Komunističtí poslanci budou ve středu hlasovat proti vyslovení důvěry menšinové vládě Andreje Babiše (ANO), oznámil předseda KSČM Vojtěch Filip. Komunistům vadí například to, že vláda nepočítá se zdaněním nebo revizí církevních restitucí. Podle podkladů pro středeční jednání vlády to však vypadá, že ANO nakonec se zdaněním souhlasit bude, přestože hrozí soudní spory.
Zdanění církevních náhrad se přiblížilo. Vláda na ně chce kývnout, přestože právníci varují
3 minuty
Události: ANO couvá od zdanění církevních náhrad
Vláda by na středečním jednání měla dát k předloze podle podkladů souhlasné stanovisko, byť připustí soudní spor. O předloze poté rozhodnou zákonodárci.
„Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená finanční náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost, nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný,“ napsali vládní legislativci v pokladu pro ministry.
K předloze se v připomínkovém řízení vyjádřila ministerstva kultury a financí. Zatímco ministerstvo kultury doporučilo kabinetu přijmout nesouhlasný postoj, ministerstvo financí souhlasný. „Přijetí návrhu by znamenalo porušení smluv o vypořádání uzavřených s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým je poskytována finanční náhrada,“ uvedlo ministerstvo kultury. Ministerstvo spravedlnosti, ač bylo osloveno, se k návrhu ve lhůtě nevyjádřilo.
Rizika sporů jsou velká
Celkem stát v prosinci za rok 2017 poslal církvím přes dvě miliardy korun. Nejvíc, přes 1,6 miliardy dostala katolická církev, více než sto milionů pak získali husité, 80 milionů evangelíci a 40 milionů pravoslavní.
Komunisté už nové vládě poslali návrh, aby stát peníze, které každoročně církvím posílá, zdanil 19procentní daní. Církve by tím přišly celkem o 393 milionů korun.
Finanční náhrady církvím
Premiér a předseda ANO Andrej Babiš dříve zdanění restitucí podporoval, před zpracováním právní analýzy však začínal váhat, stejně jako ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).
„Vidím tam velká rizika, že by to nemuselo být v souladu s ústavou. Byla tam podepsána dohoda,“ říká Schillerová.
„Já potřebuju samozřejmě vědět názor právníků, jestli to vůbec obstojí,“ dodává Babiš. V listopadu přitom zdanění podporoval. „Není důvod, aby se to nedanilo,“ řekl tehdy s tím, že náhrady považuje za příliš vysoké a jejich výpočet za nesprávný.
Za protiústavní a protizákonné by považovaly zdanění restitucí i církve. Tehdejší premiér Petr Nečas s nimi totiž v únoru roku 2013 podepsal smlouvy, které se zdaněním nepočítají.
„Zdanění církevních restitucí bychom určitě považovali za porušení smluv, které byly na základě zákona o majetkovém narovnání uzavřeny,“ uvádí generální vikář Ostravsko-opavské diecéze Martin David.
Návrh na zdanění církevních restitucí
Zdanění podporuje jen KSČM a SPD
V Poslanecké sněmovně chtějí návrh na zdanění finančních náhrad za církevní restituce jednoznačně podpořit jen komunisté a SPD. Vláda by ho měla projednat už ve středu.
„Pokud by vláda k našemu návrhu dala palec dolů, tak není důvod, proč bychom takovou vládu brali za svou,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
„Podporujeme, aby došlo ke zdanění finančního vyrovnání v rámci církevních restitucí,“ uvádí předseda SPD Tomio Okamura.
Ostatní strany a hnutí buď váhají, nebo jsou proti. „My jsme přesvědčeni, že to nejde. A i ústavní právníci se vyjadřovali, že to zpětně nejde udělat kvůli smlouvám a závazkům,“ upozorňuje předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Náhrada ukradeného majetku není příjem. A jako takový ho nelze jako příjem danit,“ říká předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
