Soud v Moskvě udělil Rádiu Svobodná Evropa pokutu 20 milionů rublů za zprávy o Ukrajině

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

„Soudce Tverského okresního soudu v Moskvě uložil Rádiu Svoboda další pokutu ve výši 20 milionů rublů za to, že neodstranilo informace, jejichž přístup ‚podléhá omezením‘. Jde o články o ruské invazi na Ukrajinu,“ uvádí ruská pobočka Rádia Svobodná Evropa na svých webových stránkách.  

Podle RFE/RL už 24. února Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil, že ruská média budou při informování o invazi na Ukrajinu používat pouze „oficiální ruské informace“. Ruské úřady zároveň trvají na dodržování vlastní terminologie, podle níž by se invaze na Ukrajinu měla označovat jako „speciální vojenská operace“. 

Roskomnadzor poté už začátkem března rádiu RFE/RL zablokoval webové stránky, stejně jako stránky dalších zahraničních médií. Prezident Vladimir Putin také v březnu podepsal zákon, na jehož základě hrozí až 15 let vězení za „úmyslné šíření falešných zpráv“ o armádě. To přimělo některé západní sdělovací prostředky, aby z Ruska odvolaly své novináře.

Vysílání kvůli cenzuře a pronásledování ukončila i řada ruských médií, například liberální rozhlasová stanice Echo Moskvy, vycházet přestal i list Novaja Gazeta. V polovině března Rusko zakázalo sociální sítě Facebook a Instagram.

Rusko vyhrožuje odebráním akreditací

V pondělí také Rusko varovalo americké zpravodajské organizace, že jim odebere akreditace, pokud se nezmění zacházení s ruskými novináři ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února Spojené státy a několik dalších západních zemí znemožnilo působení ruských státních médií na svém území odebráním vysílacích licencí a sankcemi. Tyto kroky podle Moskvy dokazují neúctu ke svobodě médií.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová minulý týden oznámila, že si předvolává šéfy amerických médií, aby je informovala o „nejpřísnějších opatřeních“ v reakci na „nepřátelství“, s nímž se podle ní setkávají ruští novináři ve Spojených státech.

Zacharovová uvedla, že pokud ruští novináři nebudou moci ve Spojených státech volně pracovat, hrozí jejich reportérům v Rusku podobné potíže s vízy, akreditacemi a bankovními účty.

Ruské televize v Lotyšsku končí

Lotyšsko vydalo vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, která v Rusku po invazi musela také skončit. V Lotyšsku má začít Dožď vysílat v den, kdy v pobaltské zemi skončí vysílání všech ostatních ruských televizí. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na místní úřady. 

„Jednání se vedla téměř tři měsíce a skončila vydáním licence,“ oznámil předseda lotyšské rady pro elektronická média Ivars Áboliňš.

Televize Dožď má začít vysílat v Lotyšsku 9. června. Téhož dne vstoupí v platnost rozhodnutí regulátora zakázat v pobaltské zemi všech 80 ruských televizí, které dosud byly lotyšským divákům dostupné.

„Toto rozhodnutí bude platit až do doby, než Rusko ukončí válku proti Ukrajině a vrátí anektovaný Krym,“ řekl předseda rady podle serveru Delfi.

Rada rozhodla o zákazu ruských televizních programů ještě v březnu, ale proti rozhodnutí se odvolala společnost poskytující přístup k ruským programům včetně zábavních. Soud následně rozhodl, že zábavní programy neohrožují státní bezpečnost Lotyšska, a tak se část programů do vysílání v Lotyšsku vrátila. Rada se odvolala k vyšší soudní instanci, hlavně však lotyšský parlament přijal nový zákon, který radě umožňuje zakázat programy pocházející ze země ohrožující nezávislost, svrchovanost a územní celistvost jiného státu. 

Z Rigy již roky působí také ruskojazyčný zpravodajský server Meduza, založený ruskými novináři, kteří odešli či byli vyhozeni z ruských médií po změně orientace těchto médií na prokremelskou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
před 5 hhodinami

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 9 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 10 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 12 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 13 hhodinami

Evropský pohled