Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Grospiče, podle kterého obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Místopředsedu komunistické strany kvůli výroku kritizovala opozice, ale i premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého by se měl omluvit.
Je to spíš kampaň proti Grospičovi, reaguje KSČM na kritiku, kterou vyvolala jeho slova o roce 1968
Předseda strany Vojtěch Filip po pravidelném jednání užšího vedení strany uvedl, že každý člen by měl být zdrženlivý ve svých prohlášeních a dbát na to, aby byla v souladu s oficiální linií strany. Personální důsledky pro Grospiče, který je v Poslanecké sněmovně předsedou mandátového a imunitního výboru, však vyvozovat nehodlá.
Stanislav Grospič o událostech z roku 1968 hovořil v Českém rozhlasu před hlasováním, kterým ve čtvrtek sněmovna podpořila vyhlášení 21. srpna významným dnem. Jeho slova poté odsoudili představitelé jiných stran.
Já bych poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný. (…) A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci.
„On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu,“ řekl Filip na adresu Grospiče. Dodal, že právo na názor nikomu z KSČM brát nehodlá.
Odmítavě přitom na výrok místopředsedy komunistické strany reagoval premiér Andrej Babiš. „Pokud to myslel vážně, tak by se skutečně měl omluvit. Je to neuvěřitelné, každý ví, že to byla invaze, že to byla okupace, že nás to poznačilo,“ řekl. Sovětské tanky podle něj v roce 1968 zničily naděje vkládané do pražského jara.
Stanovisko strany mluví o násilném zásahu
Připustil však, že „úspora ve vyjádřeních“ je pro KSČM v současné době namístě a straníci by měli respektovat stanoviska kolektivního orgánu strany. Šéf komunistů v této souvislosti znovu odkázal na stanovisko strany k srpnu 1968, na jehož vypracování se v roce 1998 podílel. V dokumentu se hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o „násilném zásahu“, nikoliv okupaci.
Nyní Vojtěch Filip upřesnil, že považuje postup vojsk Varšavské smlouvy za invazi. Dodal však, že nelze z hlediska mezinárodního práva považovat následující pobyt vojsk za okupaci. „Došlo ke smlouvě mezi vedením Československé republiky a vojsky Varšavské smlouvy,“ míní Filip.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v neděli vyzval, aby Grospič skončil v čele sněmovního mandátového a imunitního výboru. „Ta slova byla skandální,“ zhodnotil. Filip se však zvýšeného tlaku na Grospičovo odvolání neobává. „Nemám obavu, protože platí princip poměrného zastoupení. ODS také zastává názor, že jí nemáme lustrovat jejich lidi, tak nechť nám nelustrují naše,“ řekl předseda KSČM.
„Nechápu, jak je možné, že se o takové lidi opírá naše vláda“
Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka to není poprvé, kdy se komunisté dopustili nejrůznějších výroků, které jsou ostudné.
„Tento je jeden z nejostudnějších, protože máme k dipozici výsledky historického bádání, můžeme rozebírat ty konkrétní mrtvé, to by ale bylo dost morbidní. Je třeba si uvědomit, že to byl prostě velký zlom, který znamenal počátek jedné velké epochy návratu k autoritativnímu modelu vlády, který postihl nejen ty mrtvé, ale všechny, kteří tady žili,“ uvedl v úterních Událostech, komentářích ČT24 Blažek.
Události, komentáře: KSČM se nedistancovala od výroků Grospiče (zdroj: ČT24)
„Bylo to zadušení touhy po svobodě, která převažovala v československé společnosti,“ dodal s tím, že je navíc nedůstojné hovořit o mrtvých, že jsou to oběti dopravních nehod. Dodnes totiž žijí příbuzní lidí, kteří tehdy ztratili své životy, podotkl.
„A já se tedy jenom ptám, jak je možné, že se o takovou skupinu lidí opírá naše vláda,“ dodal historik.