Ruská státní televize se potýká s vlnou výpovědí. Další desítky známých Rusů invazi odsoudily

11 minut
Horizont ČT24: Ruské celebrity se staví Putinovi na odpor
Zdroj: ČT24

Ruská státní televize se potýká s odchody redaktorů, opouštějí ji i známé tváře z obrazovek, upozornila stanice BBC. Editorka Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s plakátem odsuzujícím válku na Ukrajině narušila živé vysílání Prvního kanálu, tak není jedinou novinářkou, která se otáčí zády ke státním médiím. Proti válce vystoupila také řada ruských celebrit.

Už desítky veřejně známých Rusů odsoudily vpád ruské armády na Ukrajinu a útočnou válku režimu Vladimira Putina. Kvůli konfliktu podávají výpovědi i novináři, kteří prezidenta Putina dříve podporovali.

Mnohaletá zpravodajka stanice První kanál Žanna Agalakovová podala výpověď. O svém odchodu z kanálu NTV v úterý informovala moderátorka Lilija Gildějevová, která pro tuto televizi pracovala od roku 2006. Podle webu Lenta.ru informaci o výpovědi zveřejnila až poté, co odjela z Ruska. Po třiceti letech svého působení kanál opustil také zpravodaj Vadim Glusker.

Ze svého postu v televizi Russia Today rezignovala Marija Baronovová, šéfredaktorka internetového vysílání, a řada dalších novinářů včetně těch, kteří pracovali pro cizojazyčná vysílání. Baronovová tento měsíc BBC řekla, že ruský prezident Vladimir Putin zničil pověst země.

Výpovědí přibylo potom, co vysílání státní televize narušila novinářka Marina Ovsjannikovová se svým protiválečným plakátem a kritikou ruských médií. „Válka na Ukrajině na mě působila jako spouštěč. Začaly se mi vybavovat velmi živé výjevy z dětství v Čečensku,“ řekla Ovsjannikovová.

Putin mluví o páté koloně a zrádcích národa

Ani prezident Vladimir Putin ruské odpůrce invaze už nepřehlíží. Upozornil občany, že se Západ snaží vytvořit v zemi pátou kolonu, která má stát rozložit zevnitř. „Pokusí se na ni (kolonu) spolehnout, na zrádce národa a ty, kteří tady vydělávají peníze a žijí jinde,“ řekl Putin ve vysílání státní televize.

Kreml si vynucuje, aby se v médiích o ruské invazi na Ukrajinu, která začala 24. února, informovalo jako o „speciální vojenské operaci“, nikoli jako o válce. Provládní média také například opakují tvrzení Moskvy, že ruští vojáci neútočí na ukrajinské civilní obyvatelstvo, přestože zprávy z Ukrajiny hovoří o opaku.

Velká část ruské společnosti jednoznačný postoj k válce podle odborníků nemá. Podle ředitele tamního sociologického centra Levada většina Rusů podporuje hlavně pomoc ruskojazyčným obyvatelům. Domnívá se ale, že na dobývání Kyjeva připraveni nejsou.

Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek v pořadu Události, komentáře vzpomínal na to, jak v Československu vypadalo zpravodajství v 80. letech. „Také každý, koho se zeptali na ulici, podporoval ÚV KSČ, a přitom se schylovalo ke zhroucení režimu. Takže já bych vůbec nepřeceňoval projevy podpory režimu, které jsou vidět v ruské televizi. Já si myslím, že Rusové nejsou hloupí, že jejich situace je lepší než v 80. letech, kdy se schylovalo k rozpadu Sovětského svazu, tehdy také lidé jako by neměli informace, přitom dobře věděli, co se děje. Myslím, že to vidí i teď. Proto je Putin tak nervózní,“ řekl.

9 minut
Vladimír Votápek: Reálné dopady kroků Západu na Rusko
Zdroj: ČT24

Konflikt odsoudili i ruští umělci

Hlasitě se proti konfliktu vymezily také popové hvězdy, jako je finalista Eurovize Sergej Lazarjev nebo primabalerína nejprestižnější baletní scény, Velkého divadla v Moskvě, Olga Smirnovová. Ta svým tancem ztvárnila mnoho postav z ruské klasické literatury, tančila na hudbu Čajkovského, hrdě podporovala ruské sportovce a získala ocenění od prezidenta Putina. Teď se ale Ruska zříká, soubor v Balšom už opustila a posílila ansámbl Nizozemského národního baletu.

„Nikdy jsem si nemyslela, že se budu stydět za Rusko. Mezi tím, co bylo předtím a co potom, ale vede nová linie. Bolí mě, že umírají lidé a jiní přicházejí o střechu nad hlavou. I když nejsme v centru boje, nemůžeme zůstat lhostejní ke globální katastrofě,“ říká Smirnovová. Proti invazi vystoupili i jiní známí Rusové, kteří byli dřív ke Kremlu loajální. Písničkář Semjon Slepakov Putinovi vzkázal, že by konflikt odmítli i sovětští umělci, které má prezident rád.

Také úspěšný rapper Oxxxymiron dal najevo svůj vztek – a zahájil sérii koncertů proti válce. „Jsem vzteklý, protože je to dál úplně v pr… Už dva týdny pokračuje válka proti Ukrajině. Desítky milionů Rusů přitom s touto válkou kategoricky nesouhlasí,“ řekl umělec.

Novinářka Petra Procházková z Deníku N v ČT24 připustila, že velká část z těch osobností, které proti Putinovi promluvily, je v bezpečí v zahraničí. „Je pravda, že se ozývají i ti, co v Rusku žijí, a myslím, že jich bude přibývat. Něco brání tomu, aby byli potrestáni, jsou až příliš známí, takže režim k nim nebude chtít přitahovat velkou pozornost. Úplně nejvíc je těch, kteří mlčí. Ti, kteří Putina podporují, jsou režimem zkorumpovaní. Vyjádřením proti válce by o všechno přišli,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...