Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl armádu do bojové pohotovosti a nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem. Reagoval tak na střety na severu Kosova mezi etnickými Srby a kosovskou policií. Rostoucí napětí ostře kritizoval šéf americké diplomacie Antony Blinken, který vyzval kosovského premiéra Albina Kurtiho ke změně postupu.
Střety v severokosovském okrese Zvečan propukly poté, co se kosovská policie snažila pomoci nově zvolenému albánskému starostovi, aby nastoupil do úřadu. Bránili mu v tom místní etničtí Srbové, kteří v této oblasti představují většinu a místní volby bojkotovali.
Tamní sdělovací prostředky informovaly, že kosovská policie použila proti davu, který se shromáždil před radnicí, slzný plyn. Protestující zapálili jedno policejní vozidlo.
„Byl nařízen bezodkladný přesun vojáků k hranici Kosova,“ řekl v živě vysílaném televizním prohlášení srbský ministr obrany Miloš Vučević. „Je jasné, že dochází k teroru proti srbské komunitě v Kosovu.“
Americký ministr zahraničí Blinken kosovskou vládu za násilný vstup do obecních budov na severu země ostře odsoudil, protože to podle něj zvyšuje napětí a nestabilitu. „Vyzýváme premiéra Kurtiho, aby okamžitě zastavil tato násilná opatření a opět se soustředil na dialog zprostředkovaný Evropskou unií,“ napsal Blinken na Twitteru.
Blinken dodal, že kroky Kosova byly v rozporu s radami USA a Evropy. „Prudce a zbytečně vystupňovaly napětí, což podkopává naše úsilí pomoci normalizovat vztahy mezi Kosovem a Srbskem a bude mít důsledky pro naše dvoustranné vztahy s Kosovem,“ cituje z Blinkenova prohlášení Reuters.
Bojkot voleb
Ve čtyřech okresech včetně Zvečanu na severu Kosova žije asi padesát tisíc Srbů, kteří bojkotovali místní volby pořádané 23. dubna na protest proti tomu, že nebyly splněny jejich požadavky na větší autonomii. Jde o nový zádrhel pro implementaci ujednání o normalizaci vztahů, o níž Srbsko a Kosovo jednaly v březnu letošního roku.
Účast ve volbách byla jen 3,47 procenta a místní Srbové uvedli, že s novými starosty ve čtyřech okresech nebudou spolupracovat, protože nejsou jejich zvolenými zástupci. Všichni čtyři starostové jsou albánské národnosti, která v Kosovu představuje devadesátiprocentní většinu obyvatel.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území.
