Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.
Blinken v Číně kritizoval podporu Ruska
Události ČT: Blinken se snažil odradit Peking od spolupráce s Moskvou (zdroj: ČT24)
„Obě země by měly být partnery, nikoliv soupeři,“ uvedl Si podle státní televize CCTV. „Je třeba vyřešit ještě mnoho problémů a je možné vyvinout další úsilí,“ dodal. „Doufáme, že Spojené státy mohou také zaujmout pozitivní postoj k rozvoji Číny. Až bude tento zásadní problém vyřešen, mohou se vztahy skutečně stabilizovat, zlepšit a posunout vpřed.“
Blinken předtím jednal se svým čínským protějškem. Oba po schůzi zdůraznili důležitost udržování otevřených komunikačních linek, ale zároveň vyjádřili politování nad přetrvávajícími a prohlubujícími se rozpory, které ohrožují globální bezpečnost.
„Ministr diskutoval o obavách ohledně podpory ČLR ruské obranné průmyslové základně,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller a dodal, že obě strany také jednaly o Tchaj-wanu, Jihočínském moři a dalších sporných bodech. Blinken, který v pátek návštěvu Číny končí, hovořil se svým čínským protějškem více než pět a půl hodiny. Jednání označil za hloubkové a konstruktivní.
Zpravodajka ČT: Cílem byla komunikace
Wang I na úvod jednání varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci. „Pod vedením hlav států se čínsko-americké vztahy stabilizovaly. V různých oblastech zesílil dialog, spolupráce a pozitivní aspekty. Ale na druhé straně negativní faktory v čínsko-amerických vztazích sílí a kumulují se. Neopodstatněně se potlačují zákonná práva Číny na rozvoj a základní zájmy Číny ustavičně narážejí na problémy,“ citovala jeho vyjádření ruská státní agentura TASS.
„Podle našeho soudu neexistuje žádná náhrada za diplomacii tváří v tvář,“ odpověděl Blinken a dodal, že chce zajistit, aby si s Pekingem „co nejjasněji vyjasnili oblasti, v nichž mají rozdíly, přinejmenším proto, aby se vyhnuli nedorozuměním a chybným kalkulacím“. Blinken před schůzkou vyjádřil naději, že USA a Čína budou schopny dosáhnout pokroku a domluvit se.
Jako příklad oblastí vzájemné spolupráce označil boj proti pašování fentanylu – drogy, která je zodpovědná za úmrtí desítky tisíc Američanů ročně. USA by rády viděly další pokrok v omezování dodávek chemických látek, které se používají k výrobě fentanylu, z Číny. Dále zmínil také vztahy mezi ozbrojenými silami či rizika umělé inteligence, uvedla agentura Reuters.
„Jde hlavně o otevřenou komunikaci, o to, aby spolu obě strany mluvily o věcech a tématech, na kterých se dlouhodobě neshodnou,“ shrnula před schůzkou ministrů očekávání zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. „Nedá se předpokládat nějaká výrazná změna pozic. Jak Spojené státy, tak Čína byly podle prohlášení před jednáním poměrně skeptické k tomu výstupu, k nějakému průlomu. Shodují se ale, že je důležité komunikovat,“ vysvětlila.
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová informuje o návštěvě amerického ministra zahraničí v Číně (zdroj: ČT24)
Americké ministerstvo zahraničí později uvedlo, že Blinken a Wang vedli „hluboké, věcné a konstruktivní rozhovory o oblastech, v nichž se liší, i o oblastech spolupráce“, a dalo najevo, že Blinken si stál za svým, pokud jde o obavy USA.
Amerikanista Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy hodnotí Blinkenovu „misi“ v Číně veskrze pozitivně. „Jestli byl úspěšný, ukáže čas. Ale z těch jednání v posledních dnech je vidět pokrok v určitých tématech, například tématu týkajícím se spíše domácí americké politiky, a to je řešení fentanylové krize. Tam se Čína snaží vyjít vstříc nárokům Spojených států. Vidíme pokrok i v otázkách umělé inteligence, obě strany se dohodly na tom, že budou v příštích měsících hostit první bilaterální dialog týkající se hrozeb spojených s umělou inteligencí,“ podotkl expert.
Analytička Sinopsis Simona Fantová si myslí, že situace ve skutečnosti vůbec není dobrá. „Připomněla bych třeba americké sankce na čipy, vysoká cla na vývoz amerického zboží do Číny, a naopak. Zároveň ty země mají jinou představu o svých zahraničních vztazích. Čína podporuje Rusko i Írán a na těchto věcech se se Spojenými státy opravdu neshodne,“ upozornila Fantová s tím, že Washington už podle informací The Wall Street Journal přišel s návrhem uvalit sankce na některé čínské banky a odříznout je od světového finančního systému kvůli obchodování s Ruskem.
Sankce na čínské banky ze strany USA zatím nejsou blízkou realitou, přiblížil ve večerním vysílání ČT24 amerikanista Hornát. „V tuto chvíli je to spíše páka na Čínu,“ přiznal s tím, že se stále jedná o hrozbu, kterou jsou Spojené státy – jak deklarovaly – ochotné využít.
Z hlediska možných dopadů na ekonomiku by pak podle něj záleželo na tom, kolik a jaké konkrétní banky by byly cílem sankcí. Pokud by se restrikce vztáhly na banky, které se v rusko-čínském obchodu momentálně angažují, tedy menší a regionální čínské finanční instituce, šlo by o dopady malé. Zasáhly by spíše banky samotné než celou čínskou či globální ekonomiku, přiblížil Hornát.
