Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.
Izraelské letectvo začalo shazovat letáky vyzývající civilisty a uprchlíky, aby oblast opustili a nepřibližovali se k hranicím s Izraelem nebo Egyptem. Některé palestinské rodiny již začaly opouštět východní Rafah, řekli obyvatelé města agentuře Reuters.
Podle listu The Times of Israel (ToI) armáda vybízí civilisty, aby se přesunuli do rozšířené humanitární zóny Al-Mawasi na pobřeží Středozemního moře a do oblastí nedalekho Chán Júnisu, kde se nachází polní nemocnice a stanové tábory pro vysídlené Palestince. Deník Ha'arec napsal, že detaily evakuace mají k dispozici mezinárodní i palestinské humanitární organizace.
„Jde o nebezpečnou eskalaci, která bude mít následky,“ prohlásil jeden z představitelů Hamásu Samí abú Zuhrí. „Americká administrativa společně s okupačními silami nesou plnou odpovědnost za tyto teroristické činy,“ tvrdí.
Izraelská armáda tvrdí, že v rámci evakuace „omezeného rozsahu“ musí z Rafahu přesunout asi sto tisíc lidí, ale nepotvrdila, zda jde o začátek širší invaze do města. „Naše tažení v Gaze pokračuje se stále stejným cílem. Tím je osvobození rukojmí a poražení Hamásu,“ hájil krok armády židovského státu tamní ministr zahraničí Jisrael Kac.
Vysoký představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí řekl agentuře Reuters, že izraelský příkaz k evakuaci Rafahu je „nebezpečnou eskalací, která bude mít následky“.
„Faktem je, že sto tisíc lidí nemůže odejít během několika hodin,“ upozornil zpravodaj ČT David Borek. Zkušenosti z podzimu loňského roku ze severní Gazy podle něj ukazují na to, že odchody obyvatelstva většinou trvaly několik dnů i několik týdnů.
„Neodešli všichni, intenzita exodu se přizpůsobovala intenzitě bojů. Často se zrychlovala v situaci, kdy izraelské invazní síly dospěly do nějakého konkrétního bodu v rámci severní Gazy,“ podotknul Borek. Lidé ze severu Gazy se posléze přesunuli z části právě na jih pásma.
Tlak na klid zbraní
Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček připomněl, že Spojené státy jsou proti tomu, aby Izrael zahájil ofenzivu v Rafahu, pokud nejsou připravené humanitární kapacity pro evakuaci tamních obyvatel. „Pro milion lidí rozhodně kapacity připravené nejsou. Asi i proto izraelská armáda zdůrazňuje, že se jedná jen o částečnou evakuaci,“ řekl ČT24 Macháček.
Před útokem na Rafah varoval také mluvčí Bílého domu John Kirby. Útok by prý ohrozil více než milion civilistů. „Nepodporujeme pozemní operace v Rafahu, které by vystavily většinu nebo kteréhokoli z civilistů, kteří tam jsou, jakémukoli většímu nebezpečí,“ sdělil.
Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka žije v evakuované oblasti přibližně sto tisíc lidí a v celém Rafahu víc než milion. Podle médií je kvůli izraelskému tažení velká část pásma téměř neobyvatelná, místo se tak změnilo na obří uprchlický tábor.
„Opustil jsem město al-Mughraqa a odešel do Nuseiratu. Pak jsem se přesunul do Rafahu. Teď vyhrožují, že zničí i Rafah. Bude to masakr, genocida. Upřímně říkám, že nevím, kam jít dál,“ uvedl Maher, jeden z obyvatel Pásma Gazy. Naprostá většina civilistů, kteří v minulých měsících přesídlili na jih pásma, zatím zůstává na místě. Mnohdy v zoufalých podmínkách.
„Utekli jsme před smrtí a ničením. Přišli jsme do Rafahu a našli tu jen zmar. Chtějí nás tady zabít? Hledali jsme tu bezpečí a teď nás zase posílají jinam,“ řekla obyvatelka Gazy Nasrína.
