Srbsko v sobotu na základně dohody vyjednané Evropskou unií stáhlo nákladní vozy a osobní automobily, které blokovaly hraniční přechody s Kosovem. Na jejich místo pak nastoupili vojáci Severoatlantické aliance. Později se z příhraniční oblasti stáhly také kosovské speciální policejní síly, informovala agentura Reuters.
Mezi Kosovem a Srbskem rostlo v posledních dvou týdnech napětí poté, co Priština přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou. Srbové v reakci zablokovali hraniční přechody.
Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.
Priština 20. září oznámila, že zavede reciproční opatření a přestane na kosovské území pouštět vozidla se srbskou značkou. Srbští řidiči proto začali blokovat dva přechody Jarinje a Brnjak, na něž se následně dostavily kosovské speciální síly. Srbská armáda pak zvýšila bojovou pohotovost svých příhraničních posádek. V sobotu dopoledne ale Srbové barikády odstranili a později odjely i vozy kosovské policie.
Dohled mírových sil
Do sporu se vložila Evropská unie prostřednictvím svého zvláštního zmocněnce pro kosovsko-srbský dialog Miroslava Lajčáka. Ten ve čtvrtek oznámil, že se podařilo dosáhnout dohody. Kosovo souhlasilo, že z hranice stáhne příslušníky speciálních jednotek, a kosovští Srbové se zavázali k odstranění barikád, které na hranici vztyčili. Strany se dohodly, že na urovnání incidentu budou dohlížet příslušníci mezinárodních mírových sil KFOR a že státní symboly na poznávacích značkách se budou při překročení hranic dočasně přelepovat nálepkami, dokud se nenajde trvalé řešení.
Mírové síly KFOR mají v oblasti hranic setrvat zhruba dva týdny. „Od tohoto víkendu a po následující dva týdny budou v souladu ujednáním udržovat v oblasti dočasnou, silnou a aktivní přítomnost,“ uvedly podle Reuters v prohlášení síly NATO. Misi KFOR, do níž jsou zapojeny asi čtyři tisíce vojáků z 28 zemí, vede od roku 1999 NATO s podporou OSN a Evropské unie, uvedla agentura AP. Mise má zmírňovat přetrvávající napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby.
Samostatnost Kosova doposud uznala zhruba polovina členských států OSN, včetně USA a většiny zemí EU, mezi nimiž je i Česko. Srbsko ztratilo kontrolu nad Kosovem v roce 1999, kdy Bělehrad ke stažení srbských jednotek z jeho tehdejší provincie přiměly nálety NATO. Vedle Srbska se samostatností Kosova nesouhlasí například Rusko, Čína a také pět unijních členů včetně Slovenska či Španělska.
