Univerzita nepřijala žádné peníze od Číňanů, tvrdí Zimův audit. Zůstává otázka, kam tedy šly

Univerzita Karlova podle jejího rektora Tomáše Zimy nepřijala žádné peníze z Číny. Rektor o tom ujistil členy univerzitního akademického senátu. Zima členům senátu představil závěry vnitřního auditu, který se zabýval otázkami kolem financování česko-čínských konferencí, které se v minulých letech na univerzitě konaly. Audit však většinu otázek nezodpověděl. Zůstává například nejasné, na co šly peníze, které Číňané na konference údajně poslali.

Podle Tomáše Zimy výsledky mimořádného auditu ukázaly, že se nepřesouvaly žádné peníze mezi Univerzitou Karlovou a čínskými úřady či firmou, kterou založil tehdejší tajemník Česko-čínského centra UK Miloš Balabán. Server Aktuálně.cz loni napsal, že této firmě posílala peníze na konference čínská ambasáda. Že byly peníze určeny na konference pořádané univerzitou, potvrdili spoluvlastníci firmy.

Audit zkoumal hospodaření Česko-čínského centra v letech 2016 až 2019. Jeho tvůrci nenalezli žádnou smlouvu s Balabánovou firmou, která se podle pracovníků správy Česko-čínského centra na pořádání akcí podílela. Jestliže však na účty univerzity čínské peníze nedorazily, jak audit tvrdí, zůstává nejasné, co se s nimi stalo.

Sám Miloš Balabán tvrdil, že Česko-čínské centrum UK platilo konference samo ze svých zdrojů. Výdaje přitom odpovídaly částkám, které Číňané údajně posílali. Loni podle Aktuálně poslala firma ambasádě fakturu na 600 160 korun, Balabán vyčíslil náklady na konferenci na 590 tisíc.

Česko-čínské centrum vedl Tomáš Zima, který také jeho konference zaštiťoval. Na loňské konferenci centra vystoupil prorektor UK Aleš Gerloch a čínský velvyslanec v Česku Čang Ťien-min.

Rektor Zima v souvislosti s podezřením na financování Čínou univerzitní centrum zrušil. Miloš Balabán již v říjnu rezignoval na funkci jeho tajemníka a letos odešel i z Fakulty sociálních věd UK, kde byl ředitelem Střediska bezpečnostní politiky – stejné jméno dal i své firmě.

Fakulta se kauzou také zabývá, problém má hlavně s názvem Balabánovy firmy. Akademický senát FSV na svém nedávném zasedání vyzval děkanát, aby vyčíslil, o kolik peněz mohla škola kvůli firmě přijít.

Zástupci firmy sice také nechali udělat audit, jeho výsledky ale nechtějí zveřejnit. Vedení fakulty nabídli, že si je může její tajemník prostudovat v advokátní kanceláři. Fakultní senát to minulý týden označil za pohrdání senátem a fakultou. Už dříve se s rektorem Zimou shodl na tom, že by škola podle vývoje kauzy měla zvážit podání trestního oznámení.

Spolupráce univerzity s firmami jen přes fond?

Kauza kolem financování konferencí někdejšího Česko-čínského centra není první problém, který rektor Zima v souvislosti s nejlidnatější zemí světa má. Loni na podzim čelil kritice kvůli sponzorské smlouvě se společností Home Credit, která v Číně podniká. Předmětem kritiky bylo ustanovení ve smlouvě, podle kterého se měly obě strany zdržet všeho, co by mohlo vzájemně poškodit jejich dobré jméno. Někteří akademici to vnímali jako pokus o zásah do jejich práce a svobod. Home Credit nakonec od smlouvy sám odstoupil.

Pracovní skupina, která se následně zabývala problematikou sponzorských smluv a jejich možnými dopady na práci na univerzitě, nyní předložila akademickému senátu návrh, aby škola zřídila pro svou spolupráci s firmami nadační fond.

V komisi bylo deset lidí jmenovaných rektorem mimo jiné na doporučení senátu a spolupracovali s ní další akademici z fakult UK. Komise vypracovala návrh pro etický postup při vybírání komerčních partnerů pro spolupráci s univerzitou. Po případném schválení by měl být dokument závazný pro celou univerzitu i její fakulty.

Členové pracovní skupiny zdůraznili, že by při výběru komerčních partnerů měla škola klást důraz na transparentnost firem a dodržení podmínek pro svobodu bádání. Členové pracovní skupiny upozornili, že na univerzitě zatím není žádný zaměstnanec, který by měl na starosti agendu komerční spolupráce. Nyní se doporučeními bude zabývat vedení školy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
před 8 mminutami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 28 mminutami

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 2 hhodinami

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 3 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 5 hhodinami
Načítání...