Invaze z roku 1968 škodí komunistům i dnes, tvrdí poslankyně KSČM Vostrá

Nahrávám video

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.

V názoru na oběti související s vpádem vojsk Varšavské smlouvy se Vostrá rozchází se stranickým kolegou Stanislavem Grospičem, který tehdejší události komentoval před sněmovním hlasováním o tom, jestli bude 21. srpen významným dnem.

„Kdyby nebylo vpádu vojsk, nebyly by nehody. Je škoda každého života na té či oné straně,“ uvádí poslankyně KSČM. Grospič podle ní svá slova nemyslel tak, jak vyzněla.

Já bych poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný. (…) A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci.
Stanislav Grospič
KSČM

Komunistický poslanec je také přesvědčen, že v případě srpnových událostí nešlo o okupaci. „Okupace, neokupace. Nejsem si tím tak jistá, nejsem historik. To není o slovíčkách. Je to o tom, že tu byl vpád cizích vojsk, invaze, že se tu zabránilo procesu demokratizace, který byl nastartován,“ říká k tomu Vostrá.

Nakonec podle ní trpěli především občané i samotná komunistická strana, které tehdy ještě veřejnost důvěřovala. „A ubližuje to i KSČM, protože si tuto minulost neseme s sebou,“ dodává.

Že se 21. srpen zařadí mezi památné dny ve čtvrtek odhlasovala sněmovna. Komunističtí zákonodárci – mimo jiné i Vostrá – se hlasování buď nezúčastnili, nebo se zdrželi. Pro návrh zvedl ruku pouze Jiří Dolejš.

Je potřeba jednat i s pravicí, míní Vostrá

Poslanci v pátek na mimořádné schůzi jednali o daňovém balíčku, nakonec o něm ale nehlasovali. Podle Vostré není úkolem komunistů či opozice, aby se s vládou na přijetí balíčku domluvili. Za rozpočet je odpovědná vláda a ministryně financí, která by mu měla podporu vyjednat.

„Je velký tlak z naší strany, že je potřeba jednat i s pravicovou opozicí,“ podotýká Vostrá. V pátek podle ní z úst opozice poprvé otevřeně zazněl jasný vzkaz o tom, že je ochotna jednat. Ministryně financí by toho měla využít, míní komunistická zákonodárkyně a dodává: „Z něčeho musí slevit opoziční strany, z něčeho by mělo slevit i ministerstvo financí.“

Poslankyně KSČM neočekává, že by se o balíčku hlasovalo na schůzi, která je plánovaná na příští středu. Není podle ní dobře, že státní rozpočet pro příští rok je postaven na legislativě, která ještě neprošla Poslaneckou sněmovnou.

Dražší alkohol? Člověk potřebuje najíst, je to každého volba

Vláda například počítá se zdaněním rezerv pojišťoven. Vostrá takový krok nepovažuje za trest za zodpovědné spoření na horší časy. „Pojišťovny věděly už nějakou dobu, že se toto chystá a mohly se na to připravit. Vědí, že to budou muset udělat, nyní hrají o čas,“ konstatuje.

Dalším plánovaným opatřením je zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Ze současné tisícikoruny by podle kabinetu měl vzrůst na dva tisíce korun. Vostrá tento plán chápe a upozorňuje, že zčásti jsou za něj odpovědní i poslanci, kteří odhlasovali nový občanský zákoník. Ten totiž ukládá povinnost zúčastněné obesílat písemně, což provoz katastru prodražuje. Poslankyně plánované zdražení obhajuje i tím, že běžný člověk tuto službu využije jen zřídka.

Vláda také chce navýšit daň z tabáku a tvrdého alkoholu. Například daň na pivo ale v minulosti snížila. Vostrá v tom paradox nevidí, nižší DPH u piva bylo podle ní úlitbou za zavedení EET, která měla ulevit českému pohostinství. V případě současného plánu jde podle Vostré o daň z neřesti. „Potřeba člověka je se najíst. Jestli někdo upřednostní něco jiného, je opravdu jeho volba,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O víkendu se výrazně oteplí

Víkend bude v Česku slunečný, teplý a většinou bez srážek. Nejvyšší denní teploty se mohou v neděli přiblížit tropickým třiceti stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 32 mminutami

VideoČesko je pro Ukrajinu velký vzor. A to nás i trochu zavazuje, říká Pánek

Člověk v tísni už roky pomáhá civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, která od roku 2022 čelí celoplošné ruské invazi včetně útoků na civilní cíle a infrastrukturu. Organizace například zajistila přístup k pitné vodě už pro 150 tisíc lidí. „V místech výbuchů, vojenských operací se rozpadají vodní systémy,“ popisuje ředitel organizace Šimon Pánek, proč je na mnoha místech problém s nedostatkem vody. Kromě toho pomáhá se zajištěním tepla a dodávek energií, s opravami poškozených obydlí či podporuje vzdělávání. „Práce s učitelkami a učiteli, aby zvládli pracovat s traumatizovanými dětmi, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Pánek.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 1 hhodinou

Nájemní bydlení se týká pětiny domácností. Na co si dát pozor?

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo v roce 2025 v nájmu téměř milion a tři sta tisíc tuzemských domácností. I kvůli rostoucím cenám nemovitostí se nájemní bydlení stává volbou pro stále širší skupiny obyvatel. Například podle průzkumu pro společnost Xella se třetina mladých lidí smířila s tím, že na vlastní byt či dům nikdy nedosáhne. Nájemní bydlení je spojeno i s řadou práv a povinností, které podrobně rozebírá tento článek.
před 2 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 2 hhodinami

Američan, který byl v kontaktu s nakaženým ebolou, je v Praze. Příznaky nemá

Letadlo s americkým občanem, který byl v Africe v kontaktu s nakaženým ebolou, přistálo ve středu večer na pražském Letišti Václava Havla. Lékař bude 21 dní v izolaci ve Fakultní nemocnici Bulovka, kam ho převezla speciální sanitka. Podle ministerstva zdravotnictví muž nepředstavuje pro veřejnost žádné riziko. Zatím není jasné, zda se ebolou nakazil. Podle ošetřujících lékařů jeho stav nyní vypadá příznivě a muž je stále bez příznaků nemoci. Čeká se na uplynutí inkubační doby.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 5 hhodinami

Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost. Spoléhala na USA, řekl Pavel

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.
před 10 hhodinami
Načítání...