Do Rafahu vstoupíme v každém případě, oznámil Netanjahu

Šéf izraelské armády Herci Halevi schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Píše to server The Times of Israel s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Operace údajně začne do 72 hodin, pokud nebude uzavřena dohoda o příměří a propuštění rukojmí s teroristickým palestinským hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zdůraznil, že izraelské síly vstoupí do Rafáhu nehledě na to, zda se dohodu podaří uzavřít, či nikoli. Izraelský představitel řekl AFP, že Jeruzalém počká na odpověď Hamásu do středy a následně se rozhodne.

Izraelské tanky jsou sešikovány na hranici mezi Izraelem a Gazou v blízkosti Rafáhu a čekají pouze na pokyn k zahájení pozemní ofenzivy, píše Ynet. Izraelská vláda považuje tuto problematickou operaci za poslední nezbytný krok k vymýcení bojových sil Hamásu z Pásma Gazy, což je jedním z hlavních válečných cílů Izraele.

„Představa, že válku ukončíme dříve, než dosáhneme všech svých cílů, nepřichází v úvahu,“ uvedl Netanjahu podle zprávy, kterou vydal jeho úřad. „Vstoupíme do Rafáhu a zlikvidujeme tamní prapory Hamásu – s dohodou, nebo bez ní, abychom dosáhli úplného vítězství,“ prohlásil Netanjahu.

Mezinárodní společenství v čele se Spojenými státy mezitím varuje před humanitární katastrofou a hrozbou vysokých ztrát mezi civilním obyvatelstvem. Do Rafahu na jihu Pásma Gazy totiž uteklo před boji přes milion Palestinců. Izraelská armáda již oblast ostřeluje, i když ne tak intenzivně jako ostatní části enklávy, které už jsou válkou zdevastované.

V posledních dnech byly dokončeny taktické bojové plány, které zabíhají do nejmenších podrobností, tvrdí Ynet. Zahrnují podle webu invazi v několika fázích, která může být kdykoli zastavena nebo odložena v závislosti na pokroku v jednáních s Hamásem o propuštění rukojmí. „Počkáme do středy večer a pak se rozhodneme,“ řekl AFP vládní činitel.

Mluvčí americké diplomacie Vedant Patel uvedl, že USA zatím od Izraele neviděly věrohodné plány operace v Rafahu, které by řešily americké obavy.

Obrysy nové dohody o klidu zbraní

Zástupci Hamásu v pondělí večer opustili zprostředkované rozhovory v Káhiře a vrátí se s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Ten je podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena mimořádně velkorysý a Hamás by jej podle jeho soudu měl rychle přijmout.

Šéf americké diplomacie apel v úterý zopakoval v Jordánsku, kde jednal také o navýšení humanitární pomoci pro Palestince. „Už žádná další zdržení, už žádné další výmluvy. Nyní je nutné jednat,“ zdůraznil Blinken. Také jordánský král Abdalláh II. prohlásil, že „Hamás by měl přijmout návrh, který je na stole,“ příměří má za nezbytné. Blinken v úterý večer přicestoval do Izraele, jednat tam bude s prezidentem Jicchakem Herzogem a premiérem Netanjahuem.

Agentura Reuters napsala, že součástí návrhu klidu zbraní je ochota Izraele souhlasit v první fázi s propuštěním méně než čtyřiceti rukojmí výměnou za palestinské vězně a ve druhé fázi příměří s „obdobím trvalého klidu“. To je kompromisní odpověď Izraele na požadavek Hamásu, který dlouhodobě požadoval trvalý klid zbraní.

Po první fázi by Izrael umožnil volný pohyb lidí mezi jižní a severní částí Pásma Gazy a také by částečně stáhl své vojáky z Pásma Gazy, dodal zdroj Reuters.

Střety s policií v Tel Avivu

V pondělí se konala v Tel Avivu demonstrace za klid zbraní a propuštění rukojmí. Protestu se účastnili i příbuzní lidí, které uneslo teroristické palestinské hnutí Hamás při říjnovém brutálním útoku na Izrael. Na manifestaci přišla rovněž rukojmí, která Hamás koncem listopadu propustil během dosud jediného příměří v této válce. Hamás drží v zajetí ještě na 130 lidí, několik desítek z nich je ale zřejmě po smrti.

Účastníci protestu došli k ústředí vládní strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, kde se několik lidí střetlo s policií. Ta použila vodní dělo a pět osob zatkla. Demonstranti také v Tel Avivu zapálili oheň před sídlem izraelské armády, kde nesli transparent s nápisem „Rafah může počkat, rukojmí ne“.

Policie tvrdí, že bránila lidem v ilegálním protestu a snaze dostat se do ústředí vládní strany Likud. Někteří účastníci protestu ji ale obvinili z nepřiměřeného zásahu, píše server Times of Israel.

Demonstrace za propuštění rukojmí v Tel Avivu
Zdroj: Reuters/Shannon Stapleton

Manifestace za dohodu s Hamásem a propuštění rukojmí se konají v Izraeli pravidelně, v posledních dnech zesílily zřejmě i proto, že Hamás zveřejnil videa s několika unesenými.

Rozkol v izraelské vládě

Matka jednoho z unesených v projevu na pondělní demonstraci vyzvala Netanjahua, aby si vybral mezi záchranou rukojmí a udržením se u moci. V jeho koaličním kabinetu totiž jsou i krajně pravicoví ministři, kteří jsou proti dohodě o propuštění rukojmí za cenu uzavření příměří a požadují pokračovat ve válce do úplného zničení Hamásu.

Podle webu listu Times of Israel bylo zrušeno jednání izraelského válečného kabinetu plánované na úterní večer, zřejmě právě kvůli panujícím rozdílným názorům klíčových politických hráčů na možnou dohodu s Hamásem i operaci v Rafahu.

Kritici premiéra tvrdí, že se při rozhodování v době války řídí spíše politickými motivy než národními zájmy. Netanjahu to odmítá. Jeho vláda by mohla padnout, pokud by z ní odešla kterákoli ze stran, které se staví proti dohodě s Hamásem. Takovému scénáři se Netanjahu snaží vyhnout s ohledem na to, že jeho popularita od začátku válku podle průzkumů veřejného mínění prudce klesla.

V pondělí uspořádali v Izraeli tiskovou konferenci příbuzní dvou rukojmí, kteří se o víkendu objevili na Hamásem zveřejněné videonahrávce. „Žádám všechny (politiky), aby přestali mluvit a začali jednat,“ prohlásila dcera čtyřiašedesátiletého Keitha Siegela.

Naopak skupina příbuzných vojáků, kteří padli v této válce, v pondělí pohrozila hladovkou, pokud izraelská armáda nezahájí operaci v Rafahu. „Nechceme, aby naši synové padli zbytečně,“ řekl jeden z rodičů, jehož syn zemřel v Gaze začátkem prosince. Dodal, že válka nesmí skončit jinak než úplným zničením Hamásu a osvobozením rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 9 hhodinami
Načítání...