Invaze z roku 1968 škodí komunistům i dnes, tvrdí poslankyně KSČM Vostrá

Nahrávám video
Interview ČT24 s Miloslavou Vostrou (KSČM)
Zdroj: ČT24

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.

V názoru na oběti související s vpádem vojsk Varšavské smlouvy se Vostrá rozchází se stranickým kolegou Stanislavem Grospičem, který tehdejší události komentoval před sněmovním hlasováním o tom, jestli bude 21. srpen významným dnem.

„Kdyby nebylo vpádu vojsk, nebyly by nehody. Je škoda každého života na té či oné straně,“ uvádí poslankyně KSČM. Grospič podle ní svá slova nemyslel tak, jak vyzněla.

Já bych poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný. (…) A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci.
Stanislav Grospič
KSČM

Komunistický poslanec je také přesvědčen, že v případě srpnových událostí nešlo o okupaci. „Okupace, neokupace. Nejsem si tím tak jistá, nejsem historik. To není o slovíčkách. Je to o tom, že tu byl vpád cizích vojsk, invaze, že se tu zabránilo procesu demokratizace, který byl nastartován,“ říká k tomu Vostrá.

Nakonec podle ní trpěli především občané i samotná komunistická strana, které tehdy ještě veřejnost důvěřovala. „A ubližuje to i KSČM, protože si tuto minulost neseme s sebou,“ dodává.

Že se 21. srpen zařadí mezi památné dny ve čtvrtek odhlasovala sněmovna. Komunističtí zákonodárci – mimo jiné i Vostrá – se hlasování buď nezúčastnili, nebo se zdrželi. Pro návrh zvedl ruku pouze Jiří Dolejš.

Je potřeba jednat i s pravicí, míní Vostrá

Poslanci v pátek na mimořádné schůzi jednali o daňovém balíčku, nakonec o něm ale nehlasovali. Podle Vostré není úkolem komunistů či opozice, aby se s vládou na přijetí balíčku domluvili. Za rozpočet je odpovědná vláda a ministryně financí, která by mu měla podporu vyjednat.

„Je velký tlak z naší strany, že je potřeba jednat i s pravicovou opozicí,“ podotýká Vostrá. V pátek podle ní z úst opozice poprvé otevřeně zazněl jasný vzkaz o tom, že je ochotna jednat. Ministryně financí by toho měla využít, míní komunistická zákonodárkyně a dodává: „Z něčeho musí slevit opoziční strany, z něčeho by mělo slevit i ministerstvo financí.“

Poslankyně KSČM neočekává, že by se o balíčku hlasovalo na schůzi, která je plánovaná na příští středu. Není podle ní dobře, že státní rozpočet pro příští rok je postaven na legislativě, která ještě neprošla Poslaneckou sněmovnou.

Dražší alkohol? Člověk potřebuje najíst, je to každého volba

Vláda například počítá se zdaněním rezerv pojišťoven. Vostrá takový krok nepovažuje za trest za zodpovědné spoření na horší časy. „Pojišťovny věděly už nějakou dobu, že se toto chystá a mohly se na to připravit. Vědí, že to budou muset udělat, nyní hrají o čas,“ konstatuje.

Dalším plánovaným opatřením je zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Ze současné tisícikoruny by podle kabinetu měl vzrůst na dva tisíce korun. Vostrá tento plán chápe a upozorňuje, že zčásti jsou za něj odpovědní i poslanci, kteří odhlasovali nový občanský zákoník. Ten totiž ukládá povinnost zúčastněné obesílat písemně, což provoz katastru prodražuje. Poslankyně plánované zdražení obhajuje i tím, že běžný člověk tuto službu využije jen zřídka.

Vláda také chce navýšit daň z tabáku a tvrdého alkoholu. Například daň na pivo ale v minulosti snížila. Vostrá v tom paradox nevidí, nižší DPH u piva bylo podle ní úlitbou za zavedení EET, která měla ulevit českému pohostinství. V případě současného plánu jde podle Vostré o daň z neřesti. „Potřeba člověka je se najíst. Jestli někdo upřednostní něco jiného, je opravdu jeho volba,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...