Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.
Izrael spustil omezenou vojenskou operaci v Rafahu
Hamás přistoupil na návrh dohody o příměří, Izraelci operují v Rafahu (zdroj: ČT24)
Kromě gazanské strany přechodu Rafah ovládla izraelská armáda také přilehlý úsek Saladinovy třídy, což je hlavní silniční komunikace, která probíhá celým Pásmem Gazy od jihu až po sever enklávy. „Je to taková silniční páteř, která spojuje všechna místa v protáhlém palestinském výběžku,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Z míst bojů byla evakuována většina civilního obyvatelstva i pracovníci mezinárodních organizací, sdělila armáda podle agentury Reuters. Mluvčí úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA Louise Wateridgeová ale BBC řekla, že situace je „extrémně znepokojivá“.
Podle blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu Štěpána Macháčka dostala výzvu k evakuaci asi desetina obyvatel oblasti, z několika čtvrtí, a to formou letáků či textových zpráv.
Izraelský tank na přechodu Rafah (zdroj: Reuters/ADMMA)
Během noční operace bylo zabito asi dvacet ozbrojenců a vojáci podle armády našli tři „významné“ tunelové šachty, píše izraelský server Times of Israel.
Během ofenzivy bylo také zasaženo a zničeno auto naložené výbušninami směřující k izraelskému tanku, oznámila armáda. Při operaci podle ní nebyl dosud zraněn žádný její voják. Armáda nyní prohledává oblast a připravuje se na další mise.
Izraelská média už během noci informovala, že podle záběrů ze sociálních sítí jsou izraelské tanky na palestinské straně přechodu Rafah, který je jedním z hlavních vstupních bodů pro humanitární pomoc do Pásma Gazy. Ta byla nyní přerušena.
„Izrael dává najevo, že se jedná o limitovanou vojenskou akci, která se zaměřuje na východní předměstí Rafahu, možná pro upokojení domácích voličů, zejména těch pravicových, jestřábích, kteří dlouho zvyšují svůj tlak na vládu a jsou nespokojeni s tím, že o operaci v Rafahu se jen mluví. Toto ale není invaze do města Rafah,“ upozornil Borek s tím, že Izrael se pomocí omezené operace možná snaží vyvinout tlak na Hamás.
Intenzivní nálety
Izraelský armádní mluvčí Daniel Hagari uvedl, že izraelské letectvo v pondělí podniklo údery na více než padesát míst spojených s Hamásem a jemu blízkým organizacím. Podle Hagariho jde o přípravu pozemních operací.
Podle armády byl přechod v Rafahu využit pro teroristické účely. Izraelští představitelé se domnívají, že právě z okolí tohoto přechodu byly v neděli vypáleny rakety na izraelský přechod Kerem Šalom; při útoku zemřeli čtyři izraelští vojáci, napsal deník The New York Times.
„Izrael se nyní snaží lokalizovat místo, odkud Hamás rakety vypálil, zničit případná zařízení, nebo lokalizovat přítomnost ozbrojenců Hamásu. Zároveň ale současná akce může být jakousi předehrou k očekávané pozemní operaci a také nátlakem na Hamás, aby byl při jednáních o příměří svolnější k nějakému kýženému výsledku,“ míní zpravodaj ČRo Macháček.
Teroristé z Hamásu v úterý dopoledne uvedli, že opět vystřelili rakety na shromáždění izraelských vojáků u hraničního přechodu Kerem Šalom, který spojuje izraelské území s Pásmem Gazy, píše agentura AFP. Podle izraelského tisku se v okolí přechodu rozezněl protiraketový poplach, ale z oblasti nejsou zatím hlášené žádné oběti.
Palestinské úřady naopak mluví po náletech a izraelské razii o řadě mrtvých, jedna z místních nemocnic uvedla, že eviduje jedenáct obětí. V Rafahu žije na malém území asi 1,2 milionu lidí. Statisíce lidí sem prchly před izraelskou ofenzivou v severnějších částech enklávy.
Kritika z celého světa
Egypt označil operaci za „nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje více než jeden milion Palestinců“. Podle egyptské diplomacie krok Izraele ohrožuje snahy dosáhnout příměří. Postup Izraele na jihu Pásma Gazy již dříve odsoudilo Jordánsko. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, v němž varuje před „nebezpečími“ izraelské operace v Rafahu.
