Kosovská prezidentka připustila nové volby na převážně srbském severu země, kde vypukly nepokoje

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

V severním Kosovu v minulých dnech propukly násilné protesty v souvislosti s nástupem čtyř starostů – etnických Albánců – na radnice. Starostové byli zvoleni v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali. Místní policie se snažila jejich nástup do úřadů umožnit, což vyvolalo střety s demonstranty. Zranění utrpěly tři desítky členů mezinárodních jednotek KFOR a asi padesát protestujících Srbů.

Petice je podle Osmaniové „nejdemokratičtější způsob“, jak v řádu několika měsíců dospět k opakování voleb. „Myslím, že bychom tak zajistili účast Srbů, protože žádost by vzešla od nich, od občanů,“ řekla prezidentka agentuře Reuters.

Je značně nejisté, zda se Srbové ze severu Kosova budou chtít za této situace plebiscitu zúčastnit. Jejich zástupci loni v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích a s podporou vlády v Bělehradě svůj návrat podmiňují mimo jiné tím, že Kosovo poskytne většinově srbským okresům určitý stupeň samosprávy. To však vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho přes naléhání svých západních spojenců dosud odmítá.

Nové volby požadují i další země

K co nejrychlejšímu konání nových voleb vyzvaly kosovské a srbské představitele Francie a Německo minulý týden po summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kišiněvě. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se na okraj summitu setkali s Osmaniovou a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Otevřenost k novým volbám deklarovala v úterý při návštěvě Prahy také kosovská ministryně zahraničí Donika Gërvallová-Schwarzová. Podle ní by se mělo Srbsko zavázat, že srbským voličům na území Kosova nebude hrozit násilí, pokud se hlasování zúčastní.

Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN včetně Česka.

USA: Kosovo musí dát Srbům víc autonomie

Americký zmocněnec pro západní Balkán Gabriel Escobar podle Reuters při středeční návštěvě Bělehradu nebývale ostře prohlásil, že Priština musí poskytnout většinově srbským okresům na severu Kosova více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

„Pokud chce Kosovo směřovat k euroatlantické integraci, bude to muset zřídit,“ uvedl Escobar s odkazem na zvažovaný vznik autonomního Společenství srbských okresů, kterému se kosovská vláda brání.

Vyzval také zvolené starosty z řad etnických Albánců, aby radnice na severu Kosova opustili. Úkolem Bělehradu podle něj naopak bude přesvědčit kosovské Srby, aby se vrátili do kosovských institucí, uvedla stanice al-Džazíra Balkans.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 6 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 9 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 9 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...