojencem americké armády v boji mezinárodní aliance vedené Spojenými státy proti teroristické organizaci Islámský stát. Ta podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) popravila 54 syrských vojáků, kteří během povstalecké ofenzivy dezertovali.
Velitel SDF Mazlúm Abdí v pátek na tiskové konferenci sdělil, že jeho jednotky chtějí řešit problém s Ankarou mírovou cestou. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan ale podle serveru Rudaw v neděli v Dauhá zdůraznil, že Ankara na takovém způsobu řešení konfliktu zatím nemá zájem.
Turecko už od roku 2016 operuje na severu Sýrie, kde žije kurdská komunita. Ankara to zdůvodňuje snahami o zabezpečení své hranice se Sýrií, na jejíž druhé straně v Turecku rovněž žijí Kurdové a kde turecká vláda už několik desetiletí bojuje s organizací Strana kurdských pracujících (PKK).
Na severu Sýrie turecké jednotky společně s povstalci ze SNA v předchozích letech vyhnaly podle nevládních organizací z řady obcí desítky tisíc kurdských obyvatel. Ankara tvrdí, že tam buduje takzvané bezpečné zóny, do nichž chce přemístit větší množství syrských uprchlíků. Těch žije v Turecku na 3,6 milionu.
Kurdské jednotky ovládají necelou třetinu Sýrie – zejména na severovýchodě, kde za občanské války v Sýrii vznikla de facto kurdská autonomie.
Zprávy o izraelském postupu do Sýrie
Agentura Reuters kromě informace o dohodě mezi Tureckem a USA s odkazem na své zdroje také přinesla zprávu o tom, že Izraelské obranné síly (IDF) postoupily asi patnáct kilometrů od nárazníkové zóny do syrského vnitrozemí. Mluvčí IDF Nadav Šošani to však popřel.
Na tiskové konferenci podle Reuters zdůraznil, že IDF zůstávají uvnitř nárazníkové zóny a „na několika dalších místech“ v její blízkosti. Popřel nicméně, že by armáda postoupila nějak významně na syrské území s výjimkou právě tohoto dělicího pásma.
„Síly izraelské armády nepostupují na Damašek. Nic takového neděláme ani o to jakkoli neusilujeme,“ sdělil mluvčí. „Nejsme vnitřně zapojeni do dění v Sýrii, nejsme jednou ze stran konfliktu a nemáme jiný zájem než chránit vlastní hranice a bezpečnost našich občanů,“ dodal.
Krátce nato nařídil dle Reuters izraelský ministr obrany Jisra’el Kac armádě, aby na jihu Sýrie za již obsazeným nárazníkovým pásmem vytvořila demilitarizovanou obrannou zónu bez trvalé izraelské přítomnosti, která by zabránila jakémukoli ohrožení židovského státu ze syrského pohraničí.
Svědectví z Golanských výšin
Zahraniční zpravodaj ČT David Borek přinesl svědectví z Izraelem okupovaných Golanských výšin, kde se dostal až k hraničnímu plotu. „Zejména u hranic v tuto chvíli už bývalé demilitarizované zóny jsou pozorovatelné velké koncentrace izraelských vojsk včetně tanků, které už operují i uvnitř této zóny. Samotná zóna je podlouhlá a v součtu má plochu přes 240 kilometrů čtverečních,“ nastínil Borek.
„Zároveň platí, že kromě kontroly nad územím je zde také podstatný rozměr kontroly nad vzdušným prostorem. V tuto chvíli mají Izraelci jednoznačnou absolutní převahu a využívají ji k masivním úderům na vojenské cíle na syrském území. Izraelský ministr obrany Kac potvrdil, že Izraelci provedli v posledních třech dnech tři sta náletů a podle armádních zdrojů byly zhruba ze sedmdesáti procent zničeny kapacity syrské armády včetně celkové destrukce syrského námořnictva,“ dodal Borek.
Izraelská armáda později dle agentury AFP uvedla, že za posledních 48 hodin uskutečnila 480 úderů.
Izrael v pondělí prohlásil, že se nenechá do syrského konfliktu zatáhnout a že obsazení nárazníkové zóny, kde působí od roku 1974 pozorovatelská mise OSN, má pouze obranný a dočasný charakter. Útoky zdůvodňuje nutností zajistit vlastní bezpečnost po víkendovém pádu režimu syrského diktátora Bašára Asada. Tento krok odsoudily Egypt, Katar i Saúdská Arábie, podle níž „zhatí syrské naděje na obnovení bezpečnosti“.
„Na hranici mezi Tureckem a Sýrií jsou zatím otevřené dva hraniční přechody a skrz ně se zpátky do země dostaly stovky Syřanů,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Novinář upozornil, že většina občanů Sýrie nemá v Turecku status uprchlíka, ale disponuje pouze takzvanou doplňkovou ochranou, o kterou by při návratu do vlasti přišla.
Letecké údery
Izraelská armáda podle SOHR od víkendu bombardovala letiště, radary, zbraňové a muniční sklady či armádní výzkumná centra sloužící dosud Asadově armádě. Podařilo se jí zasáhnout některé syrské vojenské lodě a jednotku protivzdušné obrany na severozápadě země.
„Během noci jsme slyšeli výbuchy. Místní nám říkali, že je to z oblasti letiště a že Izraelci údajně podnikali nálety na muniční sklady, které patřily asadovcům, aby nepřešly do rukou rebelů. Během dne jsme se na letiště vypravili. V areálu jsme viděli už pouze vojáky SDF, několik poškozených budov, vojenskou techniku a bedny s municí,“ informovala zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová, jež se nachází v Kámišlí, které kontrolují syrští Kurdové.
Letectvo zároveň zaútočilo i na konvoj s municí. „Měli jsme možnost mluvit i s místními řidiči. Říkali nám, že postup letectva byl takový, že útočilo postupně. Na první nákladní vůz a tak dále, ale nemohou potvrdit, jestli šlo o izraelské nebo turecké letectvo. Tak či tak, vzhledem k tomu, že Kámišlí se nachází dva kilometry od hranic, Turecko muselo o tomto úderu vědět,“ dodala Stomatová.
Podle zdrojů AFP se v úterý ráno ozývaly výbuchy z útoků na metropoli Damašek. Bezpečnostní zdroje Reuters uvedly, že těžké izraelské údery zničily i desítky vojenských vrtulníků a stíhaček a také zařízení republikánských gard v Damašku i jeho okolí. Po úderech z vybavení syrské armády „nic nezbylo“, doplnily zdroje Reuters. Izrael prohlásil, že nálety potrvají několik dní.
Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen v úterý vyzval Izrael, aby zastavil své vojenské přesuny v syrském pohraničí a přestal bombardovat cíle na území Sýrie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil pád Asadova režimu, podporovaného izraelskými nepřáteli Íránem a teroristickým hnutím Hizballáh, za historickou událost a přímý důsledek úderů, které Íránu a Hizballáhu uštědřil Izrael.
„Dle mého názorů nemůžeme očekávat čistě demokratický proces, ale spíš pragmatické rozdělení moci vítěznými aktéry,“ míní ředitel Centra blízkovýchodních vztahů na Vysoké škole CEVRO Filip Sommer.
Islamistická milice Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která má mezi syrskými rebely vůdčí postavení, v současnosti volí strategii, kdy se zaměřuje na lokální vládnutí a nechce jít cestou džihádismu. HTS volí pragmatické jednání s regionálními aktéry a dlouhodobě se snaží navázat spolupráci se Západem, poznamenal Sommer.