Izraelský postup silně kritizuje také Turecko, které nepovažuje Hamás za teroristickou organizaci. „Turecký viceprezident izraelský postup kritizoval, označil ho za další válečný zločin Izraele. Jde o nepřekvapivé pokračování turecké rétoriky,“ informoval zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský s tím, že vztahy obou zemí jsou nyní na bodu mrazu.
Události: Izraelské jednotky operují na východě Rafahu (zdroj: ČT24)
S invazí do Rafahu ale nesouhlasí ani Washington. Podle Spojených států je důležité zajistit, aby se lidem v enklávě dostalo potřebné humanitární pomoci. „Chceme dostat zbylá rukojmí zpět domů. Chceme zajistit šestitýdenní příměří a zabezpečit větší objem humanitární pomoci pro obyvatele Pásma Gazy,“ prohlásil poradce Bílého domu John Kirby.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v posledních měsících zdržela prodej tisíců chytrých bomb Izraeli, upozornil list The Wall Street Journal. Prodej munice byl dohodnut v únoru. Podle deníku se USA tímto způsobem snaží odradit Jeruzalém od rozsáhlé operace v Rafahu.
GALERIE
Zpravodaj ČT Borek k jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem
Znepokojení z posledního vývoje v Pásmu Gazy vyjádřili podle agentury AFP i někteří ministři států Evropské unie. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Izrael rozhodl zaútočit na Rafah navzdory varování, které dostal od EU, USA a dalších států. „Obávám, že to způsobí mnoho obětí, civilních obětí,“ řekl.
„V Gaze je šest set tisíc dětí. Pošlou je do takzvaných bezpečných oblastí. V Gaze ale žádné ve skutečnosti nejsou,“ zdůraznil Borrell.
Rafah původně Izrael označil za bezpečnou zónu. V posledním půlroce se do něj uchýlily statisíce Palestinců ze severu Pásma Gazy. Město se tím změnilo na obří uprchlický tábor, kde lidé přežívají v často velmi nevyhovujících podmínkách.
Extrémně těžká humanitární situace
Generální tajemník OSN António Guterres podle AFP prohlásil, že případná pozemní „invaze“ do Rafahu bude „neúnosná“ kvůli zničujícím humanitárním dopadům a vyzval Izrael a Hamás, aby vyvinuly další úsilí pro dosažení příměří. Akci Izraele označil za „krok špatným směrem“.
Před vážnými dopady uzavření přechodů Rafah a Kerem Šalom, který je mimo provoz od nedělního raketového útoku Hamásu, v úterý varoval Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). „Dvě hlavní tepny pro přepravu pomoci do Pásma Gazy jsou nyní zaškrcené,“ upozornil mluvčí úřadu Jens Laerke. Podle něj izraelské úřady odepřely přístup personálu OCHA na přechod Rafah. Zastavení provozu v Rafahu může mít silně negativní dopad na dostupnost paliva, jelikož Pásmo Gazy jich má jen jednodenní zásobu, dodal Laerke.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý uvedla, že přechod Rafah nyní nemohou používat ani palestinští pacienti, kteří se dostávali do Egypta do nemocnic. Dnes jich mělo být převezeno asi 140, napsal deník El País.
Izraelská armáda podle stanice Sky News potvrdila, že mimo provoz je i přechod Erez, který sloužil pro přepravu pomoci do severní části Pásma Gazy. Na severu je humanitární krize ještě horší než na jihu a některé oblasti se tam ocitly na pokraji hladomoru. „(Do Pásma Gazy) nepřijíždí žádná pomoc,“ uvedla humanitární organizace ActionAid.
Americká armáda během úterý také oznámila, že dokončila stavbu provizorního přístavu pro Pásmo Gazy. Do regionu má umožnit námořní dodávky humanitární pomoci. Podle Pentagonu bude konstrukce nyní přepravena do místa instalace. Kdy bude přístaviště v provozu, nebylo ihned jasné.
„V tuto chvíli je stavba dvou částí umělého přístavu... hotová,“ uvedla podle agentury AFP mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Zařízení, které Američané budovali ve Středozemním moři, sestává z plovoucí části a druhého mola, které bude ukotvené k pobřeží. Podle Singhové nemohlo být ihned nainstalováno kvůli špatným povětrnostním podmínkám.
