Staré křivdy hrotí balkánské vztahy. Chorvatsko zakázalo Vučičovi návštěvu Jasenovace

Chorvatsko zakázalo srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi soukromou návštěvu bývalého koncentračního tábora Jasenovac, kde za druhé světové války chorvatský režim povraždil velké množství Srbů. Krok vyvolal nové napětí ve vztazích obou sousedních zemí, stále zatížených dědictvím válek ze 40. i 90. let. Bělehrad reagoval oznámením o protiopatřeních.

Šéf chorvatské diplomacie Gordan Grlić Radman uvedl, že srbská strana cestu prezidenta neohlásila a že se o ní úřady dozvěděly „neoficiální cestou“. Postup Bělehradu označil za porušení protokolu. „Chorvatsko nebylo informováno, pro Chorvatsko je to nepřijatelné a považujeme to za nedobrý úmysl, který neměl co dělat s pietou,“ citovala Grliče Radmana agentura HINA.

Za „antievropské a anticivilizační“ naopak označil rozhodnutí Záhřebu srbský ministr zahraničí Nikola Selaković. Bělehrad podle něj přijme rozhodnutí o vlastních protiopatřeních. Kancelář srbského prezidenta oznámila, že Vučić se k incidentu vyjádří v pondělí, na Instagramu však již dnes prezident napsal, že srbský národ „nikdy nezapomene“.

Tábor Jasenovac zřídil v roce 1941 chorvatský ustašovský režim, který kolaboroval s nacistickým Německem. Ten za druhé světové války pronásledoval a zavraždil statisíce Srbů, Židů, Romů i chorvatských odpůrců fašismu. Odhady počtů srbských obětí za necelé čtyři roky existence tábora se pohybují od několika desítek tisíc po 700 tisíc.

Srbský ministr vnitra Aleksandar Vulin podle agentury Tanjug oznámil, že všichni oficiální zástupci chorvatského státu budou muset napříště předem hlásit své cesty do Srbska a řádně je zdůvodnit. Držitelé služebních či diplomatických pasů budou rovněž při pobytu v Srbsku spadat pod „zvláštní režim kontroly“.

Vyhlášení nezávislosti Chorvatska v roce 1991 vyvolalo v zemi konflikt mezi chorvatskými silami a srbskými separatisty podporovanými Bělehradem. Do roku 1995 si válka vyžádala 20 tisíc mrtvých. Vztahy mezi Bělehradem a Záhřebem jsou od té doby napjaté a oscilují mezi dílčím oteplováním a novými roztržkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 1 hhodinou

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled