Přes naléhání řady států Evropské unie se ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto vyrazí začátkem února do Moskvy apelovat na propuštění Navalného.
Šéf unijní diplomacie vyrazí do Moskvy a vyzve k propuštění Navalného
Unijní státy odsoudily potlačení víkendových demonstrací, během nichž ruské bezpečnostní síly o víkendu zadržely několik tisíc lidí. Protestující požadovali propuštění Navalného, který byl zatčen před týdnem, když se vrátil do Moskvy z léčení v Německu. Tam se zotavoval z otravy, kterou Navalnyj připisuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, což Kreml popírá. Den po zadržení na něj soud uvalil třicetidenní vazbu.
Přestože řada zemí od Litvy přes Polsko po Itálii navrhovala potrestat lidi odpovědné za Navalného zatčení a uvěznění, k jednomyslné shodě ministři nedospěli. Podporu neměla od řady zemí, mimo jiné Německa či Lucemburska.
„Oficiální vysvětlení říká, že zástupci EU se nedohodli, zdali zavést nové sankce proti Rusku, či ne. Podle neoficiálních vyjádření ale Evropa taktizuje,“ říká zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna by propuštění Navalného bylo dobrým začátkem a příležitostí pro nové a lepší vztahy EU a Ruska. Ten tvrdí, že je v současnosti chvíle na jednání s Moskvou spíše než na zavádění dalších sankcí.
Podobně smýšlejí i další státy. Hlavním výstupem pondělní debaty je tak Borrellova cesta, která by podle představ některých politiků mohla začátkem února přinést šanci na propuštění prominentního kritika Kremlu.
EU již v říjnu potrestala šest ruských činitelů v souvislosti s Navalného otravou a některé země chtěly dosáhnout shody na rozšíření tohoto seznamu. Europoslanci v usnesení přijatém minulý týden navrhli zajít ještě dále a zmrazit majetek oligarchů blízkých Kremlu či zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2.
Moskva si předvolala velvyslance USA
Ruské ministerstvo zahraničí si kvůli sobotním protestům na podporu zadrženého opozičního politika předvolalo amerického velvyslance v Moskvě. Kremlu se nelíbí, že americká ambasáda zveřejnila místa a časy několika demonstrací. Viní ji z podpory úřady nepovolených protestních akcí a vměšování se do vnitřních záležitostí země. Spolupracovník Navalného Leonid Volkov v pondělí vyzval k dalším demonstracím na neděli 31. ledna.
S velvyslancem Johnem Sullivanem hovořil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Americké straně byl vyjádřen důrazný protest v souvislosti s šířením příspěvků amerického velvyslanectví v Rusku na sociálních sítích a na internetových zdrojích na podporu nezákonných akcí v řadě ruských měst,“ řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na Prvním kanálu státní televize. „Byl informován, že ruská strana považuje tyto materiály a také prohlášení ministerstva zahraničí USA za přímé zasahování do vnitřních záležitostí naší země,“ dodala mluvčí.
Americká ambasáda před sobotními demonstracemi zveřejnila varování v angličtině pro americké občany, aby se vyhnuli místům, kde byly naplánované demonstrace. Zároveň uvedla místa a časy v některých městech, kde se protestující chystali sejít.
V den protestů mluvčí americké diplomatické mise na Twitteru uvedla, že velvyslanectví shromáždění sleduje a dodala, že USA podporují práva všech lidí na pokojný protest a svobodu projevu, připomněla agentura Interfax. Mluvčí zároveň podotkla, že ruské úřady tato práva porušují. Večer velvyslanectví zveřejnilo prohlášení mluvčího americké diplomacie, který mimo jiné vyzval ruské úřady, aby propustily zadržené demonstranty.
Americký prezident Joe Biden nevylučuje žádné možnosti, pokud jde o reakci USA na zatčení Navalného. Podle Reuters to prohlásila tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Bidenova administrativa vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby propustil Navalného a s ním i více než 3700 demonstrantů, které policie zatkla při víkendových akcích.
České ministerstvo bude chtít od velvyslance vysvětlení
Tuzemské ministerstvo zahraničí bude chtít od ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského vysvětlení zadržení Navalného i násilného potlačení protestů. Na dotaz ČTK to sdělil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Zároveň velvyslanci resort sdělí svůj postoj k celé věci.
Petříček se kvůli koronaviru nemohl zúčastnit pondělního jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie.
„Převážila snaha zasadit se o okamžité propuštění Alexeje Navalného přímo v Moskvě. Předpokládám, že pokud se to nepodaří, k debatě o sankcích se vrátíme. Evropská unie by měla využít tlak, který jí umožňuje její ekonomická síla,“ uvedl Petříček.
The Moscow Times: Demonstrace mají novou podobu
Sobotní protesty, které se uskutečnily po celém Rusku, byly nesporně protirežimní, protielitářské a protikorupční, nikoliv však nezbytně liberální, prozápadní a prodemokratické. Není divu, že se jich režim obává, napsal server The Moscow Times.
Demonstrace se odlišují od lokálních protestů z poslední doby, jako byly ty v Moskvě v létě 2019 či v letech 2019–2020 v Chabarovsku, Jekatěrinburgu a Šiesu. Místo různých regionálně specifických důvodů mají ty současné jeden společný jmenovatel: odpor proti vládnoucímu režimu a podporu uvězněnému opozičnímu předákovi Navalnému.
Protesty mají širší základnu než obvyklé protesty liberálů a Navalného přívrženců. Mnoho účastníků zdůraznilo, že je vyjít do ulic nepřiměla opozice či Navalnyj, kterého ostatně nepovažují za ideálního vůdce, nýbrž to, co mu ruský stát provedl: že jej otrávil jedovatou nervově paralytickou látkou novičok, a ještě ho poté, co se vrátil z léčení v Německu, okamžitě zatkl. Jinými slovy, lidé to považují za protest proti bezpráví a – s ohledem na loňské změny ústavy umožňující Vladimiru Putinovi zůstat v prezidentské funkci v podstatě do konce života – také proti uchvácení moci.