Srbsko tvrdí, že snížilo počet vojáků u hranic s Kosovem

Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.

„Operační režim jednotek (…) v bezpečnostní zóně podél administrativní linie s Kosovem se vrátil k normálu,“ řekl podle AFP generál Mojsilovič s tím, že počet vojáků se snížil z 8350 na 4500. Jako administrativní linii označuje srbská vláda hranici Kosova, jehož nezávislost vyhlášenou v roce 2008 Bělehrad neuznává.

Situace v Kosovu se znovu vyostřila poté, co 24. září skupina ozbrojenců zaútočila na hlídku kosovské policie a jednoho policistu, kosovského Albánce, zabila. Při následných střetech u kláštera Banjska zemřeli tři srbští útočníci. Vláda v Prištině označila útok na policisty za terorismus a vinu připsala Bělehradu, který to odmítl.

Spojené státy už v pátek uvedly, že se znepokojením sledují posilování srbské armády podél kosovských hranic. Podle kosovské vlády se srbská vojska přiblížila k hranici ze tří směrů. Priština v sobotu vyzvala Bělehrad, aby svou armádu od hranic stáhl. Rovněž NATO v neděli znovu vyzvalo, aby se Bělehrad a Priština co nejrychleji vrátily k dialogu.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller v pondělí řekl, že stažení srbského vojska od hranic s Kosovem zatím Spojené státy nemohou potvrdit. „Ale pokud je to pravda, byl by to vítaný krok,“ citovala jej agentura AFP.

Priština tvrdí, že Bělehrad plánoval anexi

Kosovský premiér Kurti uvedl, že ze zabavených dokumentů po incidentu v Banjsce vyplývá, že útok na policistu byl součástí širšího plánu, podle kterého chtělo Srbsko anektovat severní Kosovo. Tento region obývají převážně Srbové a je předmětem dlouhodobých sporů mezi Bělehradem a Prištinou. Kurti zveřejnil také video, zřejmě pořízené dronem s nočním viděním, které podle něj ukazuje útočníky z Banjsky, jak cvičí na armádním cvičišti v centrálním Srbsku.

Generál Mojsilovič podle stanice N1 popřel, že by součástí zmíněného výcviku byl také Milan Radoičič – čelný představitel Srbů v severním Kosovu, který po útěku do Srbska potvrdil tvrzení Prištiny, že stál za organizací útoku. Zároveň Radoičič odmítl, že by jednal na popud Bělehradu.

Misi KFOR posílí šest set britských vojáků

Severoatlantická aliance také kvůli nejnovějšímu napětí v Kosovu schválila posílení mezinárodních mírových jednotek KFOR, které tam od roku 1999 mají zmírňovat napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. Tyto jednotky nyní tvoří na 4500 vojáků z 27 zemí, včetně Česka. Nově je má posílit na šest set britských vojáků.

Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dále považuje za součást svého území. Kosovo jako za suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 42 mminutami

Izraelská armáda uvedla, že provedla úder na příslušníka Hizballáhu v Bejrútu

Izraelská armáda sdělila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
před 51 mminutami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 1 hhodinou

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 8 hhodinami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...