Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.
Srbsko tvrdí, že snížilo počet vojáků u hranic s Kosovem
„Operační režim jednotek (…) v bezpečnostní zóně podél administrativní linie s Kosovem se vrátil k normálu,“ řekl podle AFP generál Mojsilovič s tím, že počet vojáků se snížil z 8350 na 4500. Jako administrativní linii označuje srbská vláda hranici Kosova, jehož nezávislost vyhlášenou v roce 2008 Bělehrad neuznává.
Situace v Kosovu se znovu vyostřila poté, co 24. září skupina ozbrojenců zaútočila na hlídku kosovské policie a jednoho policistu, kosovského Albánce, zabila. Při následných střetech u kláštera Banjska zemřeli tři srbští útočníci. Vláda v Prištině označila útok na policisty za terorismus a vinu připsala Bělehradu, který to odmítl.
Spojené státy už v pátek uvedly, že se znepokojením sledují posilování srbské armády podél kosovských hranic. Podle kosovské vlády se srbská vojska přiblížila k hranici ze tří směrů. Priština v sobotu vyzvala Bělehrad, aby svou armádu od hranic stáhl. Rovněž NATO v neděli znovu vyzvalo, aby se Bělehrad a Priština co nejrychleji vrátily k dialogu.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller v pondělí řekl, že stažení srbského vojska od hranic s Kosovem zatím Spojené státy nemohou potvrdit. „Ale pokud je to pravda, byl by to vítaný krok,“ citovala jej agentura AFP.
Priština tvrdí, že Bělehrad plánoval anexi
Kosovský premiér Kurti uvedl, že ze zabavených dokumentů po incidentu v Banjsce vyplývá, že útok na policistu byl součástí širšího plánu, podle kterého chtělo Srbsko anektovat severní Kosovo. Tento region obývají převážně Srbové a je předmětem dlouhodobých sporů mezi Bělehradem a Prištinou. Kurti zveřejnil také video, zřejmě pořízené dronem s nočním viděním, které podle něj ukazuje útočníky z Banjsky, jak cvičí na armádním cvičišti v centrálním Srbsku.
Generál Mojsilovič podle stanice N1 popřel, že by součástí zmíněného výcviku byl také Milan Radoičič – čelný představitel Srbů v severním Kosovu, který po útěku do Srbska potvrdil tvrzení Prištiny, že stál za organizací útoku. Zároveň Radoičič odmítl, že by jednal na popud Bělehradu.
Misi KFOR posílí šest set britských vojáků
Severoatlantická aliance také kvůli nejnovějšímu napětí v Kosovu schválila posílení mezinárodních mírových jednotek KFOR, které tam od roku 1999 mají zmírňovat napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. Tyto jednotky nyní tvoří na 4500 vojáků z 27 zemí, včetně Česka. Nově je má posílit na šest set britských vojáků.
Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dále považuje za součást svého území. Kosovo jako za suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.