Horizont ČT24: Jan Hornát hovořil o vzájemných vztazích USA a Číny (zdroj: ČT24)
Zásadní téma: čínská podpora Moskvy
Jedním z klíčových témat Blinkenovy návštěvy byly právě obavy USA a jejich spojenců, že čínské firmy dodávají Rusku technologie dvojího využití, které ruská armáda používá ve válce proti Ukrajině. Bidenova administrativa si stěžuje, že čínská podpora ruského vojensko-průmyslového sektoru umožnila Moskvě čelit západním sankcím a pokračovat v útocích na Ukrajinu.
„Rusko by bez podpory Číny jen těžko udrželo svou agresi na Ukrajinu,“ řekl Blinken novinářům po setkání s čínským vůdcem. „Pohánění ruského obranného průmyslu ohrožuje nejen ukrajinskou bezpečnost, ale i bezpečnost Evropy. Jak jsme Číně již nějakou dobu říkali, zajištění transatlantické bezpečnosti je hlavním zájmem USA. Při našich dnešních (pátečních) jednáních jsem dal Číně jasně najevo, že se tímto problémem nezabývá,“ dodal.
„Je to určitě jedno z hlavních, ne-li vůbec to největší téma, které Spojené státy chtějí v Číně otevřít,“ podotkla už před jednáním Šámalová. „Minulý týden zveřejnily USA obsáhlý seznam zboží, které Čína dodává Rusku. Nejsou to zbraně, ale jsou to věci, které Rusko potřebuje k výrobě zbraní a k obnově zbrojního průmyslu. Jsou to třeba stroje nebo díly letadel, stíhaček, tanků, navigační zařízení, satelitní mapy a podobně,“ doplnila zpravodajka ČT.
Státní deník China Daily uvedl, že obě strany „do značné míry mluví jedna přes druhou“. „Pokud jde o konflikt na Ukrajině, svět jasně vidí, že ukrajinská otázka není problémem mezi Čínou a USA; a americká strana by z ní neměla dělat problém,“ tvrdí deník.
Podle amerického ministerstva zahraničí ale pomoc Rusku může poškodit širší vztahy mezi Čínou a USA i přesto, že se vazby stabilizují poté, co je zasáhla návštěva tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu v roce 2022 a sestřelení podezřelého čínského sledovacího balonu Spojenými státy v únoru 2023. Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území.
GALERIE
Komentáře k návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Číně
Blinken se během jednání s čínskými představiteli dotkl také konfliktu na Blízkém východě, kde Izrael vede rozsáhlé vojenské operace v Pásmu Gazy v odvetě za teroristický útok Hamásu z loňského října. V posledních týdnech navíc panuje výrazné napětí mezi Íránem a Izraelem.
„Myslím, že vztahy, které Čína má, mohou být pozitivní ve snaze zmírnit napětí, zabránit eskalaci a šíření konfliktu,“ podotkl Blinken a dodal, že čínský ministr zahraničí Wang souhlasil, že s ním ohledně blízkovýchodní problematiky zůstane v kontaktu.
Návštěva po schválení pomoci pro asijské spojence USA
Blinken do Číny přiletěl krátce poté, co americký Kongres schválil balík pomoci pro Ukrajinu a další země v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun), který obsahuje několik položek, jež vyvolaly kritickou reakci Číny.
Podpora totiž zahrnuje i zhruba osm miliard dolarů na „omezení vlivu komunistické Číny“ v Asii a na pomoc americkým spojencům v oblasti. Dvě miliardy dolarů jsou určeny na vojenskou pomoc pro Tchaj-wan. Součástí balíku je také zákon, kterým chtějí američtí zákonodárci donutit čínskou firmu ByteDance k odprodeji sociální sítě TikTok.
Čína v reakcích hovoří tradičně o porušení zásady jedné Číny, Spojené státy se ale nikdy nezavázaly tento princip dodržovat, upozornila Fantová. „Je to důležité téma, vztahy se tomto směru vyostřují,“ míní analytička.
Čína a USA jsou hlavními hráči v Indo-Pacifiku. Washington je v posledních letech stále více znepokojen rostoucí agresivitou Pekingu vůči Tchaj-wanu a menším sousedům v jihovýchodní Asii, s nimiž vede významné územní a námořní spory v Jihočínském moři. Čína se ohradila proti americké pomoci Tchaj-wanu a okamžitě ji odsoudila jako nebezpečnou provokaci. Důrazně se také staví proti snahám vynutit si prodej TikToku.
Během návštěvy amerického ministra schválili čínští zákonodárci nový celní zákon, který má platit od 1. prosince. Zákon agentura Reuters označila za nejnovější přírůstek do čínského arzenálu nástrojů na ochranu obchodu, zatímco Peking udržuje s Washingtonem neklidné příměří po obchodní válce, která začala za předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Blinken se už sešel mimo jiné s šéfem komunistické strany Šanghaje Čchen Ťi-ningem. Vyzval také k rovným podmínkám pro americké firmy v Číně.
Washington by si přál snížit svou závislost na Číně, prohlásila Fantová s tím, obě země jsou stále velmi silně ekonomicky provázané. „Byl by rád, kdyby se nevyvážely do Číny citlivé technologie. Peking by byl zase rád, kdyby došlo k omezení všech těch překážek a kdyby mohlo dojít k výraznějšímu vývozu, zejména těch technologií, které se vážou k čipům, kdyby mohli investoři svobodněji přicházet na čínský trh,“ konstatovala analytička.
„Nicméně je třeba říct, že Peking si ta omezení vytváří sám, protože v Číně je nyní zákonný rámec nastaven takovým způsobem, že nelze současně vyhovět americkým a čínským zákonům, pokud nějaká firma chce investovat v Číně,“ dodala Fantová.