Soud v Moskvě udělil Rádiu Svobodná Evropa pokutu 20 milionů rublů za zprávy o Ukrajině

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

„Soudce Tverského okresního soudu v Moskvě uložil Rádiu Svoboda další pokutu ve výši 20 milionů rublů za to, že neodstranilo informace, jejichž přístup ‚podléhá omezením‘. Jde o články o ruské invazi na Ukrajinu,“ uvádí ruská pobočka Rádia Svobodná Evropa na svých webových stránkách.  

Podle RFE/RL už 24. února Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil, že ruská média budou při informování o invazi na Ukrajinu používat pouze „oficiální ruské informace“. Ruské úřady zároveň trvají na dodržování vlastní terminologie, podle níž by se invaze na Ukrajinu měla označovat jako „speciální vojenská operace“. 

Roskomnadzor poté už začátkem března rádiu RFE/RL zablokoval webové stránky, stejně jako stránky dalších zahraničních médií. Prezident Vladimir Putin také v březnu podepsal zákon, na jehož základě hrozí až 15 let vězení za „úmyslné šíření falešných zpráv“ o armádě. To přimělo některé západní sdělovací prostředky, aby z Ruska odvolaly své novináře.

Vysílání kvůli cenzuře a pronásledování ukončila i řada ruských médií, například liberální rozhlasová stanice Echo Moskvy, vycházet přestal i list Novaja Gazeta. V polovině března Rusko zakázalo sociální sítě Facebook a Instagram.

Rusko vyhrožuje odebráním akreditací

V pondělí také Rusko varovalo americké zpravodajské organizace, že jim odebere akreditace, pokud se nezmění zacházení s ruskými novináři ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února Spojené státy a několik dalších západních zemí znemožnilo působení ruských státních médií na svém území odebráním vysílacích licencí a sankcemi. Tyto kroky podle Moskvy dokazují neúctu ke svobodě médií.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová minulý týden oznámila, že si předvolává šéfy amerických médií, aby je informovala o „nejpřísnějších opatřeních“ v reakci na „nepřátelství“, s nímž se podle ní setkávají ruští novináři ve Spojených státech.

Zacharovová uvedla, že pokud ruští novináři nebudou moci ve Spojených státech volně pracovat, hrozí jejich reportérům v Rusku podobné potíže s vízy, akreditacemi a bankovními účty.

Ruské televize v Lotyšsku končí

Lotyšsko vydalo vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, která v Rusku po invazi musela také skončit. V Lotyšsku má začít Dožď vysílat v den, kdy v pobaltské zemi skončí vysílání všech ostatních ruských televizí. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na místní úřady. 

„Jednání se vedla téměř tři měsíce a skončila vydáním licence,“ oznámil předseda lotyšské rady pro elektronická média Ivars Áboliňš.

Televize Dožď má začít vysílat v Lotyšsku 9. června. Téhož dne vstoupí v platnost rozhodnutí regulátora zakázat v pobaltské zemi všech 80 ruských televizí, které dosud byly lotyšským divákům dostupné.

„Toto rozhodnutí bude platit až do doby, než Rusko ukončí válku proti Ukrajině a vrátí anektovaný Krym,“ řekl předseda rady podle serveru Delfi.

Rada rozhodla o zákazu ruských televizních programů ještě v březnu, ale proti rozhodnutí se odvolala společnost poskytující přístup k ruským programům včetně zábavních. Soud následně rozhodl, že zábavní programy neohrožují státní bezpečnost Lotyšska, a tak se část programů do vysílání v Lotyšsku vrátila. Rada se odvolala k vyšší soudní instanci, hlavně však lotyšský parlament přijal nový zákon, který radě umožňuje zakázat programy pocházející ze země ohrožující nezávislost, svrchovanost a územní celistvost jiného státu. 

Z Rigy již roky působí také ruskojazyčný zpravodajský server Meduza, založený ruskými novináři, kteří odešli či byli vyhozeni z ruských médií po změně orientace těchto médií na prokremelskou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 8 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.
před 36 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 39, uvedla španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 3 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 8 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 10 hhodinami
Načítání...