Projekt je součástí snahy Washingtonu dosáhnout navýšení dodávek humanitární pomoci do Gazy. Region nemá žádný větší přístav, kam by mohly přistávat lodě s pomocí, americký prezident Joe Biden tak před dvěma měsíci pověřil armádu, aby vybudovala provizorní přístaviště. Americká vláda zároveň zdůrazňuje, že klíčové jsou dodávky materiálu skrze pozemní hraniční přechody, které kontroluje Izrael.
Jednání o návrhu na příměří v Pásmu Gazy
Hamás v pondělí v podvečer oznámil, že přistupuje na podmínky dohody předložené Egyptem a patrně i Katarem.
V Káhiře pak začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, Spojených států a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.
Na programu je diskuze o návrhu předloženém Egyptem a Katarem, který počítá mimo jiné s příměřím v Gaze v délce až 126 dnů, s výměnou izraelských rukojmí za palestinské vězně, se stažením izraelských vojsk z Pásma Gazy a ve finále s ukončením izraelské blokády oblasti. Hamás podle Reuters hovoří o poslední šanci, jak osvobodit rukojmí. Izrael se k návrhům staví negativně.
„Izrael nemůže přijmout dohodu, která ohrožuje bezpečnost našich občanů a budoucnost země,“ poznamenal podle serveru The Times of Israel premiér Benjamin Netanjahu. Návrh přijatý Hamásem měl podle něj za cíl „sabotovat vstup (izraelských) sil do Rafahu“, k němuž došlo v pondělí večer. S jakými konkrétními body návrhu Izrael nesouhlasí, Netanjahu neupřesnil.
Netanjahuova obtížná volba
Izrael v reakci na podobu příměří prohlásil, že nesplňuje jeho podmínky, chce ale o klidu zbraní dále jednat. Dohoda, na kterou kývl Hamás, je pro Jeruzalém nepřijatelná, uvedl izraelský premiér Netanjahu. Do Káhiry se prý k dalším diskusí vydala izraelská delegace na střední úrovni. „Kdyby se chystala věrohodná dohoda, tak by delegaci vedli přední představitelé,“ řekl agentuře Reuters její zdroj.
Podle Borka může být cílem teroristů, aby Západ nabyl dojmu, že klid zbraní je na dosah, a zintenzivnil svůj tlak na židovský stát, aby se zasadil o příměří. Dalším cílem Hamásu může být také zesílení protestů příbuzných zadržovaných Izraelců, což se stalo již v pondělí večer, upozornil zpravodaj. „Mohl se také snažit vrazit klín mezi mediátory, kteří se už měsíce snaží dohodnout příměří, to znamená mezi Katar a Egypt na jedné straně a mezi Spojené státy na straně druhé, protože Hamás dává najevo, že přijímá meziverzi navrženou katarskými a egyptskými mediátory,“ podotkl Borek. Hlavním sporným bodem v návrhu příměří je podle něj délka trvání tohoto příměří. Hamás by chtěl příměří trvalé, zatímco Izrael dočasné, byť trvající týdny, nebo i měsíce. Jeho hlavním cílem je Hamás vojensky zničit.
„Jsem štastný, že Hamás po našem doporučení přistoupil na dohodu o příměří. Stejný krok teď musí udělat Izrael. Apeluji na všechny západní politiky, aby v tom smyslu na Izrael zatlačili,“ uvedl turecký prezident Recep Erdogan.
Podle Jeruzaléma je ofenziva v Rafahu nutná, aby se podařilo eliminovat teroristy z Hamásu. Netanjahu nyní podle expertů čelí složité volbě, kdy na něj Západ a část izraelské společnosti tlačí, aby dal přednost umírněnému přístupu a osvobození rukojmí před invazí. Na té ale naopak bazírují ultranacionalistické síly v jeho vládě, které by kabinet mohly opustit. Netanjahuova popularita přitom od začátku války výrazně klesla.
Boje v Pásmu Gazy, které začaly loni 7. října po brutálním útoku Hamásu na Izrael, dosud přerušilo jen jedno týden trvající příměří na konci listopadu.