V pátek americký deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že Izrael dal Hamásu, s nímž vede od října v Pásmu Gazy válku, týden na to, aby přijal dohodu o příměří a propuštění izraelských rukojmí. Pokud tak neučiní, zahájí izraelská armáda pozemní operaci v oblasti Rafahu. Tu armáda už od loňska bombarduje, ač ne tak intenzivně jako ostatní části Pásma Gazy. Naposledy v neděli tam podle agentury AFP dva izraelské útoky zabily šestnáct lidí ze dvou rodin.
Na návrh dohody o příměří s Izraelem Hamás přistoupil. Podle katarské televize al-Džazíra a dalších médií jde ovšem o návrh dohody předložený Egyptem a Katarem. Izraelští vyjednavači nyní podle tamních médií návrh zkoumají a posléze vydají oficiální prohlášení. Nejmenovaní izraelští činitelé však mluví o nepřijatelných podmínkách návrhu.
Hamás má v Pásmu Gazy šest zbývajících praporů, z toho čtyři v Rafahu: Yabna (jih), Shaboura (sever), Tel Sultan (západ) a východní Rafah. Další dva prapory Hamásu zůstávají v centrální části Gazy, v táborech Nuseirat a Deir al-Balah, napsal server ToI s odkazem na představitele Izraele.
Zajistíme proudění pomoci přes Kerem Šalom, ujistil Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ujistil amerického prezidenta Joea Bidena, že zajistí, aby přes hraniční přechod Kerem Šalom mohla proudit humanitární pomoc pro Palestince v Pásmu Gazy. Šéf bílého domu rovněž vpodvečer středoevropského času zopakoval výhrady k potenciálnímu izraelskému útoku na Rafah na jihu oblasti.
„Premiér (Netanjahu) souhlasil, že zajistí, aby byl přechod Kerem Šalom otevřený pro humanitární pomoc potřebným. Prezident (Biden) zopakoval svou jasnou pozici k Rafahu,“ uvedl bez dalších podrobností Bílý dům k obsahu pondělního hovoru. Ten podle zpravodajského webu Axios trval okolo půl hodiny.
Bidenova administrativa dlouhodobě vyjadřuje jisté výhrady k izraelskému plánu zaútočit na Rafah, který se po začátku války stal útočištěm více než milionu palestinských uprchlíků ze severnějších částí Gazy. Washington uvádí, že případná ofenziva musí zahrnovat realistický plán pro evakuaci civilistů do bezpečí a dává najevo, že Izraelci zatím takovýto plán nepředložili.
Jednání o příměří
Ha'arec v pondělí napsal, že aktivita IDF může být jen manévrem, který má zatlačit na Hamás, aby souhlasil s dohodou o příměří. Pokud by nastal pokrok v jednání, Izrael by vojenskou operaci v Rafahu mohl zastavit.
„Nabízí se otázka, kterou pouze naznačím, ale nebudu zodpovídat. Je to, co sledujeme, skutečně počátek invaze do Rafahu, nebo se jedná o limitovanou akci, která má být konkrétní odvetou za to, co provedli islamisté v neděli?“ řekl Borek s odkazem na raketový útok na hraniční přechod Kerem Šalom, při němž zemřeli čtyři izraelští vojáci. Cílem by podle něj mohlo být vytvořit hlubší nárazníkové pásmo za hraničním přechodem uvnitř Pásma Gazy.
V neděli Galant uvedl, že Izrael „ve velmi blízké budoucnosti“ zahájí vojenské operace v Rafahu a v dalších částech Pásma Gazy.
V pondělí Galant prohlásil, že izraelská vojenská operace je nutná kvůli tomu, že Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří v Pásmu Gazy, podle nichž by propustil některá rukojmí. Jako další důvod ministr zmínil právě útok na přechod Kerem Šalom.
Egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený egyptský zdroj uvedla, že útok na Kerem Šalom způsobil v jednáních o příměří „patovou situaci“. Egyptští vyjednavači kvůli tomu zintenzivnili rozhovory s cílem omezit současnou eskalaci mezi Izraelem a Hamásem, dodal zdroj.
Šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac na sociální síti X prohlásil, že Izrael při vyjednávání o příměří „souhlasil s významnými ústupky“, ale Hamás je „opakovaně odmítl“. „Každý chápe, že vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár nemá v úmyslu propustit všechna rukojmí, a to ani výměnou za všechno,“ míní Kac.
