Bělobrádek k církevním restitucím: Ani náhrada za ukradená vodňanská kuřata by se nedanila

Nahrávám video

Bouřlivá diskuse se rozpoutala ohledně zdanění církevních restitucí v pondělních Událostech, komentářích. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek zkoušel moderátora z cen zemědělské půdy, místopředseda komunistů Stanislav Grospič se snažil hovor stočit k Francii 19. století. Oproti tomu šéf lidovců Pavel Bělobrádek naznačil, že protivníci jsou pod vlivem psychotropních látek.

Komunisté dali další podmínku pro podporu možné vlády. Chtějí po ANO a ČSSD, aby se schválilo zdanění církevních restitucí. Církve už avizovaly, že v případě přijetí zákona se budou bránit u Ústavního soudu. Restituce jim měly vrátit majetek zabavený komunisty a zaplatit to, co vrátit nejde. Kritici tohoto kroku tvrdí, že finanční náhrady byly nadhodnocené.

„Chceme zdanit ty náhrady, které jsou součástí majetkového vyrovnání, a chceme je zdanit klasickou devatenáctiprocentní daní. Tak, jak tento příjem nabíhá, by se průběžně danil,“ popsal Stanislav Grospič. Prohlásil, že Francouzská republika katolické církvi odňala majetek na přelomu 19. a 20. století a nebyl vyrovnán: „Prostě jí ho odňala a církev začala od nuly.“

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek dává návrhu jen malou šanci na úspěch, protože pokud by prošel, napadla by jej zřejmě ústavní žaloba. „Když vám někdo něco ukradne, a pak vám to částečně vrátí a za zbytek dostanete nějaké odškodnění, tak toto odškodnění se v žádném případě nezdaňuje. To je jako kdyby vám někdo ukradl kamion vodňanských kuřat, a pak jste z toho museli zaplatit daň z příjmů. To je prostě nesmysl,“ prohlásil Bělobrádek. Zároveň upozornil, že lidovci v době, kdy se církevní restituce schvalovaly, nebyli ve vládě.

Podle Stanislava Grospiče byl zákon stanovující náhrady postaven na odhadu, přičemž otázka rozsahu majetku je sporná.

„My jsme se podívali na výpočet, a přestože říkáme, že co bylo ukradeno, by mělo být vráceno, tak také říkáme, že v reálných cenách, a ne tunelem pana Kalouska, protože cena 44,50 korun za metr čtvereční půdy (…), já jsem jí kupoval mnoho a reálné tržní ceny se tehdy pohybovaly v průměru za 10 až 15 korun za metr,“ souhlasí s komunisty Faltýnek s dodatkem, že obdobné je to u lesní půdy.

Spor o výpočty náhrad neutichá

Pavel Bělobrádek ale výpočty náhrad nepovažuje za špatné, upozornil, že je vypočítávalo několik vysokých škol. Také podotkl, že předmětem výpočtů není pouze zemědělská a lesní půda, ale že Jaroslav Faltýnek záměrně neřekl, že součástí výpočtů jsou třeba také lukrativní parcely v Praze, kde za metr čtvereční lze utratit i desítky tisíc korun. 

Faltýnek se ale ohradil, že má k dispozici výpočty obsahující všechny druhy pozemků, a že když mluví o ceně za zemědělské pozemky, trvá na zhruba čtyřnásobném předražení. I přesto považuje předseda lidovců otevírání tématu zdanění restitucí za oživování mrtvol, které porušuje princip právní platnosti uzavřených smluv.

„Problém je, že náhrady jsou za nevydaný majetek, za ten, který by vydán nemohl být, a také za to, že stát již nebude přispívat církvím a náboženským společnostem jako dosud. Dosud jim státní rozpočet vyplácel peníze, a to přestane. Aby se mohly připravit, že bude odluka nejenom formální, ale i finanční, dostávají náhrady,“ upozornil Bělobrádek.

Jaroslav Faltýnek odmítá, že by se hnutí ANO jen přidávalo k tématu, kterým komunisté i sociální demokraté oslovují a utvrzují své jádrové voliče. „Jde o peníze. Peníze daňových poplatníků, a pokud se podaří zákon přijmout a zdanit tento příjem, přinese to peníze do státního rozpočtu,“ jmenuje Faltýnek hlavní argument hnutí ANO.

