Kosovská prezidentka připustila nové volby na převážně srbském severu země, kde vypukly nepokoje

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

V severním Kosovu v minulých dnech propukly násilné protesty v souvislosti s nástupem čtyř starostů – etnických Albánců – na radnice. Starostové byli zvoleni v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali. Místní policie se snažila jejich nástup do úřadů umožnit, což vyvolalo střety s demonstranty. Zranění utrpěly tři desítky členů mezinárodních jednotek KFOR a asi padesát protestujících Srbů.

Petice je podle Osmaniové „nejdemokratičtější způsob“, jak v řádu několika měsíců dospět k opakování voleb. „Myslím, že bychom tak zajistili účast Srbů, protože žádost by vzešla od nich, od občanů,“ řekla prezidentka agentuře Reuters.

Je značně nejisté, zda se Srbové ze severu Kosova budou chtít za této situace plebiscitu zúčastnit. Jejich zástupci loni v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích a s podporou vlády v Bělehradě svůj návrat podmiňují mimo jiné tím, že Kosovo poskytne většinově srbským okresům určitý stupeň samosprávy. To však vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho přes naléhání svých západních spojenců dosud odmítá.

Nové volby požadují i další země

K co nejrychlejšímu konání nových voleb vyzvaly kosovské a srbské představitele Francie a Německo minulý týden po summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kišiněvě. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se na okraj summitu setkali s Osmaniovou a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Otevřenost k novým volbám deklarovala v úterý při návštěvě Prahy také kosovská ministryně zahraničí Donika Gërvallová-Schwarzová. Podle ní by se mělo Srbsko zavázat, že srbským voličům na území Kosova nebude hrozit násilí, pokud se hlasování zúčastní.

Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN včetně Česka.

USA: Kosovo musí dát Srbům víc autonomie

Americký zmocněnec pro západní Balkán Gabriel Escobar podle Reuters při středeční návštěvě Bělehradu nebývale ostře prohlásil, že Priština musí poskytnout většinově srbským okresům na severu Kosova více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

„Pokud chce Kosovo směřovat k euroatlantické integraci, bude to muset zřídit,“ uvedl Escobar s odkazem na zvažovaný vznik autonomního Společenství srbských okresů, kterému se kosovská vláda brání.

Vyzval také zvolené starosty z řad etnických Albánců, aby radnice na severu Kosova opustili. Úkolem Bělehradu podle něj naopak bude přesvědčit kosovské Srby, aby se vrátili do kosovských institucí, uvedla stanice al-Džazíra Balkans.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 57 mminutami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...