Zelenskyj poprvé připustil vpád ukrajinských sil do Kurské oblasti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé připustil, že ukrajinské síly bojují v ruské Kurské oblasti, informovala agentura Reuters. Ruské úřady kvůli situaci evakuovaly přes 76 tisíc obyvatel, napsala ruská agentura TASS s odvoláním na ministerstvo pro mimořádné události. Moskva stáhla část sil z východní fronty a poslala je bránit hranice. Denní počty pozemních útoků na Ukrajině se tak snížily. Rusko přitom tvrdí, že se mu daří zastavit postup kyjevských sil do vnitrozemí. Podle některých zpráv ale proniklo do země až deset tisíc vojáků. Bělorusko v sobotu oznámilo, že posílí svoji vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou.

Ukrajinský prezident ve svém večerním videoproslovu uvedl, že o operaci hovořil s velitelem armády Oleksandrem Syrským, přičemž nezapomněl ani na bitvy, kterým čelí vojáci na složité východní frontě. „Dnes jsem obdržel několik zpráv od vrchního velitele Syrského ohledně předních linií a našich akcí, abychom válku zatlačili na území agresora,“ řekl Zelenskyj.

Zelenskyj podle Reuters rovněž prohlásil, že operace je součástí snahy Kyjeva o obnovení spravedlnosti po zahájení ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022.

„Jsem vděčný každé jednotce obranných sil, že to zajistila. Ukrajina dokazuje, že skutečně dokáže obnovit spravedlnost a zajistit potřebný tlak na agresora,“ prohlásil prezident, který již dříve chválil schopnost armády „překvapit“ a poděkoval jí za zajetí ruských vojáků, které by Kyjev mohl využít při budoucích jednáních s Moskvou.

Ruských útoků na Ukrajině ubylo

Zelenskyj také vzdal hold vojákům bojujícím podél tisícikilometrové frontové linie. Zmínil se o akcích v severní Sumské oblasti, která leží u hranice s ruskou Kurskou oblastí. Tam Rusko zintenzivnilo ostřelování.

Místní úřady v sobotu sdělily, že při ruském vzdušném útoku a ostřelování v ukrajinské Doněcké a Charkovské oblasti zemřeli nejméně tři lidé. Na zemi se ale situace mírně zlepšila. „Za uplynulý den bylo zaznamenáno devadesát bojových střetů,“ informoval ve své pravidelné ranní svodce ukrajinský generální štáb s tím, že Rusové nejaktivněji útočili v pokrovském sektoru v Doněcké oblasti.

Den předtím zaznamenala ukrajinská armáda sto bojových střetů. Snížení útoků Rusů na frontové linii ilustruje podle webu RBK-Ukrajina i to, že ukrajinská armáda dříve hlásila i sto čtyřicet střetů denně.

Nahrávám video
Rusko muselo kvůli postupu Ukrajinců vyslat posily do Kurské oblasti
Zdroj: ČT24

Vpád do Kurské oblasti

Jednotky ukrajinské armády zahájily překvapivý vpád na ruské území v Kurské oblasti v úterý a od té doby obsadily několik vesnic a podle nich také město Sudža s posledním funkčním tranzitním bodem pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

„Zdravíme vás z města Sudža. Město je pod kontrolou ozbrojených sil Ukrajiny, je tu klid, všechny budovy jsou nepoškozené. Strategické zařízení Gazpromu ovládá 99. mechanizovaný prapor 61. samostatné brigády,“ uvedli vojáci.

Ruské ztráty a přesídlení obyvatel

Ukrajinci podle některých zdrojů pronikli až čtyřicet kilometrů do hloubi Ruska, upozornil vedoucí Centra bezpečnostních studií Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.

„To neznamená, že celé to území drží, ale že tak daleko některé jednotky došly. Spekuluje se o tisíci až dvou tisících ukrajinských vojáků s tím, že podobné nebo ještě vyšší číslo je připravené na hranici. Někteří ruští i ukrajinští blogeři tvrdí, že by se mohlo jednat až o deset tisíc vojáků. Myslím si, že ty nižší tisíce jsou zatím pravděpodobnější,“ uvedl Bureš. Z informací z on-line prostoru podle něj vyplývá, že se zřejmě jedná o části různých ukrajinských brigád.

Rusové zřejmě utrpěli i těžké ztráty. Na jednom z videí je vidět zhruba patnáct vyhořelých nákladních aut ruské armády podél silnice. Zabito či zraněno bylo přinejmenším několik desítek vojáků, někteří další padli do zajetí. Ruští vojenští blogeři nyní tvrdí, že ukrajinský postup se už armádě podařilo zastavit ve vzdálenosti 10 až 20 kilometrů od hranice. Ukrajinci se podle nich na obsazeném území opevňují.

