Soud v Moskvě udělil Rádiu Svobodná Evropa pokutu 20 milionů rublů za zprávy o Ukrajině

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

„Soudce Tverského okresního soudu v Moskvě uložil Rádiu Svoboda další pokutu ve výši 20 milionů rublů za to, že neodstranilo informace, jejichž přístup ‚podléhá omezením‘. Jde o články o ruské invazi na Ukrajinu,“ uvádí ruská pobočka Rádia Svobodná Evropa na svých webových stránkách.  

Podle RFE/RL už 24. února Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil, že ruská média budou při informování o invazi na Ukrajinu používat pouze „oficiální ruské informace“. Ruské úřady zároveň trvají na dodržování vlastní terminologie, podle níž by se invaze na Ukrajinu měla označovat jako „speciální vojenská operace“. 

Roskomnadzor poté už začátkem března rádiu RFE/RL zablokoval webové stránky, stejně jako stránky dalších zahraničních médií. Prezident Vladimir Putin také v březnu podepsal zákon, na jehož základě hrozí až 15 let vězení za „úmyslné šíření falešných zpráv“ o armádě. To přimělo některé západní sdělovací prostředky, aby z Ruska odvolaly své novináře.

Vysílání kvůli cenzuře a pronásledování ukončila i řada ruských médií, například liberální rozhlasová stanice Echo Moskvy, vycházet přestal i list Novaja Gazeta. V polovině března Rusko zakázalo sociální sítě Facebook a Instagram.

Rusko vyhrožuje odebráním akreditací

V pondělí také Rusko varovalo americké zpravodajské organizace, že jim odebere akreditace, pokud se nezmění zacházení s ruskými novináři ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února Spojené státy a několik dalších západních zemí znemožnilo působení ruských státních médií na svém území odebráním vysílacích licencí a sankcemi. Tyto kroky podle Moskvy dokazují neúctu ke svobodě médií.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová minulý týden oznámila, že si předvolává šéfy amerických médií, aby je informovala o „nejpřísnějších opatřeních“ v reakci na „nepřátelství“, s nímž se podle ní setkávají ruští novináři ve Spojených státech.

Zacharovová uvedla, že pokud ruští novináři nebudou moci ve Spojených státech volně pracovat, hrozí jejich reportérům v Rusku podobné potíže s vízy, akreditacemi a bankovními účty.

Ruské televize v Lotyšsku končí

Lotyšsko vydalo vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, která v Rusku po invazi musela také skončit. V Lotyšsku má začít Dožď vysílat v den, kdy v pobaltské zemi skončí vysílání všech ostatních ruských televizí. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na místní úřady. 

„Jednání se vedla téměř tři měsíce a skončila vydáním licence,“ oznámil předseda lotyšské rady pro elektronická média Ivars Áboliňš.

Televize Dožď má začít vysílat v Lotyšsku 9. června. Téhož dne vstoupí v platnost rozhodnutí regulátora zakázat v pobaltské zemi všech 80 ruských televizí, které dosud byly lotyšským divákům dostupné.

„Toto rozhodnutí bude platit až do doby, než Rusko ukončí válku proti Ukrajině a vrátí anektovaný Krym,“ řekl předseda rady podle serveru Delfi.

Rada rozhodla o zákazu ruských televizních programů ještě v březnu, ale proti rozhodnutí se odvolala společnost poskytující přístup k ruským programům včetně zábavních. Soud následně rozhodl, že zábavní programy neohrožují státní bezpečnost Lotyšska, a tak se část programů do vysílání v Lotyšsku vrátila. Rada se odvolala k vyšší soudní instanci, hlavně však lotyšský parlament přijal nový zákon, který radě umožňuje zakázat programy pocházející ze země ohrožující nezávislost, svrchovanost a územní celistvost jiného státu. 

Z Rigy již roky působí také ruskojazyčný zpravodajský server Meduza, založený ruskými novináři, kteří odešli či byli vyhozeni z ruských médií po změně orientace těchto médií na prokremelskou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za nepokoji v USA stojí polarizace, zaznělo v Událostech, komentářích

Vyhrocenou atmosféru ve Spojených státech způsobuje rozdělená společnost, za níž stojí prezident Donald Trump, sdělili hosté Událostí, komentářů. O situaci na americkém kontinentu, ale také na Blízkém východě, kde na sebe navzájem útočí Írán a Izrael, debatovali expremiér Mirek Topolánek, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) a brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 4 hhodinami

Izrael v Teheránu zasáhl státní televizi

Izrael podle íránských médií odpoledne zaútočil na vojenské základny v Teheránu, zasáhl ale i státní televizi. Premiér Benjamin Netanjahu předtím uvedl, že izraelské síly kontrolují vzdušný prostor nad íránskou metropolí. Dodal, že Jeruzalém je na cestě k dosažení dvou hlavních cílů v konfliktu s Íránem. Netanjahu za ně označil likvidaci jaderných a raketových hrozeb ze strany islámské republiky. Po nočních útocích Íránu na Izrael zahynulo osm lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Španělská města protestují proti nadměrné turistice

Tisíce obyvatel některých španělských měst vyšly do ulic na protest proti nadměrné turistice. Obrovský příval návštěvníků podle nich města ničí. Tvrdí, že turismus vyhání ceny nájmů i potravin na úroveň, kterou si původní obyvatelé nemůžou dovolit.
před 6 hhodinami

Policie dopadla podezřelého z útoku na zákonodárce v Minnesotě

Policie zadržela muže podezřelého ze dvou sobotních útoků na zákonodárce ve státě Minnesota. Informaci médií a agentury AP potvrdil na tiskové konferenci guvernér tohoto amerického státu Tim Walz. Při útocích zahynuli demokratická politička Melissa Hortmanová a její manžel a byli zraněni demokratický senátor státu Minnesota John Hoffman a jeho manželka. Zadrženému může hrozí trest smrti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Bratislavě přistálo evakuační letadlo z Jordánska, přepravilo i Čechy

Ve slovenské metropoli večer přistálo letadlo, které z Jordánska dopravilo lidi evakuované z židovského státu v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Íránem. Mezi nimi jsou i Češi. Ráno pak vyjel do Egypta konvoj s českými občany. Vládní speciál je pak ještě v pondělí přepraví do Prahy, řekla velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Krizová situace podle ní může trvat i několik týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko se postavily proti zákazu dovozu ruského plynu do EU

Maďarsko a Slovensko se v pondělí postavily proti plánu zakázat dovoz ruského plynu do Evropské unie. Při jednání unijních ministrů Budapešť a Bratislava zablokovaly společné prohlášení týkající se energetické bezpečnosti. Takzvané závěry Rady EU tak v Lucemburku podpořilo jen 25 členských zemí. Blokaci dvou zemí bude možné přehlasovat.
před 8 hhodinami

Osa odporu utichla. Íránu přišli na pomoc jen hútíové

Masivní izraelské útoky na Írán odhalily, do jaké míry v poslední době oslabila moc ozbrojených skupin, které islámská republika využívá k prosazení svých zájmů v regionu. Do bojů se zatím nezapojily irácké milice ani Hizballáh, které k nečinnosti tlačí vlády v Bagdádu a Bejrútu. Na pomoc přispěchali Teheránu jemenští hútíové, jejichž vliv na Blízkém východě vzrostl, vojenské kapacity však mají omezené.
před 10 hhodinami

Ruské drony létají příliš vysoko, Ukrajincům už nestačí palné zbraně, píše CNN

Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina kvůli tomu musí najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
před 10 hhodinami
Načítání...