Soud v Moskvě udělil Rádiu Svobodná Evropa pokutu 20 milionů rublů za zprávy o Ukrajině

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

„Soudce Tverského okresního soudu v Moskvě uložil Rádiu Svoboda další pokutu ve výši 20 milionů rublů za to, že neodstranilo informace, jejichž přístup ‚podléhá omezením‘. Jde o články o ruské invazi na Ukrajinu,“ uvádí ruská pobočka Rádia Svobodná Evropa na svých webových stránkách.  

Podle RFE/RL už 24. února Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil, že ruská média budou při informování o invazi na Ukrajinu používat pouze „oficiální ruské informace“. Ruské úřady zároveň trvají na dodržování vlastní terminologie, podle níž by se invaze na Ukrajinu měla označovat jako „speciální vojenská operace“. 

Roskomnadzor poté už začátkem března rádiu RFE/RL zablokoval webové stránky, stejně jako stránky dalších zahraničních médií. Prezident Vladimir Putin také v březnu podepsal zákon, na jehož základě hrozí až 15 let vězení za „úmyslné šíření falešných zpráv“ o armádě. To přimělo některé západní sdělovací prostředky, aby z Ruska odvolaly své novináře.

Vysílání kvůli cenzuře a pronásledování ukončila i řada ruských médií, například liberální rozhlasová stanice Echo Moskvy, vycházet přestal i list Novaja Gazeta. V polovině března Rusko zakázalo sociální sítě Facebook a Instagram.

Rusko vyhrožuje odebráním akreditací

V pondělí také Rusko varovalo americké zpravodajské organizace, že jim odebere akreditace, pokud se nezmění zacházení s ruskými novináři ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února Spojené státy a několik dalších západních zemí znemožnilo působení ruských státních médií na svém území odebráním vysílacích licencí a sankcemi. Tyto kroky podle Moskvy dokazují neúctu ke svobodě médií.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová minulý týden oznámila, že si předvolává šéfy amerických médií, aby je informovala o „nejpřísnějších opatřeních“ v reakci na „nepřátelství“, s nímž se podle ní setkávají ruští novináři ve Spojených státech.

Zacharovová uvedla, že pokud ruští novináři nebudou moci ve Spojených státech volně pracovat, hrozí jejich reportérům v Rusku podobné potíže s vízy, akreditacemi a bankovními účty.

Ruské televize v Lotyšsku končí

Lotyšsko vydalo vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, která v Rusku po invazi musela také skončit. V Lotyšsku má začít Dožď vysílat v den, kdy v pobaltské zemi skončí vysílání všech ostatních ruských televizí. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na místní úřady. 

„Jednání se vedla téměř tři měsíce a skončila vydáním licence,“ oznámil předseda lotyšské rady pro elektronická média Ivars Áboliňš.

Televize Dožď má začít vysílat v Lotyšsku 9. června. Téhož dne vstoupí v platnost rozhodnutí regulátora zakázat v pobaltské zemi všech 80 ruských televizí, které dosud byly lotyšským divákům dostupné.

„Toto rozhodnutí bude platit až do doby, než Rusko ukončí válku proti Ukrajině a vrátí anektovaný Krym,“ řekl předseda rady podle serveru Delfi.

Rada rozhodla o zákazu ruských televizních programů ještě v březnu, ale proti rozhodnutí se odvolala společnost poskytující přístup k ruským programům včetně zábavních. Soud následně rozhodl, že zábavní programy neohrožují státní bezpečnost Lotyšska, a tak se část programů do vysílání v Lotyšsku vrátila. Rada se odvolala k vyšší soudní instanci, hlavně však lotyšský parlament přijal nový zákon, který radě umožňuje zakázat programy pocházející ze země ohrožující nezávislost, svrchovanost a územní celistvost jiného státu. 

Z Rigy již roky působí také ruskojazyčný zpravodajský server Meduza, založený ruskými novináři, kteří odešli či byli vyhozeni z ruských médií po změně orientace těchto médií na prokremelskou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AfD vyhrála volby v Sasku-Anhaltsku, většinu nezískala

Alternativa pro Německo (AfD) podle předběžných výsledků po sečtení všech volebních okrsků s velkým náskokem vyhrála volby ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku. Získala 43,8 procenta hlasů a 39 z 83 mandátů. Do zemského parlamentu se těsně dostalo také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), jehož postoj by mohl umožnit vznik první zemské vlády vedené AfD.
03:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letadla společnosti Amazon v Miami

Nejméně pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letounu Amazon Prime Air, který v neděli při přistání na mezinárodním letišti v Miami vyjel z ranveje a narazil do několika vozidel. Dalších pět lidí utrpělo zranění, tři z nich jsou v kritickém stavu, oznámili zástupci místních úřadů. Letiště kvůli nehodě přerušilo provoz.
před 6 hhodinami

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů zvítězila AfD se ziskem 44,4 procenta hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 16 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 18 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 21 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.