Obě strany testují odhodlání té druhé hájit své pozice a stanoviska, řekl o napětí na kosovsko-srbské hranici v pondělním Horizontu Jan Pelikán z katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který v minulosti působil jako civilní administrátor v Kosovu, v Událostech, komentářích upozornil, že místní vůdci si hrají na sudu se střelným prachem.
Kosovo a Srbsko se podle experta vzájemně testují. Načasování není šťastné, upozornil Dvořák
Události, komentáře: Náměstek ministra zahraničních věcí Dvořák k situaci na kosovsko-srbské hranici (zdroj: ČT24)
Zástupci mise KFOR vedené Severoatlantickou aliancí dohlížejí na odstraňování zátarasů na hraničních přechodech mezi Kosovem a Srbskem. Srbští demonstranti většinu překážek odstranili, přechody ale zůstávají uzavřené. Blokáda skončila poté, co kosovská vláda o měsíc odložila zavedení pravidel pro srbské registrační značky a doklady totožnosti. Právě tento plán zvýšil napětí v oblasti.
Aktuální situace podle Dvořáka není zásadní změnou. „Je to součást toho tamního folkloru, kde si místní vůdci trochu hrají na sudu se střelným prachem, protože víme, že Balkán je plný emocí, na rozum kolikrát nebývá moc času a místa. Takže se může některá z těchto drobných přestřelek někdy třeba ošklivě zvrtnout,“ varoval.
Také Pelikána situace nepřekvapuje. K podobným konfliktům podle něj dochází v Kosovu pravidelně od roku 1999. „Vždy se jedná víceméně o banality. Tou podstatnou záležitostí je, že obě strany na nich testují odhodlání druhé strany hájit své pozice a stanoviska,“ míní.
Srbská pozice je podle Pelikána zřejmá. „Bez ohledu na to, že deklarují nadále přináležitost celého Kosova k Srbsku, cílem je v nějaké formě dosáhnout připojení okresů na severu, které jsou dnes předmětem sporu,“ vysvětlil. Cílem druhé strany je podle něj přeměnit Kosovo v plnohodnotný a mezinárodně uznávaný národní stát. „A pokud by to politické poměry, především vůle velmocí, umožňovala, sjednotit ho s Albánskou republikou,“ dodal.
Horizont ČT24: Balkanista Pelikán k situaci na kosovsko-srbské hranici (zdroj: ČT24)
Cesta k evropským strukturám
V otázce registrace vozidel a předkládání dokumentů Dvořák připomněl, že to, co kosovská vláda nyní navrhuje uplatnit, je jen reciproční opatření. „Totéž požadují Srbové od kosovských občanů, kteří přejíždějí hranice na druhou stranu. Jak s poznávacími značkami, tak s doklady,“ řekl.
Dvořák ale upozornil, že načasování není zrovna vhodné. „Je velká snaha západní Balkán v tuto chvíli spíše nějakým způsobem uklidňovat, odměňovat a přitahovat zpátky k nám, aby se tam nenasáčkovaly jiné síly, které tam úplně nechceme,“ podotkl.
Zvýšení napětí – byť chvilkové – proto nepovažuje za šťastné. „A tu cestu k evropským strukturám to oběma partnerům ztěžuje,“ poznamenal. Západ podle něj ale není schopen dávat jednoznačně pozitivní signály a nabízet Balkáncům naději, že jsou na správné cestě. „Během českého předsednictví EU bychom s tímto chtěli trochu pohnout,“ sdělil Dvořák.
Domnívá se, že Moskva je s vývojem pravděpodobně spokojena. „Protože každá nejistota, každé napětí v tomto prostoru samozřejmě nejvíce slouží Rusku a nejvíce oslabuje Evropu,“ zdůvodnil.
„Hrozba existuje“
Dvořák také doufá, že přítomnost jednotek KFOR zajistí, že k ostrému vyhrocení konfliktu nedojde. „Na Balkáně ale nikdy nevíte, vášně tam mohou vzplanout kdykoliv,“ varoval. Dodal ale, že kdyby byl zásah těchto jednotek nutný, velmi pravděpodobně by dokázaly konflikt utišit.
Také podle Pelikána hrozba ozbrojeného konfliktu existuje. „Nicméně ten konflikt hrozí méně ve sporu srbsko-kosovsko-albánském. Mnohem více hrozí ozbrojený konflikt v Makedonii, neboť tam žije třetina nebo čtvrtina populace albánského původu,“ upozornil.
Na bodu mrazu
Srbsko neuznává nezávislost Kosova, na druhé straně ale ve dvoumilionovém Kosovu žije sto tisíc Srbů. Podle Pelikána neformální vztahy mezi oběma entitami zůstávají nadále na bodu mrazu. „Omezují se maximálně na styky obchodního charakteru či na kontakty, které mají pro jednu nebo druhou stranu významný efekt,“ přiblížil.
Dodal ale, že běžný život si některé kontakty vyžaduje. „Nicméně ty komunity žijí vedle sebe, nikoliv spolu. A myslím si, že je jedním z klíčových neúspěchů mezinárodního protektorátu, který dodnes v nějaké podobě nad Kosovem existuje, že nedokázal zlepšit neformální kontakty mezi oběma komunitami za uplynulých více než třiadvacet let,“ řekl Pelikán.
Dvořák upozornil na dramatickou historii oblasti. „Uvědomme si, že mezi těmi jednotlivými etnickými skupinami jsou to skutečně potoky krve a dějiny násilí. Celý Balkán je vlastně postaven na vendetě,“ řekl. Překonání toho je podle něj záležitostí na více generací.