Do Rafahu vstoupíme v každém případě, oznámil Netanjahu

Šéf izraelské armády Herci Halevi schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Píše to server The Times of Israel s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Operace údajně začne do 72 hodin, pokud nebude uzavřena dohoda o příměří a propuštění rukojmí s teroristickým palestinským hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zdůraznil, že izraelské síly vstoupí do Rafáhu nehledě na to, zda se dohodu podaří uzavřít, či nikoli. Izraelský představitel řekl AFP, že Jeruzalém počká na odpověď Hamásu do středy a následně se rozhodne.

Izraelské tanky jsou sešikovány na hranici mezi Izraelem a Gazou v blízkosti Rafáhu a čekají pouze na pokyn k zahájení pozemní ofenzivy, píše Ynet. Izraelská vláda považuje tuto problematickou operaci za poslední nezbytný krok k vymýcení bojových sil Hamásu z Pásma Gazy, což je jedním z hlavních válečných cílů Izraele.

„Představa, že válku ukončíme dříve, než dosáhneme všech svých cílů, nepřichází v úvahu,“ uvedl Netanjahu podle zprávy, kterou vydal jeho úřad. „Vstoupíme do Rafáhu a zlikvidujeme tamní prapory Hamásu – s dohodou, nebo bez ní, abychom dosáhli úplného vítězství,“ prohlásil Netanjahu.

Mezinárodní společenství v čele se Spojenými státy mezitím varuje před humanitární katastrofou a hrozbou vysokých ztrát mezi civilním obyvatelstvem. Do Rafahu na jihu Pásma Gazy totiž uteklo před boji přes milion Palestinců. Izraelská armáda již oblast ostřeluje, i když ne tak intenzivně jako ostatní části enklávy, které už jsou válkou zdevastované.

V posledních dnech byly dokončeny taktické bojové plány, které zabíhají do nejmenších podrobností, tvrdí Ynet. Zahrnují podle webu invazi v několika fázích, která může být kdykoli zastavena nebo odložena v závislosti na pokroku v jednáních s Hamásem o propuštění rukojmí. „Počkáme do středy večer a pak se rozhodneme,“ řekl AFP vládní činitel.

Mluvčí americké diplomacie Vedant Patel uvedl, že USA zatím od Izraele neviděly věrohodné plány operace v Rafahu, které by řešily americké obavy.

Obrysy nové dohody o klidu zbraní

Zástupci Hamásu v pondělí večer opustili zprostředkované rozhovory v Káhiře a vrátí se s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Ten je podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena mimořádně velkorysý a Hamás by jej podle jeho soudu měl rychle přijmout.

Šéf americké diplomacie apel v úterý zopakoval v Jordánsku, kde jednal také o navýšení humanitární pomoci pro Palestince. „Už žádná další zdržení, už žádné další výmluvy. Nyní je nutné jednat,“ zdůraznil Blinken. Také jordánský král Abdalláh II. prohlásil, že „Hamás by měl přijmout návrh, který je na stole,“ příměří má za nezbytné. Blinken v úterý večer přicestoval do Izraele, jednat tam bude s prezidentem Jicchakem Herzogem a premiérem Netanjahuem.

Agentura Reuters napsala, že součástí návrhu klidu zbraní je ochota Izraele souhlasit v první fázi s propuštěním méně než čtyřiceti rukojmí výměnou za palestinské vězně a ve druhé fázi příměří s „obdobím trvalého klidu“. To je kompromisní odpověď Izraele na požadavek Hamásu, který dlouhodobě požadoval trvalý klid zbraní.

Po první fázi by Izrael umožnil volný pohyb lidí mezi jižní a severní částí Pásma Gazy a také by částečně stáhl své vojáky z Pásma Gazy, dodal zdroj Reuters.

Střety s policií v Tel Avivu

V pondělí se konala v Tel Avivu demonstrace za klid zbraní a propuštění rukojmí. Protestu se účastnili i příbuzní lidí, které uneslo teroristické palestinské hnutí Hamás při říjnovém brutálním útoku na Izrael. Na manifestaci přišla rovněž rukojmí, která Hamás koncem listopadu propustil během dosud jediného příměří v této válce. Hamás drží v zajetí ještě na 130 lidí, několik desítek z nich je ale zřejmě po smrti.

Účastníci protestu došli k ústředí vládní strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, kde se několik lidí střetlo s policií. Ta použila vodní dělo a pět osob zatkla. Demonstranti také v Tel Avivu zapálili oheň před sídlem izraelské armády, kde nesli transparent s nápisem „Rafah může počkat, rukojmí ne“.

Policie tvrdí, že bránila lidem v ilegálním protestu a snaze dostat se do ústředí vládní strany Likud. Někteří účastníci protestu ji ale obvinili z nepřiměřeného zásahu, píše server Times of Israel.

Demonstrace za propuštění rukojmí v Tel Avivu
Zdroj: Reuters/Shannon Stapleton

Manifestace za dohodu s Hamásem a propuštění rukojmí se konají v Izraeli pravidelně, v posledních dnech zesílily zřejmě i proto, že Hamás zveřejnil videa s několika unesenými.

Rozkol v izraelské vládě

Matka jednoho z unesených v projevu na pondělní demonstraci vyzvala Netanjahua, aby si vybral mezi záchranou rukojmí a udržením se u moci. V jeho koaličním kabinetu totiž jsou i krajně pravicoví ministři, kteří jsou proti dohodě o propuštění rukojmí za cenu uzavření příměří a požadují pokračovat ve válce do úplného zničení Hamásu.

Podle webu listu Times of Israel bylo zrušeno jednání izraelského válečného kabinetu plánované na úterní večer, zřejmě právě kvůli panujícím rozdílným názorům klíčových politických hráčů na možnou dohodu s Hamásem i operaci v Rafahu.

Kritici premiéra tvrdí, že se při rozhodování v době války řídí spíše politickými motivy než národními zájmy. Netanjahu to odmítá. Jeho vláda by mohla padnout, pokud by z ní odešla kterákoli ze stran, které se staví proti dohodě s Hamásem. Takovému scénáři se Netanjahu snaží vyhnout s ohledem na to, že jeho popularita od začátku válku podle průzkumů veřejného mínění prudce klesla.

V pondělí uspořádali v Izraeli tiskovou konferenci příbuzní dvou rukojmí, kteří se o víkendu objevili na Hamásem zveřejněné videonahrávce. „Žádám všechny (politiky), aby přestali mluvit a začali jednat,“ prohlásila dcera čtyřiašedesátiletého Keitha Siegela.

Naopak skupina příbuzných vojáků, kteří padli v této válce, v pondělí pohrozila hladovkou, pokud izraelská armáda nezahájí operaci v Rafahu. „Nechceme, aby naši synové padli zbytečně,“ řekl jeden z rodičů, jehož syn zemřel v Gaze začátkem prosince. Dodal, že válka nesmí skončit jinak než úplným zničením Hamásu a osvobozením rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled