Propuštění rukojmí je priorita, říká Izrael. Může to ovlivnit operaci v Rafáhu

Nahrávám video

Izraelské vojenské velení schválilo plán operace v Rafáhu, podle Bílého domu je ale Jeruzalém připraven vyslyšet americké připomínky, než invazi v pohraničním městě Pásma Gazy spustí. Mezinárodní společenství, včetně USA, naléhá na izraelskou vládu, aby nejprve zajistila bezpečnou evakuaci civilistů. Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás má jednat o možném příměří v pondělí v Egyptě. Izrael podmiňuje šestitýdenní klid zbraní propuštěním několika desítek rukojmí.

Izraelské tanky a pěchota dál bojují ve střední části Pásma Gazy. I po měsících bombardování a pozemních střetech narážejí na odpor palestinských teroristických skupin. V oblasti podle armády stále fungují odpalovací zařízení, ze kterých startují rakety směrem na Izrael.

Každým dnem se navíc očekává začátek izraelské invaze do Rafáhu, kde našly útočiště přes dva miliony uprchlíků ze severních částí Pásma Gazy. „Během několika dní zaútočí Izrael na Rafáh. Všichni Palestinci z celé Gazy se tam shromáždili a stačí malý úder, aby je vyhnal. To by byla největší pohroma pro palestinský lid,“ varoval předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.

„Vyzýváme Spojené státy, aby požádaly Izrael o zastavení operace v Rafáhu, protože Amerika je jediná země schopná zabránit Izraeli ve spáchání tohoto zločinu,“ prohlásil Abbás na konferenci v Saúdské Arábii.

O situaci spolu v neděli hovořili americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Prezident (Biden) znovu potvrdil svůj pevný závazek vůči bezpečnosti Izraele po úspěšné obraně proti bezprecedentnímu útoku íránských raket a dronů na začátku tohoto měsíce. Zhodnotili rovněž probíhající rozhovory s cílem zajistit propuštění rukojmí spolu s okamžitým příměřím v Pásmu Gazy,“ stojí v prohlášení Bílého domu.

Biden s Netanjahuem mluvil také o navýšení humanitární pomoci do Pásma Gazy a plánech na otevření nového přechodu do severní části pásma v nadcházejícím týdnu. Ohledně Rafáhu šéf Bílého domu zopakoval svůj dosavadní postoj, že Izraelci mají nejprve zajistit bezpečný odchod civilistů.

Osvobození rukojmí prioritou

Právě v Rafáhu se ale podle Izraele kromě uprchlíků soustředili i zbývající teroristé a velitelé hnutí Hamás. Odvrátit operaci se snaží zprostředkovatelé, kteří už Hamásu předali izraelský požadavek na propuštění dalších desítek izraelských rukojmí.

„Propuštění rukojmí je pro nás nejvyšší priorita. Mužů i žen. Pokud uzavřeme dohodu, zastavíme operaci. Uděláme vše, co je zapotřebí, abychom přivedli rukojmí zpět domů,“ konstatoval izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac.

Dohodu o klidu zbraní má zřejmě podpořit i video dvojice rukojmí, které nově zveřejnilo hnutí Hamás. Jsou na něm Američan Keith Siegel a Izraelec Omri Miran.

„Pohled na mého otce všem připomněl, jak důležité je dosažení dohody, abychom všechny dostali co nejdříve domů. Požaduji po vedení této země, aby se podívalo na záznam, kde můj otec volá o pomoc,“ říká dcera jednoho z unesených mužů Ilan Siegelová.

Izraelská armáda mezitím zveřejnila video z budování mola, které má umožnit přistávání lodí s humanitární pomocí přímo v Gaze. Do dokončení stavby jsou obyvatelé Gazy odkázáni zejména na shazování zásob z letadel.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude v pondělí a v úterý jednat v Saúdské Arábii s regionálními partnery o snahách docílit příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí.

Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmí výměnou za palestinské vězně. Předpokládá se, že v Pásmu Gazy ještě zůstává 129 rukojmí, které Hamás loni 7. října unesl, ne všichni jsou však naživu.

Izraelská odveta v Pásmu Gazy si podle úřadů ovládaných Hamásem dosud vyžádala životy více než 34 tisíc Palestinců. Tato čísla však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nestranně ověřit.

Západní politici opakovaně zdůrazňují potřebu navýšit přísun humanitární pomoci na palestinské území s více než dvěma miliony obyvatel. Podle úřadů OSN a nevládních humanitárních organizací tam statisíce lidí hladoví a desítky dětí už zemřely kvůli podvýživě.

Zasažená charita obnoví dodávky jídla Gaze

Od pondělí obnoví své operace v enklávě potravinová charita World Central Kitchen (WCK), která své působení v Pásmu Gazy pozastavila po izraelském vzdušném úderu, při němž 1. dubna přišlo o život sedm jejích zaměstnanců.

WCK od začátku války v říjnu v Pásmu Gazy rozvezla 43 milionů jídel, což podle ní představovalo 62 procent z veškeré pomoci od mezinárodních neziskových skupin na místě.

WCK uvedla, že má 276 kamionů s osmi miliony jídly, které jsou připraveny přivézt do Pásma Gazy pomoc přes přechod v Rafáhu na hranici s Egyptem. Další kamiony s pomocí, které může poslat do Pásma Gazy, má WCK v Jordánsku.

„Humanitární situace v Pásmu Gazy je nadále zoufalá,“ uvedla zástupkyně charity Erin Goreová. „Obnovujeme naše operace se stejnou energií a důstojností a budeme se soustředit na nasycení co největšího počtu lidí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled