„Nepřítel je tu, ale bude poražen.“ Kreml chystá Rusy na novou realitu, píše Meduza

Nahrávám video

Kreml předpokládá, že nepřátelské akce v Kurské oblasti mohou i podle optimistických scénářů přetrvávat několik měsíců, a tak připravuje Rusy na „nový normál“, kdy ukrajinské síly ovládají ruské území, píše s odkazem na nejmenované zdroje v Kremlu a v ruské vládě nezávislý server Meduza, který sídlí v Lotyšsku. Kreml se k dění v pohraničním regionu oficiálně nevyjadřuje. Rusko tvrdí, že sestřelilo nejméně jedenáct ukrajinských dronů hluboko na svém území. Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina šlo o jeden z dosud největších podobných útoků. Kyjev to zatím nijak nekomentoval.

Bezprostředně po zahájení ukrajinské operace v Kurské oblasti byly ruské elity šokovány. Za dva týdny ale „šok odezněl a oni si na situaci zvykli“, popisuje Meduza přístup ruského vedení.

„Zpočátku nebylo jasné, o jaké síly se jedná a jak dlouho to bude trvat. Teď už tomu rozumíme, což to vždy usnadňuje. (Ukrajinské síly) jsou daleko od regionálních center. Avšak pouhá skutečnost, že vstoupily na území Ruské federace a převzaly kontrolu nad vesnicemi, je nový vývoj, který je hluboce znepokojivý,“ uvedl zdroj blízký Kremlu.

Ruská propaganda v akci

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace v pondělí oznámilo, že Kurskou oblast už opustilo 122 tisíc lidí. Nejnovější průzkum ukázal, že úzkostí trpí nyní o šest procent víc Rusů (45 procent). Kreml považuje toto číslo za poměrně vysoké a doufá v rychlý pokles, poznamenal server Ukrajinska pravda.

Podle Meduzy tak Moskva pracuje s propagandou, která má veřejnost uklidnit. Tato „nová realita“, jak ji pojímá Kreml, je taková, že nepřítel skutečně pronikl na ruské území, ale stojí před nevyhnutelnou porážkou. Znovudobytí území bude nicméně nějakou dobu trvat, takže Rusové musí počkat.

Dalším příkladem jsou volby gubernátora Kurské oblasti, které by se měly konat navzdory bojům, aby se nezvýšila panika mezi Rusy, píše Meduza. Místní volby v sedmi obcích v Kurské oblasti nicméně byly odloženy, upozornila agentura AFP.

Zároveň jsou občané vybízeni, aby „nasměrovali negativitu a šok do pozitivní akce“, jako je účast na sbírce pomoci pro Kurskou oblast. Putinova administrativa také „doporučila“ regionálním úřadům, aby se řídily postojem Kremlu.

Ukrajinský voják v ruské obci Sudža
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Postup Ukrajinců u ruské obce Sudža

Ukrajinské síly pokračují v operaci v Kurské oblasti na západě Ruska, kde od 6. srpna ovládly více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí, oznámil tento týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Ruský vládce Vladimir Putin se k situaci v Kurské oblasti od porady z 12. srpna veřejně nevyjadřuje.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ukrajinské síly v úterý pokračovaly v útocích na celém území v Kurské oblasti, kde jsou právě přítomny, a podařilo se jim postoupit v zalesněných oblastech severně od obce Russkoje Porečnoje, tedy severovýchodně od obce Sudža a dvacet kilometrů od hranic.

Ruští vojenští blogeři podle ISW tvrdí, že ukrajinské síly pokračovaly ve svých mechanizovaných operacích na předměstí Koreněva, což přimělo ruské vojáky zapojit dělostřelectvo a nálety ve snaze zastavit jejich postup.

Zprávy od blogerů naznačují, že se ruským jednotkám podařilo získat zpět určité pozice, které dříve ztratily, a také dosáhly zisků v polích jižně od Safonovky, která leží severovýchodně od Koreněva, zhruba třicet kilometrů od hranice.

Ukrajinská armáda zveřejnila záběry, jak při zničení pontonového mostu nasadila raketomet HIMARS. Kyjev tak poprvé potvrdil, že během čtrnáct dnů trvající ofenzivy v Rusku použil západní zbraně.

Velvyslanec: Operace překvapila i Ukrajince

Ukrajinská ofenziva v ruské Kurské oblasti byla nepochybně překvapením i pro samotné Ukrajince, uvedl pro ČTK český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech. O připravované operaci sice vedení armády mluvilo, ale většinou se mělo za to, že cílem bude okupovaný Krym, poznamenal diplomat.

Ukrajinská operace podle Pecha zatím dosahuje svých cílů. „Především prokázat také před západními partnery schopnost pokračovat v boji, ochránit civilní obyvatelstvo pohraničních oblastí Ukrajiny před dosavadním ruským ostřelováním a vázat ruské síly, které v posledních měsících pomalu postupují v Donbasu,“ konstatoval velvyslanec.

V neposlední řadě je to také důležitá psychická vzpruha pro všechny Ukrajince ve smyslu zachování jejich odolnosti, míní Pech.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv prohlásil, že ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti znamená, že mezi Moskvou a Kyjevem nebudou probíhat žádná jednání, dokud nebude Ukrajina zcela poražena.

„Skončilo prázdné tlachání prostředníků, které nikdo nejmenoval, o báječném míru,“ uvedl bývalý ruský prezident, který je proslulý siláckými výroky a výhružkami.

Moskva jako cíl

Válka mezitím pokračuje také na nebi. Zásahy protiletecké obrany hlásí Kyjevská oblast. Ruská obrana v noci zničila jedenáct dronů, které směřovaly k Moskvě, sdělil podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin, který to označil za jeden z dosud „největších útoků drony na Moskvu“. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn ani nejsou hlášeny žádné škody, tvrdí Sobjanin.

„Na letištích Vnukovo, Domodědovo a Žukovskij byl ale nad ránem na čtyři hodiny omezený provoz,“ doplnil zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Také ruská verze serveru BBC s odvoláním na ruské ministerstvo obrany informovala o odražení jedenácti bezpilotních letounů mířících na ruskou metropoli. Ukrajina se k tomu zatím nevyjádřila. Minulou noc protiletecká obrana Ruska zničila celkem 45 ukrajinských dronů, oznámilo podle BBC ruské ministerstvo obrany.

Ruské síly se blíží k Pokrovsku

Rusko na zemi dál postupuje ve východoukrajinských regionech. Jedním ze strategických cílů je město Pokrovsk v Doněcké oblasti, které funguje jako logistický uzel v regionu. Z oblasti se nyní evakuují stovky lidí denně.

„Pochopili jsme, co podniká (v Doněcké oblasti) nepřítel, a posilujeme naše síly,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je velmi důležité, aby partneři skutečně plnili své závazky. Je to zásadní pro obranu,“ zdůraznil po poradě s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským. Už v úterý Zelenskyj označil situaci na frontě u Pokrovska a Torecka na východě země za „obtížnou“.

Ruské ministerstvo obrany ve středu podle Reuters oznámilo, že převzalo kontrolu nad obcí Želanne v Pokrovském okrese. Podobná tvrzení válčících stran však nelze nezávisle ověřit.

„Kdyby se Moskvě podařilo získat kontrolu nad tímto městem, tak by se ruským vojákům mnohem více otevřela možnost získat celou Doněckou oblasti. Dostali by například možnost postupu na město Kramatorsk a dál na západ,“ říká zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek. „Zisk tohoto města by byl výrazným úspěchem pro ruskou armádu,“ dodává.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled