Rusko si určuje hranice samo, připravme se i na nejhorší, říká Rychetský. Nesmí dojít k eskalaci, míní Vondráček

Nahrávám video
Události, komentáře: Debata o válce a míru a korespondenční volbě
Zdroj: ČT24

„Je potřeba si uvědomit, že Rusko se nevzdá svých ambicí znovu ovládnout prostor, který ovládalo ve střední a východní Evropě v době studené války,“ prohlásil bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Událostech, komentářích. Pokud Moskva vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, může být podle něj demokratický svět ohrožen. To podle něj není strašení, ale realita a je nutné o tom hovořit. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) souhlasí, že je nutné mít připravenou armádu. NATO se ale musí snažit, aby nedošlo k eskalaci konfliktu. „Diplomatická část tu zatím pokulhává. Málo se investuje energie do diplomatického řešení,“ myslí si.

„Jsme svědky toho, že Rusko napadlo sousední suverénní stát. Před tím nelze zavírat oči,“ konstatoval Rychetský. Demokratická společnost se dle bývalého předsedy Ústavního soudu tím pádem musí připravit na to, že „s jídlem roste chuť“. Rusko s jeho vládcem Vladimirem Putinem je schopno se snažit znovu ovládnout část Evropy, kterou v době Sovětského svazu považovalo za své kolonie, zdůraznil.

Na nutnost připravenosti k většímu konfliktu pravidelně upozorňuje náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. „Asi před Vánoci mluvil o přípravách na jadernou válku. Poprosil bych o střídmost v jeho vyjádřeních,“ okomentoval Vondráček. Dodal, že nikdo nezpochybňuje, že armáda má být připravena na jakoukoliv variantu, ale veřejná vyjádření by měl Řehka mírnit.

Náčelník generálního štábu dle Vondráčka vystupuje často a jeho vyjádření vyvolávají u veřejnosti určité emoce. „Co je na tom populistického, když chceme, aby byl náčelník generálního štábu uvážlivější ve svých veřejných vyjádřeních?“ táže se. Politická vyjádření by měl podle něj nechat na ministryni obrany.

Chtít mír a zároveň se připravovat na válku se dle Vondráčka nevylučuje. „Myslím, že všichni rozumní lidé na světě chtějí mír,“ uvedl. Vondráček uznává, že se mění geopolitická situace ve světě, do obrany by ale Česko mělo investovat rozumně.

Němcová: Být připraven je vždy výhodou

„Řehka mluví o stejné věci jako předseda vojenského výboru NATO (Rob Bauer), kdy říká, že musíme změnit své myšlení z éry, kdy bylo vše předvídatelné, kontrolovatelné a plánovatelné, na éru, kdy se může stát cokoliv,“ okomentovala členka senátního ústavně-právního výboru Miroslava Němcová (ODS). Sama prý nezaznamenala žádné Řehkovo prohlášení, které by ji rozhořčilo. „Naopak bych očekávala častější informace,“ podotkla.

Strach z války je podle ní přirozený, ale informovanost a připravenost armády může společnost velkých obav naopak zbavit. „Všechny vrstvy společnosti by měly chápat rizika, která se na nás valí,“ upozornila a jako příklad uvedla vysoké náklady Ruska nejen na válku. „S těmi penězi něco udělají, nevyhodí je do vzduchu, (...) být připraven je vždy výhodou,“ dodala.

Velká část společnosti si dle Rychetského stále neuvědomuje hrozbu, kterou představuje imperiální politika Moskvy. Připomněl výrok Václava Havla, že jde o zemi, která neví, kde jsou její hranice. „Hranice si určuje sama. Bohužel je zcela evidentní, že kdyby se nepodařilo zastavit její barbarskou agresi, kterou provádí proti Ukrajině, byli bychom skutečně ohroženi,“ myslí si.

Je podle něj tak samozřejmé o takové hrozbě mluvit. Demokratický svět se tak musí připravit i na to nejhorší. „To není strašení, to je realita. Rusko je v tuto chvíli nebezpečím pro civilizovaný demokratický svět,“ řekl.

Vondráček souhlasí s tím, že je vhodné mít připravenou armádu. V současné situaci je podle něj velmi důležité, že Česká republika je součástí NATO. „Že jsme uskupením, které vzbuzuje respekt, který zabrání válečnému konfliktu,“ poznamenal. Je podle něj ale nutné se snažit, aby třeba náhodou nedošlo k eskalaci války, kterou vede Rusko proti Ukrajině. „Diplomatická část tu zatím pokulhává. Málo se investuje energie do diplomatického řešení,“ myslí si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
Právě teď

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 9 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 31 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 41 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...