Je to spíš kampaň proti Grospičovi, reaguje KSČM na kritiku, kterou vyvolala jeho slova o roce 1968

Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Grospiče, podle kterého obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Místopředsedu komunistické strany kvůli výroku kritizovala opozice, ale i premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého by se měl omluvit.

Předseda strany Vojtěch Filip po pravidelném jednání užšího vedení strany uvedl, že každý člen by měl být zdrženlivý ve svých prohlášeních a dbát na to, aby byla v souladu s oficiální linií strany. Personální důsledky pro Grospiče, který je v Poslanecké sněmovně předsedou mandátového a imunitního výboru, však vyvozovat nehodlá.

Stanislav Grospič o událostech z roku 1968 hovořil v Českém rozhlasu před hlasováním, kterým ve čtvrtek sněmovna podpořila vyhlášení 21. srpna významným dnem. Jeho slova poté odsoudili představitelé jiných stran.

Já bych poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný. (…) A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci.
Stanislav Grospič
KSČM

„On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu,“ řekl Filip na adresu Grospiče. Dodal, že právo na názor nikomu z KSČM brát nehodlá.

Odmítavě přitom na výrok místopředsedy komunistické strany reagoval premiér Andrej Babiš. „Pokud to myslel vážně, tak by se skutečně měl omluvit. Je to neuvěřitelné, každý ví, že to byla invaze, že to byla okupace, že nás to poznačilo,“ řekl. Sovětské tanky podle něj v roce 1968 zničily naděje vkládané do pražského jara.

Stanovisko strany mluví o násilném zásahu

Připustil však, že „úspora ve vyjádřeních“ je pro KSČM v současné době namístě a straníci by měli respektovat stanoviska kolektivního orgánu strany. Šéf komunistů v této souvislosti znovu odkázal na stanovisko strany k srpnu 1968, na jehož vypracování se v roce 1998 podílel. V dokumentu se hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o „násilném zásahu“, nikoliv okupaci.

Nyní Vojtěch Filip upřesnil, že považuje postup vojsk Varšavské smlouvy za invazi. Dodal však, že nelze z hlediska mezinárodního práva považovat následující pobyt vojsk za okupaci. „Došlo ke smlouvě mezi vedením Československé republiky a vojsky Varšavské smlouvy,“ míní Filip.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v neděli vyzval, aby Grospič skončil v čele sněmovního mandátového a imunitního výboru. „Ta slova byla skandální,“ zhodnotil. Filip se však zvýšeného tlaku na Grospičovo odvolání neobává. „Nemám obavu, protože platí princip poměrného zastoupení. ODS také zastává názor, že jí nemáme lustrovat jejich lidi, tak nechť nám nelustrují naše,“ řekl předseda KSČM.

„Nechápu, jak je možné, že se o takové lidi opírá naše vláda“

Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka to není poprvé, kdy se komunisté dopustili nejrůznějších výroků, které jsou ostudné.

„Tento je jeden z nejostudnějších, protože máme k dipozici výsledky historického bádání, můžeme rozebírat ty konkrétní mrtvé, to by ale bylo dost morbidní. Je třeba si uvědomit, že to byl prostě velký zlom, který znamenal počátek jedné velké epochy návratu k autoritativnímu modelu vlády, který postihl nejen ty mrtvé, ale všechny, kteří tady žili,“ uvedl v úterních Událostech, komentářích ČT24 Blažek. 

Nahrávám video

„Bylo to zadušení touhy po svobodě, která převažovala v československé společnosti,“ dodal s tím, že je navíc nedůstojné hovořit o mrtvých, že jsou to oběti dopravních nehod. Dodnes totiž žijí příbuzní lidí, kteří tehdy ztratili své životy, podotkl.

„A já se tedy jenom ptám, jak je možné, že se o takovou skupinu lidí opírá naše vláda,“ dodal historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 31 mminutami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 3 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 9 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami
Načítání...