Kosovští Srbové začali odstraňovat barikády. Podle Vučiće to potrvá

Nahrávám video
Události ČT: Kosovští Srbové odstraňují barikády
Zdroj: ČT24

Kosovští Srbové, kteří dosud blokovali silnice na severu Kosova, souhlasili s odstraněním barikád. Oznámil to srbský prezident Aleksandar Vučić, který zároveň zrušil stav zvýšené bojové připravenosti armády. První barikády zmizely ve čtvrtek dopoledne u hraničního přechodu Merdare, uvedla agentura AFP. Ten nechalo Kosovo ve středu kvůli protestům uzavřít, ve čtvrtek jej ale opět otevřelo. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že zvítězila diplomacie.

Likvidace barikád by měla přispět ke zmírnění napětí mezi Bělehradem a Prištinou, píše agentura Reuters. Odstranění zátarasů ale zřejmě potrvá delší dobu. Podle stanice N1 byla ke čtvrtečnímu večeru odstraněna největší barikáda v obci Rudare poblíž Mitrovice. Na likvidaci dalších se pracuje, některé – například ta na mostu mezi severní a jižní částí etnicky rozděleného města Mitrovica – ale nadále stojí.

„Je to dlouhý proces a bude to nějakou dobu trvat,“ konstatoval Vučić k odstraňování barikád poté, co se ve středu setkal v jihosrbském městě Raška s kosovskými Srby. Spojené státy a Evropská unie, které zprostředkovávají rozhovory mezi Bělehradem a Prištinou, se podle něj zaručily, že žádný z protestujících, kteří zátarasy stavěli, nebude stíhán.

Vučičova kancelář podle agentury Tanjug později uvedla, že prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil odvolal stav bojové pohotovosti, který v souvislosti s napětím v severním Kosovu vyhlásil začátkem tohoto týdne.

Bývalý policista a etnický Srb Dejan Pantić, jehož zatčení vyvolalo násilné protesty kosovské srbské menšiny, byl mezitím na žádost prokuratury propuštěn z vazby a umístěn do domácího vězení, píše dále Reuters. Pantić byl zatčen 10. prosince za napadení policisty ve službě. Srbové na severu Kosova požadovali jeho propuštění.

Napětí

„Diplomacie zvítězila při uvolnění napětí na severu Kosova. Násilí nikdy nemůže být řešením,“ uvedl ve čtvrtek šéf unijní diplomacie Borrell. Zároveň vyzval Bělehrad a Prištinu, aby pokročily v dialogu o normalizaci vzájemných vztahů.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území. Rovněž asi padesát tisíc Srbů žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN.

Priština začátkem prosince vyslala na sever stovky policistů z řad kosovských Albánců. Učinila tak poté, co kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích, včetně policie, na protest proti snaze Prištiny přimět kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel.

Pantić byl podle Reuters jedním z těch, kteří odešli od policie. Srbové v reakci na zvýšenou přítomnost kosovské policie 10. prosince postavili na severu země barikády. Kosovská vláda chce barikády odstranit a o součinnost žádá i mírovou misi Severoatlantické aliance KFOR.

Kosovo ve středu uzavřelo hlavní hraniční přechod Merdare se Srbskem poté, co ho předtím ze srbské strany zablokovalo asi padesát lidí. Ti demonstrovali na podporu Srbů žijících v Kosovu. Dva hraniční přechody v severním Kosovu jsou uzavřené již od 10. prosince. Představitelé KFOR v Kosovu mezitím vyzvali všechny strany k dialogu a zmírnění napětí. Se stejnou výzvou přišly ve společném prohlášení USA a EU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...