Proplácení nemocenské v prvních dnech se může za rok obnovit. Navzdory neshodě tripartity

Karenční doba se stala tématem ve vyjednávání o novém kabinetu ANO a ČSSD s podporou komunistů. Podle programového prohlášení, na kterém se hnutí se sociální demokracií dohodlo, by proplácení nemocenské v prvních dnech nemoci mohlo být obnoveno od července 2019 s tím, že lidé by dostávali 60 procent mzdy.

Místopředseda ANO a vicepremiér Richard Brabec před jednáním se sociální demokracií řekl, že hnutí si chce s ČSSD vyjasnit mimo jiné pojistky proti růstu nemocnosti v případě zrušení nynější karenční doby. Důvodem byla podle Brabce obava z toho, aby se nemocnost znovu skokově nezvýšila a aby to nezlikvidovalo řadu podniků. 

Hnutí ANO, podobně jako zaměstnavatelé, kvůli tomu chtělo zavedení mechanismů, které by předcházely zneužívání nemocenské, například elektronickou neschopenku. Pokud by se to nezdařilo, není podle mluvčí ANO vyloučeno to, že se zrušení karenční doby odsune.

Tři možnosti. A ani jedna nevedla ke shodě

Tripartita ve středu diskutovala o třech variantách zrušení karenční doby. Ani k jedné z nich se nepřiklonila.

Návrh ČSSD uváděl, že by zaměstnavatelé propláceli pracovníkům v prvních čtrnácti dnech nemoci od prvního dne 60 procent základu příjmu. Výdaje zaměstnavatelů by se v tomto případě zvýšily o 8 miliard – za proplácení prvních dnů i za další náklady kvůli zvýšení nemocnosti. Návrh však zároveň počítá se snížením odvodů zaměstnavatelů, čímž by ušetřili tři miliardy.

Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by pracovníci dostávali od zaměstnavatelů 60 procent základu příjmu od prvního do jedenáctého dne, museli by si ale znovu začít platit nemocenské pojištění. Činilo by 0,6 procenta hrubého výdělku. Od dvanáctého dne by nemocenskou platil stát. Firmám by klesly odvody, a to z 2,3 na 1,8 procenta – úspora 8 miliard korun. Zhruba stejnou částku by pak daly ale do proplácení prvních tří dnů nemoci.

Podle návrhu ANO by nemocní měli v prvních třech dnech od zaměstnavatele 30 procent základu příjmu a pak do jedenáctého dne 60 procent, od dvanáctého dne by nemocenskou posílal stát. Zaměstnavatel by tak za tři dny, kdy by mu odpadla povinnost do čtrnáctého dne, ušetřil miliardu korun. Pro stát, který by tuto povinnost naopak převzal, by to znamenalo výdaje vyšší o 1,3 miliardy.

Zvýší se nemocnost a firmy neseženou pracovníky, varují zaměstnavatelé

„Mohu jen komentovat, že politika zvítězila nad sociálním dialogem – a je to jeden z dárků ANO v připravovaném programovém prohlášení,“ řekl po jednání tripartity prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle zaměstnavatelů zrušení karenční doby zvýší nemocnost a firmy budou mít ještě větší problém zajistit pracovníky, kterých už nyní mají nedostatek.

„Nebavíme se o tom, že bychom chtěli bránit tomu, aby se nemocný člověk vyležel a uzdravil, ale chceme zabránit zneužívání dávek. Proto byla karenční doba zavedena,“ podotkla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.

Zaměstnavatelé by chtěli odsunout jednání o proplácení prvních tří dnů nemoci alespoň do doby, než se začnou plošně využívat elektronické neschopenky. „Každý pacient má právo požádat lékaře i zpětně, aby mu vystavil neschopnost. Zaměstnavatel nemá absolutně žádnou možnost kontroly zaměstnance, pokud dávek zneužívá. E-neschopenka by byla on-line nástroj, který by umožnil zaměstnavateli kontrolovat zaměstnance, zároveň by viděl, že mu nepřišel do práce,“ přiblížila Nováková.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly není pravda, že není možnost kontroly. „Zaměstnavatel může kontrolovat zaměstnance v průběhu dnů, kdy dostává náhradu mzdy,“ řekl.

Odboráři prosazují zrušení karenční doby – pro zaměstnance žádají 60 procent náhrady od prvního dne. Podle předáků nyní lidé i s nemocí chodí do práce, nakazí kolegy a ještě si přivodí další zdravotní komplikace, což je nevýhodné i pro podniky. „Máme od imunologů informaci – jakmile jednou porušíte režim, organismus nevyléčíte dostatečně, tak potom se vám nemoci vrací, dokonce několikrát během roku,“ uvedl Středula. Zdravý člověk, který může odvést stoprocentní výkon, přinese svému zaměstnavateli víc, zmínil.

Podle Hanáka společnosti a podniky na své pracovníky ohled berou. Řada z nich proto například jako benefit zavedla takzvané sick days neboli dny na stonání, které proplácí. 

S návrhem na zrušení karenční doby nesouhlasí ani Sdružení praktických lékařů. „To, že je ekonomicky motivován k návštěvě lékaře člověk, který lékaře ve skutečnosti nepotřebuje, protože ten slouží jen jako administrátor, povede k zbytečnému zatížení ordinací a neracionálně zvýší počet kontaktů občana se zdravotním systémem, aniž by se to pozitivním způsobem projevilo na jeho zdravotním stavu,“ uvedl předseda sdružení Petr Šonka.

Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale postupně snižuje. V roce 2013 se vybralo o 4,98 miliardy víc, než se vyplatilo. Loni to bylo o 3,19 miliardy víc. Výdaje by se letos měly ještě zvýšit. Od února se totiž poskytuje z nemocenského pojištění také týdenní otcovská a od června se začne hradit i dlouhodobé ošetřovné.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku koaliční vláda bývalého předsedy ODS Mirka Topolánka. Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.