Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.
Srbsko a Kosovo jsou na cestě k dohodě o vztazích. Vučić má jednání za obstojné, Kurti je optimista
„Na některých bodech jsme se shodli, ne na všech. Není to finální dohoda,“ podotkl na tiskové konferenci Vučić, který hovořil o „určité dohodě“ i o tom, že rozhovory s kosovský premiérem Albinem Kurtim byly „obstojné“.
„Jsem optimista,“ nechal se už před jednáním slyšet Kurti. „Přišel jsem s dobrým záměrem, s dobrou vůlí a s důvěrou, že to, co bylo dohodnuto dříve, zde bude pokračovat prostřednictvím rozhovorů o implementačním plánu, a tak budeme mít konečnou dohodu o normalizaci,“ dodal.
Kosovo a Srbsko se minulý měsíc v Bruselu s podporou Západu dohodly na cestě k normalizaci vztahů po téměř deseti letech dialogu zprostředkovaného EU, během něhož ale bylo dosaženo jen malého pokroku. Bylo však třeba ještě dojednat realizační přílohu plánu, která byla hlavním bodem aktuálních rozhovorů.
„Oči EU a západního Balkánu se dnes upírají na Ohrid,“ napsal Borrell na Twitteru.
Ani historické, ani revoluční, varoval Vučić
Kosovo, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, srbská ústava považuje za nedílnou součást Srbska. Bělehrad a Priština potřebují napravit bilaterální vztahy, aby dosáhly svého strategického cíle, kterým je vstup do EU.
Jednání v Ohridu se podle agentury Interfax účastnil také slovenský diplomat Miroslav Lajčák, který je zvláštním představitelem EU pro západní Balkán.
Srbský prezident několik dnů před schůzkou v Ohridu varoval, že nemíní „nic podepsat“ a setkání „nebude ani historické, ani revoluční“. Kosovský premiér sice ujistil, že je otevřený dohodě, dodal však, že odpovědnost leží na srbské straně. „Ať se nám to podaří, nebo ne, dobře víte, že to nezáleží jen na mně,“ řekl novinářům.
Analytici podle agentury AFP poukazují na to, že dohoda nemusí být nutně synonymem úspěchu. Většina předchozích dohod uzavřených pod záštitou Bruselu zůstala mrtvou literou.
Premiér Kurti vyjádřil naději, že dohoda umožní Kosovu vstoupit do OSN a mezinárodních institucí, což je pro Prištinu zásadní požadavek. Prezident Vučić před jednáním uznal, že jeho vláda byla pod silným mezinárodním tlakem, aby podepsala, a zároveň ujistil veřejnost, že se nevzdá.
Srbští nacionalisté dohodu nechtějí
Otázka Kosova zůstává klíčová pro mnoho z 6,7 milionu Srbů, kteří toto území považují za kolébku národa, kde se po staletí sváděly zásadní bitvy. V Bělehradě demonstrovaly v pátek tisíce nacionalistů a požadovaly odmítnutí dohody, která by podle nich představovala „kapitulaci“.
V Kosovu mnoho příslušníků srbské menšiny za povzbuzování z Bělehradu odmítá jakoukoli loajalitu vůči Prištině. Zejména sever Kosova, u hranic se Srbskem, bývá dějištěm častých střetů, demonstrací a někdy i násilí, napsala AFP.
NATO bombardovalo Srbsko v roce 1999 v reakci na vyhánění kosovských Albánců srbskými jednotkami. Po této kampani Bělehrad ztratil kontrolu nad svou jižní provincií, připomněla agentura Reuters.