Soud v Moskvě udělil Rádiu Svobodná Evropa pokutu 20 milionů rublů za zprávy o Ukrajině

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

„Soudce Tverského okresního soudu v Moskvě uložil Rádiu Svoboda další pokutu ve výši 20 milionů rublů za to, že neodstranilo informace, jejichž přístup ‚podléhá omezením‘. Jde o články o ruské invazi na Ukrajinu,“ uvádí ruská pobočka Rádia Svobodná Evropa na svých webových stránkách.  

Podle RFE/RL už 24. února Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil, že ruská média budou při informování o invazi na Ukrajinu používat pouze „oficiální ruské informace“. Ruské úřady zároveň trvají na dodržování vlastní terminologie, podle níž by se invaze na Ukrajinu měla označovat jako „speciální vojenská operace“. 

Roskomnadzor poté už začátkem března rádiu RFE/RL zablokoval webové stránky, stejně jako stránky dalších zahraničních médií. Prezident Vladimir Putin také v březnu podepsal zákon, na jehož základě hrozí až 15 let vězení za „úmyslné šíření falešných zpráv“ o armádě. To přimělo některé západní sdělovací prostředky, aby z Ruska odvolaly své novináře.

Vysílání kvůli cenzuře a pronásledování ukončila i řada ruských médií, například liberální rozhlasová stanice Echo Moskvy, vycházet přestal i list Novaja Gazeta. V polovině března Rusko zakázalo sociální sítě Facebook a Instagram.

Rusko vyhrožuje odebráním akreditací

V pondělí také Rusko varovalo americké zpravodajské organizace, že jim odebere akreditace, pokud se nezmění zacházení s ruskými novináři ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února Spojené státy a několik dalších západních zemí znemožnilo působení ruských státních médií na svém území odebráním vysílacích licencí a sankcemi. Tyto kroky podle Moskvy dokazují neúctu ke svobodě médií.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová minulý týden oznámila, že si předvolává šéfy amerických médií, aby je informovala o „nejpřísnějších opatřeních“ v reakci na „nepřátelství“, s nímž se podle ní setkávají ruští novináři ve Spojených státech.

Zacharovová uvedla, že pokud ruští novináři nebudou moci ve Spojených státech volně pracovat, hrozí jejich reportérům v Rusku podobné potíže s vízy, akreditacemi a bankovními účty.

Ruské televize v Lotyšsku končí

Lotyšsko vydalo vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, která v Rusku po invazi musela také skončit. V Lotyšsku má začít Dožď vysílat v den, kdy v pobaltské zemi skončí vysílání všech ostatních ruských televizí. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na místní úřady. 

„Jednání se vedla téměř tři měsíce a skončila vydáním licence,“ oznámil předseda lotyšské rady pro elektronická média Ivars Áboliňš.

Televize Dožď má začít vysílat v Lotyšsku 9. června. Téhož dne vstoupí v platnost rozhodnutí regulátora zakázat v pobaltské zemi všech 80 ruských televizí, které dosud byly lotyšským divákům dostupné.

„Toto rozhodnutí bude platit až do doby, než Rusko ukončí válku proti Ukrajině a vrátí anektovaný Krym,“ řekl předseda rady podle serveru Delfi.

Rada rozhodla o zákazu ruských televizních programů ještě v březnu, ale proti rozhodnutí se odvolala společnost poskytující přístup k ruským programům včetně zábavních. Soud následně rozhodl, že zábavní programy neohrožují státní bezpečnost Lotyšska, a tak se část programů do vysílání v Lotyšsku vrátila. Rada se odvolala k vyšší soudní instanci, hlavně však lotyšský parlament přijal nový zákon, který radě umožňuje zakázat programy pocházející ze země ohrožující nezávislost, svrchovanost a územní celistvost jiného státu. 

Z Rigy již roky působí také ruskojazyčný zpravodajský server Meduza, založený ruskými novináři, kteří odešli či byli vyhozeni z ruských médií po změně orientace těchto médií na prokremelskou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 12 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...