Propuštění rukojmí je priorita, říká Izrael. Může to ovlivnit operaci v Rafáhu

Nahrávám video

Izraelské vojenské velení schválilo plán operace v Rafáhu, podle Bílého domu je ale Jeruzalém připraven vyslyšet americké připomínky, než invazi v pohraničním městě Pásma Gazy spustí. Mezinárodní společenství, včetně USA, naléhá na izraelskou vládu, aby nejprve zajistila bezpečnou evakuaci civilistů. Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás má jednat o možném příměří v pondělí v Egyptě. Izrael podmiňuje šestitýdenní klid zbraní propuštěním několika desítek rukojmí.

Izraelské tanky a pěchota dál bojují ve střední části Pásma Gazy. I po měsících bombardování a pozemních střetech narážejí na odpor palestinských teroristických skupin. V oblasti podle armády stále fungují odpalovací zařízení, ze kterých startují rakety směrem na Izrael.

Každým dnem se navíc očekává začátek izraelské invaze do Rafáhu, kde našly útočiště přes dva miliony uprchlíků ze severních částí Pásma Gazy. „Během několika dní zaútočí Izrael na Rafáh. Všichni Palestinci z celé Gazy se tam shromáždili a stačí malý úder, aby je vyhnal. To by byla největší pohroma pro palestinský lid,“ varoval předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.

„Vyzýváme Spojené státy, aby požádaly Izrael o zastavení operace v Rafáhu, protože Amerika je jediná země schopná zabránit Izraeli ve spáchání tohoto zločinu,“ prohlásil Abbás na konferenci v Saúdské Arábii.

O situaci spolu v neděli hovořili americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Prezident (Biden) znovu potvrdil svůj pevný závazek vůči bezpečnosti Izraele po úspěšné obraně proti bezprecedentnímu útoku íránských raket a dronů na začátku tohoto měsíce. Zhodnotili rovněž probíhající rozhovory s cílem zajistit propuštění rukojmí spolu s okamžitým příměřím v Pásmu Gazy,“ stojí v prohlášení Bílého domu.

Biden s Netanjahuem mluvil také o navýšení humanitární pomoci do Pásma Gazy a plánech na otevření nového přechodu do severní části pásma v nadcházejícím týdnu. Ohledně Rafáhu šéf Bílého domu zopakoval svůj dosavadní postoj, že Izraelci mají nejprve zajistit bezpečný odchod civilistů.

Osvobození rukojmí prioritou

Právě v Rafáhu se ale podle Izraele kromě uprchlíků soustředili i zbývající teroristé a velitelé hnutí Hamás. Odvrátit operaci se snaží zprostředkovatelé, kteří už Hamásu předali izraelský požadavek na propuštění dalších desítek izraelských rukojmí.

„Propuštění rukojmí je pro nás nejvyšší priorita. Mužů i žen. Pokud uzavřeme dohodu, zastavíme operaci. Uděláme vše, co je zapotřebí, abychom přivedli rukojmí zpět domů,“ konstatoval izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac.

Dohodu o klidu zbraní má zřejmě podpořit i video dvojice rukojmí, které nově zveřejnilo hnutí Hamás. Jsou na něm Američan Keith Siegel a Izraelec Omri Miran.

„Pohled na mého otce všem připomněl, jak důležité je dosažení dohody, abychom všechny dostali co nejdříve domů. Požaduji po vedení této země, aby se podívalo na záznam, kde můj otec volá o pomoc,“ říká dcera jednoho z unesených mužů Ilan Siegelová.

Izraelská armáda mezitím zveřejnila video z budování mola, které má umožnit přistávání lodí s humanitární pomocí přímo v Gaze. Do dokončení stavby jsou obyvatelé Gazy odkázáni zejména na shazování zásob z letadel.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude v pondělí a v úterý jednat v Saúdské Arábii s regionálními partnery o snahách docílit příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí.

Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmí výměnou za palestinské vězně. Předpokládá se, že v Pásmu Gazy ještě zůstává 129 rukojmí, které Hamás loni 7. října unesl, ne všichni jsou však naživu.

Izraelská odveta v Pásmu Gazy si podle úřadů ovládaných Hamásem dosud vyžádala životy více než 34 tisíc Palestinců. Tato čísla však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nestranně ověřit.

Západní politici opakovaně zdůrazňují potřebu navýšit přísun humanitární pomoci na palestinské území s více než dvěma miliony obyvatel. Podle úřadů OSN a nevládních humanitárních organizací tam statisíce lidí hladoví a desítky dětí už zemřely kvůli podvýživě.

Zasažená charita obnoví dodávky jídla Gaze

Od pondělí obnoví své operace v enklávě potravinová charita World Central Kitchen (WCK), která své působení v Pásmu Gazy pozastavila po izraelském vzdušném úderu, při němž 1. dubna přišlo o život sedm jejích zaměstnanců.

WCK od začátku války v říjnu v Pásmu Gazy rozvezla 43 milionů jídel, což podle ní představovalo 62 procent z veškeré pomoci od mezinárodních neziskových skupin na místě.

WCK uvedla, že má 276 kamionů s osmi miliony jídly, které jsou připraveny přivézt do Pásma Gazy pomoc přes přechod v Rafáhu na hranici s Egyptem. Další kamiony s pomocí, které může poslat do Pásma Gazy, má WCK v Jordánsku.

„Humanitární situace v Pásmu Gazy je nadále zoufalá,“ uvedla zástupkyně charity Erin Goreová. „Obnovujeme naše operace se stejnou energií a důstojností a budeme se soustředit na nasycení co největšího počtu lidí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
Právě teď

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 43 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 45 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Milostní“ podvodníci za sebou zanechávají zlomená srdce a finanční krach

Lidská schopnost snášet osamělost je velká a touha být milován je přirozená. Bohužel není nouze o lidi, kteří jsou ochotni těchto skutečností zneužít k vlastnímu finančnímu prospěchu, informuje Lotyšská televize (LTV).
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.