Církve a spolky? Něco neproduktivního, co vytváří klaky se sudetskými Němci

Stanislav Grospič souhlasí a trvá na tom, aby se každá koruna získaná případným zdaněním náhrad přesunula do rozpočtu na sociální náklady. „A ne do něčeho neproduktivního, co tady bude potom vytvářet nějaké klaky a spolufinancovat sblížení se sudetskými Němci, jak jsme teď měli možnost vidět v Brně a v Praze, co probíhalo tento víkend. (…) Jsou propojeni, je to zcela zřejmé, tlak je evidentní, často to používají jako argument a přes nejrůznější nadace a spolky se z toho financují různé aktivity,“ prohlásil Grospič v Událostech, komentářích k podpoře svého tvrzení o propojenosti církví a sudetských Němců.

„Myslím, že by lidé měli chodit do Událostí, komentářů, ale nebýt pod vlivem psychotropních látek, možná by to diskusi trochu zlepšilo,“ reagoval Pavel Bělobrádek, na což mu Stanislav Grospič opáčil, aby si vzpomněl na své výlety na sudetoněmecké srazy. „Pak bych mu doporučil, co sám řekl,“ dodal na Bělobrádkovu adresu místopředseda komunistů.

  • Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, do konce ale jednání dovedl až koaliční kabinet ODS, TOP 09 a strany LIDEM (do dubna 2012 byly součástí koalice místo LIDEM Věci veřejné), sestavený po volbách v roce 2010.
  • V létě 2012 se vláda Petra Nečase (ODS) s církvemi dohodla na vypořádání, kdy bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.
  • Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev).
  • Sněmovna předlohu schválila v půlce července 2012 a v platnost vstoupila začátkem roku 2013. Církve měly rok na podání žádostí. V červnu 2013 restituce obstály u Ústavního soudu.
  • Vedle napravení majetkových křivd po roce 1948 má zákon č. 428/2012 Sb. nastolit nový vztah státu a církve, úprava fakticky znamená odluku státu a církve.
  • Finanční náhrada není podle zákona předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění. Podle zákona se má vyplácet ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách. Dosavadní příspěvky církvím se budou postupně do roku 2030 snižovat až na nulu.
  • Andrej Babiš (ANO) již v listopadu 2017 řekl, že je pro to zdanit peněžitou část restitucí. Zdanění restitucí je podmínka komunistů pro podporu vlády ANO.
  • Zdanění náhrad navrhl Babiš již dříve jako vicepremiér a ministr financí, podle něj je náhrada 59 miliard postavená na odhadu cen nevydávané půdy přemrštěná. V minulosti chtěla změny restitucí i ČSSD, zdanění požaduje i SPD.
  • Proti zdanění náhrad se dlouhodobě staví především představitelé katolické církve a lidovci, podle kterých by bylo nemravné a protiústavní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Provozovatel prodejen Albert kupuje Tesco v Česku a na Slovensku

Nizozemská společnost Ahold, která v Česku provozuje prodejny Albert, kupuje Tesco v Česku a na Slovensku. I s nájemními závazky zaplatí zhruba 1,7 miliardy eur (v přepočtu kolem 41,4 miliardy korun). Dokončení transakce po splnění obvyklých podmínek, včetně schválení regulačními orgány, firma očekává ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku. Informoval o tom mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček. Tesco tak skončí na českém trhu po třiceti letech. Akvizice zahrnuje i prodejny Žabka, které provozuje Tesco Franchise ČR, řekla za společnost Tesco Charlotte Haneyová.
09:23Aktualizovánopřed 20 mminutami

Při srážce vlaků ve Španělsku zemřel český občan, oznámilo ministerstvo

Při středeční srážce vlaků ve Španělsku zemřel jeden český občan, sdělilo agentuře ČTK v pátek před polednem ministerstvo zahraničí. Potvrdila to identifikace španělskými orgány. Pracovníci českého velvyslanectví v Madridu jsou v kontaktu s rodinou zesnulého a poskytují jí veškerou potřebnou konzulární asistenci, doplnil mluvčí české diplomacie Adam Čörgő. Rodině a blízkým vyjádřil resort upřímnou soustrast.
11:39Aktualizovánopřed 24 mminutami

