Srbsko vyslalo k hranici s Kosovem několik obrněných vozů. Dál se tak hrotí spor o poznávací značky. Bělehrad totiž neuznává kosovskou nezávislost ani SPZ. Priština teď v reakci přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou značkou, a Srbové z toho důvodu od minulého pondělí blokují hraniční přechody. Kosovo vyslalo k hranici speciální policejní jednotky. Představitelé EU a NATO vyzvali obě strany ke zdrženlivosti a dialogu.
V reakci na rozhodnutí kosovských úřadů nevpouštět na své území automobily se srbskou značkou začali před týdnem srbští řidiči blokovat dva přechody Jarinje a Brnjak. Protesty pokračovaly i v pondělí a demonstranti žádali odvolání nové povinnosti. Ta platí i pro Srby, kteří obývají severní Kosovo. Podle Prištiny se jedná o reciproční opatření, jelikož vozy s kosovskou značkou ji při příjezdu na srbské území také musí změnit.
Napětí se dále zvýšilo, když minulé pondělí Kosovo poslalo na hranici speciální policejní jednotku policie, aby nová pravidla vymáhala. O víkendu pak srbské letectvo uskutečnilo několik přeletů nad příhraniční oblastí. Minulý týden srbská armáda zvýšila bojovou pohotovost svých posádek u hranic s Kosovem.
NATO vyzvalo obě strany k dialogu
V neděli šéf diplomacie EU Josep Borrell vyzval obě strany k snížení napětí, a to „stažením (kosovských) speciálních sil a ukončením (srbských) blokád“. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval obě strany k dialogu.
Při pondělní návštěvě v Kosovu označil albánský premiér Edi Rama postup Srbska za „divadelní vojenské manévry“ a vyzval k zahájení rozhovorů. Kosovo tvrdí, že Bělehrad chce svým počínáním vyvolat konflikt, Srbsko si naopak stěžuje, že mezinárodní společenství nezasáhlo proti počínání Prištiny. Jednání o značkách ale odmítá do doby, než se situace vrátí do stavu před 20. září. Bělehrad se také obává, že by rozhovory vedly k nepřímému uznání samostatnosti Kosova.
Nezávislost Kosova Srbsko odmítá. Hranice s ním označuje za administrativní a tamní úřady, včetně vlády, za takzvaně dočasné. Samostatnost Kosova doposud uznala zhruba polovina členských států OSN, včetně USA a většiny zemí EU. Vedle Srbska s tím nesouhlasí například Rusko, Čína a také pět členů EU.