Úřady mezitím evakuovaly z Kurské oblasti desítky tisíc lidí. „Prioritou operačního štábu je přesídlení obyvatel těchto oblastí do bezpečných míst. Celkem bylo od zahájení těchto prací do bezpečných míst dočasně přesídleno více než 76 tisíc osob,“ cituje TASS Arťoma Šarova z ruského ministerstva pro mimořádné události.

Nahrávám video
Události: Rusové ve velkém evakuují obyvatele Kurské oblasti
Zdroj: ČT24

Evakuace probíhá i na druhé straně hranice, kde není bezpečno a situace civilního obyvatelstva se může kdykoliv výrazně zhoršit. „V Sumské oblasti pokračují evakuace z ostřelovaných osad v místním pohraničí. Úřady nařídily přemístění obyvatel z více než dvou desítek vesnic. Tady v centru už kvůli tomu otevřely druhé registrační středisko. Lidé tu dostanou humanitární pomoc a mohou tu i přespat,“ uvedl zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek.

Únik od zákopové války

Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se od sobotního rána objevují zprávy o ukrajinských jednotkách v Bělgorodské oblasti. „Není to ještě potvrzené, ale znamenalo by to, že chtějí frontu na ruském území poněkud roztáhnout,“ hodnotí situaci novinářka. Ukrajině podle ní nevyhovuje zákopová válka, na kterou nemá dost vojáků ani munice a má slabší pozici, pokud jde o dělostřelectvo. Nečekaná a dynamická operace Ukrajinců naopak měla úspěch.

Ruské vedení nyní čelí nezvyklé situaci. „Najednou bojuje na svém území. Pokud bombarduje objekty, ve kterých předpokládá, že se skrývají ukrajinští vojáci, tak bombarduje své vlastní objekty, ničí svá vlastní města a své vlastní vesnice, a to je úplně jiná situace, než na jakou byli zvyklí doteď. Protože Rusko bylo zvyklé na robustní odpovědi, nasazovalo dělostřelectvo, velké rakety a teď najednou by to dopadalo na jeho území. To si myslím, že je důležitý psychologický moment,“ soudí Procházková.

„Režim protiteroristické operace“

Rusko v regionu vyhlásilo nouzovou situaci federálního charakteru a uvedlo, že do oblasti přesouvá posily. Ve třech oblastech u hranic s Ukrajinou zavedlo režim protiteroristické operace. Kromě Kurské oblasti, kde teď probíhají boje, se to týká také oblasti Brjanské a Bělgorodské. Úřady také posílily ochranu nedaleké ruské jaderné elektrárny u města Kurčatov.

„Ruské úřady teď mohou rychleji evakuovat obyvatelstvo, odposlouchávat telefony nebo lépe ovládat veřejnou dopravu. Je to způsob, jak dostat oblast částečně pod kontrolu,“ popisuje zpravodaj ČT Řápek.

Do Kurské oblasti zamířily ruské posily
Zdroj: ČTK/Russian Defense Ministry Press Service via AP

Tentokrát útok nevedou primárně malé jednotky proukrajinských ruských státních příslušníků a další různorodé zahraniční formace, jako tomu bylo při četných vpádech uskutečněných v průběhu roku 2023 a na počátku roku 2024.

Od druhého dne vpádu hlásí směs zdrojů, včetně ruského ministerstva obrany, větší ofenzivu zahrnující ukrajinské síly čítající pravděpodobně stovky vojáků a desítky vozidel.

Během dvou dnů se vojsku podle řady zdrojů podařilo postoupit několika směry hluboko do území Ruské federace. „Z videozáznamů vidíme, že se u jednotek objevila nová taktická značení, což by mohlo znamenat, že Ukrajinci operaci plánovali dlouhodoběji a není to nějaká zoufalá akce,“ vysvětlil pro ČT24 generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.

Potíže v ruské obraně

Ruští vojenští blogeři píší o velkých potížích v obraně. Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov přitom už ve středu hlásil, očividně nespokojenému šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, že vpád na ruské území už armáda prakticky odrazila. „Někteří funkcionáři ministerstva obrany natolik lhali a lhali, až obelhali sami sebe,“ uvedl na adresu Moskvy velitel čečenské jednotky Achmat Apty Alaudinov.

Rusko ale trvá na tom, že obrana je úspěšná. „V průběhu dne byly aktivní činností jednotek skupiny vojsk ,Sever‘ a dorazivších záloh, jakož i údery armádního letectva a dělostřelectva v oblastech Ivaškovského, Malé Lokni a Olgovky zmařeny pokusy nepřátelských mobilních skupin proniknout hluboko na ruské území,“ uvedlo v sobotu ruské ministerstvo obrany na Telegramu.