Rozhovory mezi Hamásem a Izraelem zprostředkovávají Katar, Egypt a Spojené státy. O víkendu jednali zástupci Hamásu v Káhiře, kde byl mimo jiné šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Ten pak odletěl do Kataru, odkud má zamířit do Izraele.
UNICEF varoval před „katastrofou“
Dětem, které se „tísní“ v Rafahu na jihu Pásma Gazy, podle Dětského fondu OSN (UNICEF) hrozí katastrofa. Izrael fond vyzval, aby zabránil jejich násilnému vysídlení. Podle organizace je v Rafahu momentálně zhruba 600 tisíc dětí, mnohé jsou prý extrémně zranitelné a na pokraji přežití.
„Rafah je nyní městem dětí, které nemají v Gaze kam bezpečně jít. Pokud budou zahájeny rozsáhlé vojenské operace, budou ohroženy nejen násilím, ale také chaosem a panikou, a to v době, kdy je jejich fyzický a psychický stav již tak velmi křehký,“ varovala šéfka UNICEF Catherine Russellová.
OSN odhaduje, že v Rafahu, který kdysi býval domovem více než 250 tisíc lidí, nyní žije kolem 1,2 milionu uprchlíků z celého Pásma Gazy. Polovinu z nich tvoří děti, „z nichž mnohé byly několikrát vysídleny a ukrývají se ve stanech nebo v nejistém a nestabilním bydlení,“ dodal UNICEF. Podle Russelové jsou navíc stovky tisíc těchto dětí „zraněné, nemocné, podvyživené, traumatizované nebo mají tělesné postižení“. Upozornila, že 78 tisíc kojenců mladších dvou let a 175 tisíc dětí mladších pěti let trpí jednou nebo více infekčními nemocemi.
Obyvatelé Rafahu podle médií opouštějí své domovy na vozech tažených osly, v plně naložených autech s matracemi na střeše nebo z města odcházejí pešky.
„Gazané nadále čelí nejen bombám, ale také nemocem a hladu. Teď se dozvěděli, že se mají znovu přemístit, zatímco Izrael zintenzivňuje své operace v Rafahu. Je to nelidské,“ prohlásil podle agentury Reuters vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Evropa vyzývá k dialogu a míru
K uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem v pondělí znovu vyzvala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Izrael se musí pozemní ofenzivy v Rafahu vzdát,“ připojil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie a mezinárodní společenství podle něj mohou a musejí jednat, aby takovému scénáři zabránily. „Izraelské příkazy k evakuaci civilistů v Rafahu předznamenávají to nejhorší: další válku a hladomor,“ napsal Borrell.
Německé ministerstvo zahraničí prostřednictvím mluvčí Kathrin Deschauerové prohlásilo, že „jednání nesmí být ohrožena. Všechny strany musejí vynaložit veškeré úsilí, aby dosáhly situace, kdy bude možné co nejlépe zásobovat obyvatele Gazy humanitární pomocí a kdy bude možné osvobodit rukojmí.“
„Francie rovněž připomíná, že násilné vysídlení civilního obyvatelstva představuje podle mezinárodního práva válečný zločin,“ deklarovalo francouzské ministerstvo zahraničí.
Belgická vicepremiérka Petra De Sutterová na sociální síti X bez dalších podrobností napsala, že belgická vláda „pracuje na dalších sankcích“ proti Izraeli. Belgie v březnu uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu. EU to samé poprvé učinila v dubnu.
Australská vláda proklamovala, že je po vydání příkazu k evakuaci východních čtvrtí vážně znepokojena vyhlídkou na rozsáhlou izraelskou pozemní ofenzivu do Rafahu. „Více než polovina z 2,3 milionu obyvatel Gazy se před boji na jiných místech uchýlila do Rafahu. Austrálie, skupina G7 a mnoho dalších zemí vyzvalo vládu (premiéra Benjamina) Netanjahua ke změně kurzu,“ uvedl mluvčí australské ministryně zahraničních věcí Penny Wongové.