Seznam Zprávy: Politik SPD je v podezření, že pomohl ruskému centru obejít sankce

Pražské Ruské středisko vědy a kultury se chlubilo koncertem v prostorách Univerzity Karlovy. Jeho provozovatel je však od roku 2022 na sankčním seznamu Evropské unie, píší Seznam Zprávy. Univerzita tvrdí, že byla uvedena v omyl. Smlouvu na pronájem sálu s ní nepodepsalo kulturní centrum, ale politik SPD Sergej Zujev, který tak mohl porušit zákon. Zujev jakékoliv porušení sankcí odmítá.
před 40 mminutami

VideoNa naivitu není prostor, řekl Talíř k projevu Pavla. Doležal vidí riziko strašení lidí

Prezident Petr Pavel ve svátečním projevu 28. října vyzval politiky, aby nepřehlíželi bezpečnostní hrozby a upozorňovali veřejnost i na nepříznivé scénáře. „V dnešním světě opravdu není prostor pro naivitu,“ zdůraznil ve čtvrtečních Událostech, komentářích místopředseda KDU-ČSL František Talíř. Poslanec SPD Tomáš Doležal namítl, že nelze politikům paušálně vyčítat přehlížení hrozeb, a upozornil, že větší aktivita by „neměla spočívat v pouhém strašení občanů“. O prezidentově projevu dále v pořadu moderovaném Lukášem Dolanským debatovali šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, šéfredaktor Práva Petr Šabata, šéfkomentátor MF DNES Miroslav Korecký a novinářka týdeníku Echo a filozofka Tereza Matějčková.
před 3 hhodinami

VideoStátní vyznamenání ukazují, na co mohou být Češi hrdí, míní Burýšek

Předávání státních vyznamenání ukazuje, na co mohou být Češi hrdí, míní youtuber Jiří Burýšek, který 28. října dostal medaili Za zásluhy v oblasti médií a vzdělávání. „Je kolem nás spousta lidí, kteří dělají úžasné věci,“ dodal v pořadu 90' ČT24, ve kterém vystoupil spolu s dalšími nositeli medaile Za zásluhy. Hovořila i ředitelka organizace Nedoklubko Lucie Žáčková a manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi. V pořadu Interview ČT24 mluvil o své práci průkopník moderní léčby srdečních arytmií Petr Neužil. V pořadu Události, komentáře vystoupila sociální pracovnice a lidskoprávní aktivistka Elena Gorolová, kterou ocenil prezident Petr Pavel řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Hradu se zásadně zasloužila o odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizovány.
před 13 hhodinami

Debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo přerušil sněmovní výbor do prosince

Sněmovní výbor pro média a kulturu přerušil projednávání sporného vládního návrhu, který ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a místo nich zavádí financování ze státního rozpočtu. Členové výboru nyní mají čas na předkládání pozměňovacích návrhů ve výboru, který se plánuje k projednávání vrátit 10. prosince. Pracovníci ČT a ČRo kvůli návrhu ohlásili na 3. listopad celodenní stávku. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek o něm ve čtvrtek jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoZa zastřelení loveckého psa dostal myslivec tříletý zákaz činnosti

Přišel o zbraň a následující tři roky nesmí vykonávat myslivost. Takový je nepravomocný rozsudek, který vynesl Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou nad 54letým myslivcem z Blízkova, který zastřelil loveckého psa. Navíc musí majiteli zvířete uhradit způsobenou škodu. Odsouzený se hájil tím, že na něj pes vrčel a on se bránil, což ale pitva vyvrátila.
před 16 hhodinami

Kvůli nálezu ostatků v Postoloprtech zahájila policie úkony trestního řízení

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil úkony trestního řízení kvůli nálezu lidských ostatků v areálu bývalých kasáren v Postoloprtech na Lounsku. Věc prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle starého trestního zákona. Policejní orgán se zatím zabývá nálezem části jedné končetiny, řekla náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.