V severním Kosovu se po odstranění barikád otevřely hraniční přechody

V severním Kosovu se v pátek otevřely oba hraniční přechody se Srbskem, jejichž provoz v posledních třech týdnech blokovaly barikády postavené místními Srby. Informovala o tom srbská stanice RTS. Kosovští Srbové začali silniční zábrany rozebírat ve čtvrtek po dohodě prezidenta Aleksandara Vučiče s představiteli mezinárodního společenství.

Kosovští Srbové postavili na severu země 10. prosince na protest proti zatčení bývalého policisty řadu barikád, které od té doby blokovaly provoz na dvojici hraničních přechodů Brnjak a Jarinje. Již ve čtvrtek otevřel hlavní hraniční přechod mezi oběma zeměmi Merdare, který ze srbské strany den blokovali demonstranti.

K odstranění barikád v severním Kosovu vyzval ve středu večer srbský prezident Vučić. Podle něj dostali kosovští Srbové záruky od Evropské unie a Spojených států, že úřady v Prištině nebudou trestně stíhat ty, kteří barikády postavili. Mírová mise Severoatlantické aliance KFOR se podle něj rovněž zavázala, že nedopustí, aby v severním Kosovu působili kosovští vojáci.

Priština začátkem prosince vyslala na sever Kosova stovky policistů z řad kosovských Albánců. Učinila tak poté, co kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích, včetně policie, na protest proti snaze Prištiny přimět kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel.

Kritici v Srbsku i někteří kosovští Srbové jsou výsledkem dohody roztrpčeni. Poukazují na to, že mezi zveřejněnými zárukami nefiguruje zákaz přítomnosti kosovské policie v severním Kosovu, která přitom byla bezprostředním spouštěčem stavby barikád z toho vyplývající bezpečnostní krize.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území. Rovněž asi padesát tisíc Srbů žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina členských zemí OSN včetně Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
20:38Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 3 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 4 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 9 hhodinami
Načítání...