Kosovská prezidentka připustila nové volby na převážně srbském severu země, kde vypukly nepokoje

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

V severním Kosovu v minulých dnech propukly násilné protesty v souvislosti s nástupem čtyř starostů – etnických Albánců – na radnice. Starostové byli zvoleni v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali. Místní policie se snažila jejich nástup do úřadů umožnit, což vyvolalo střety s demonstranty. Zranění utrpěly tři desítky členů mezinárodních jednotek KFOR a asi padesát protestujících Srbů.

Petice je podle Osmaniové „nejdemokratičtější způsob“, jak v řádu několika měsíců dospět k opakování voleb. „Myslím, že bychom tak zajistili účast Srbů, protože žádost by vzešla od nich, od občanů,“ řekla prezidentka agentuře Reuters.

Je značně nejisté, zda se Srbové ze severu Kosova budou chtít za této situace plebiscitu zúčastnit. Jejich zástupci loni v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích a s podporou vlády v Bělehradě svůj návrat podmiňují mimo jiné tím, že Kosovo poskytne většinově srbským okresům určitý stupeň samosprávy. To však vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho přes naléhání svých západních spojenců dosud odmítá.

Nové volby požadují i další země

K co nejrychlejšímu konání nových voleb vyzvaly kosovské a srbské představitele Francie a Německo minulý týden po summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kišiněvě. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se na okraj summitu setkali s Osmaniovou a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Otevřenost k novým volbám deklarovala v úterý při návštěvě Prahy také kosovská ministryně zahraničí Donika Gërvallová-Schwarzová. Podle ní by se mělo Srbsko zavázat, že srbským voličům na území Kosova nebude hrozit násilí, pokud se hlasování zúčastní.

Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN včetně Česka.

USA: Kosovo musí dát Srbům víc autonomie

Americký zmocněnec pro západní Balkán Gabriel Escobar podle Reuters při středeční návštěvě Bělehradu nebývale ostře prohlásil, že Priština musí poskytnout většinově srbským okresům na severu Kosova více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

„Pokud chce Kosovo směřovat k euroatlantické integraci, bude to muset zřídit,“ uvedl Escobar s odkazem na zvažovaný vznik autonomního Společenství srbských okresů, kterému se kosovská vláda brání.

Vyzval také zvolené starosty z řad etnických Albánců, aby radnice na severu Kosova opustili. Úkolem Bělehradu podle něj naopak bude přesvědčit kosovské Srby, aby se vrátili do kosovských institucí, uvedla stanice al-Džazíra Balkans.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 30 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 43 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou
Načítání...