Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení mělo platit od pondělí. O odkladu na Twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech, k čemuž také v pondělí večer došlo.
„Ve spolupráci s našimi zahraničími partnery se zavazujeme odložit účinnost rozhodnutí o registračních značkách a vstupních a výstupních dokladech na hraničních přechodech se Srbskem o třicet dní. Podmínkou je, že budou odstraněny všechny barikády a plně obnovena svoboda pohybu,“ napsal Kurti. Nařízení mají nově vstoupit v platnost 1. září.
Etničtí Srbové v neděli večer na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů Jarinje a Brnjak se Srbskem. Podle agentury Reuters také stříleli na policisty, nikdo ale neutrpěl zranění. Velitelství mise KFOR vedené NATO deklarovalo připravenost zasáhnout v případě vyhrocení sporu.
Ještě v neděli večer proto z kosovské metropole na sever vyrazilo několik policejních vozidel, která měla za úkol případné nepokoje zpacifikovat. V hraničním městě Mitrovica také zněly sirény.
Přechod ve městě i v pondělí pro jistotu hlídali policisté. Ještě kolem pondělního poledne zůstávala dvojice přechodů uzavřená. Během dne ale začali Srbové barikády odstraňovat. Kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla později večer oznámil, že barikády byly odstraněny a provoz na hraničních přechodech Jarinje a Brnjak obnoven. „Jak jsme v noci (na pondělí) oznámili, po odstranění barikád a zajištění svobody pohybu pro naše občany jsme posunuli realizaci rozhodnutí na datum 1. září 2022,“ napsal ministr.
„Mohu říct jen to, že chceme mír a usilujeme o něj. Ale dovolte mi, abych vám hned řekl: žádná kapitulace nebude a Srbsko zvítězí,“ komentoval situaci srbský prezident Aleksandar Vučić.
„Vítáme rozhodnutí Kosova nařízení odložit na 1. září. Očekáváme, že všechny blokády budou okamžitě odstraněny,“ napsal na Twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell a uvedl, že podobné problémy mají být vyřešeny skrze dialog zprostředkovaný Evropskou unií.
„Celková bezpečnostní situace je v obcích v severním Kosovu napjatá,“ uvedla v prohlášení mise KFOR vedená Severoatlantickou aliancí. Mise čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí a jejím úkolem je zmírňovat přetrvávající tenze mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. Velení KFOR předeslalo, že je v případě ohrožení stability připraveno zasáhnout.
Spory jsou dlouhodobé
Současné spory se točí kolem požadavku, aby byly cestujícím přijíždějícím ze Srbska vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce. Ty by sloužily ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho mělo v platnost vstoupit nové nařízení týkající se registračních značek.
Tato politika odpovídá dlouhodobé praxi, kterou Bělehrad uplatňuje vůči kosovským občanům navštěvujícím Srbsko. Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.
Priština už v minulosti nakrátko přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou, což loni na přelomu září a srpna vyvolalo několikadenní srbskou blokádu na hraničních přechodech s Kosovem.
Unijní mise selhala, tvrdí Rusko
Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.
Moskva v neděli večer Kosovo obvinila z „provokací,“ píše DPA. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že vývoj na kosovsko-srbských hranicích je jen „dalším důkazem selhání zprostředkovatelské mise EU“.
Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli. Unie se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let. Zatím se jí však dosáhnout normalizace vztahů nedaří.
Premiér Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.