Ukrajinské ztráty za uplynulý den resort vyčíslil na 174 vojáků a 36 obrněných vozidel. Tvrzení válčících stran však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

„(Ruské) ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, kde jsou vidět tanky, které měly dorazit na okraj města Sudža a měly začít bojovat s ukrajinskými jednotkami. Do oblasti dál míří kolony ruské vojenské techniky, děla, tanky, raketomety. Je tu samozřejmě velká podpora letectva včetně bojových vrtulníků,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Do bojů v Kurské oblasti už se podle jeho informací zapojili i žoldnéři z rozpuštěné Wagnerovy skupiny. „Asi tisíc bojovníků bojuje u města Sudža se třemi ukrajinskými brigádami,“ doplnil Rožánek.

Rozčarované Rusko

Kyjev se dosud k situaci oficiálně příliš nevyjadřoval. „Na ukrajinské straně vládne euforie po těch mnoha měsících špatných zpráv. Ukrajinci vidí, že mělo smysl připravovat tuto operaci. Ten úspěch strašně povzbudí jak vojáky na frontě, tak obyvatele,“ míní Procházková.

Složitější je to podle ní na ruské straně. „Pozoruji na sociálních sítích, že lidé, kterých se to týká, především v Kurské oblasti, jsou překvapeni a rozladěni, žádají přímo Putina o pomoc, stěžují si na místní administrativy, na vojenské velení a požadují nápravu situace. Zdá se, že vůbec nechápou, že jejich jednotky už dva a půl roku bojují na ukrajinském území. Hovoří o tom, že na ně Ukrajina zaútočila, že za tím stojí NATO a že Rusko musí nějak odpovědět. Řekla bych, že to naštvání a deprese budou pokračovat, je to důkaz, že Rusko jen nevítězí,“ podotkla Procházková.

Reuters označuje současné dění v Kurské oblasti za jeden z největších ukrajinských útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva v únoru 2022 vyvolala vpádem svých vojsk na Ukrajinu. Ukrajinci rozsáhlou ruskou invazi z části odrazili, zastavili a některá svá území osvobodili zpět. Rusové však velkou část ukrajinského území okupují a boje pokračují.

„Rusko od dob druhé světové války nikdy nebylo tímto způsobem napadeno. Z toho politického a psychologického hlediska ať už to dopadne jakkoli, tak to určitě bude mít značné dopady,“ je přesvědčen Bureš.

Ukrajinský vpád se odehrává v době pomalého, ale setrvalého ruského postupu v Donbasu a rovněž zpráv o nedostatku vojáků v řadách ukrajinské armády. Řada analytiků proto hledí na ukrajinský útok se skepsí a dává najevo pochyby, zda bude mít za následek navázání dostatečného množství ruských sil, aby ulehčil ukrajinským obráncům na jiných frontových úsecích.

Podle Řápka zatím není jasné, jaký je cíl Ukrajinců, jestli by chtěli dojít třeba až do Kursku, nebo vojákům bude stačit obsazení několika obcí za hranicemi. „Můžeme potvrdit, že Rusové přesouvají některé své jednotky do Kurské oblasti, tedy ten jeden cíl odlákat pozornost ruských vojáků se mohl podařit. Už se mluví o tom, že v Doněcké oblasti ubylo střetů, před týdnem jich bylo 140 zhruba, nyní se mluví o devadesátce,“ podotkl zpravodaj. Ukrajinci se podle něj nyní opevňují a připravují na možnou ruskou odvetu.

Běloruská protivzdušná obrana v pohotovosti

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, který je spojencem Moskvy, tvrdí, že jeho země v pátek sestřelila několik ukrajinských dronů, které mířily na cíle v Rusku. „Ozbrojené síly Ukrajiny porušily všechna pravidla chování a narušily vzdušný prostor Běloruské republiky,“ citovala Lukašenka běloruská státní agentura. „Protivzdušná obrana zničila několik cílů nad územím Běloruska. Přes noc a dnes ráno probíhá pátrání po tom, co bylo zničeno,“ tvrdí.

Zbytek z asi desítky ukrajinských dronů prý Minsk „předal“ Rusku, jehož protivzdušná obrana je podle Lukašenka následně sestřelila u města Jaroslavl. Přelet bezpilotních prostředků přes nejvýchodnější část běloruského území označil za provokaci, která Minsk přiměla vyhlásit plnou pohotovost sil protivzdušné obrany. „Odstartovala letadla a vrtulník,“ prohlásil Lukašenko.

Země v reakci na dronový incident posílí svá vojska na hranicích s Ukrajinou, uvedl podle agentury Belta běloruský ministr obrany Viktar Chrenin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 9 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje.
před 19 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 27 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 1 hhodinou

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 5 hhodinami
Načítání...