Vojenská mise NATO v pobaltských státech je namířená proti Ruské federaci, myslí si komunistický poslanec Stanislav Grospič. Jeho sněmovní frakce se v pátek neúspěšně postavila proti tomu, aby zde Češi posílili svou účast. S hnutím ANO, jehož novou vládu má podpořit, nyní chtějí zástupci KSČM znovu jednat a trvají na tom, že bez mandátu Rady bezpečnosti by se podobná sněmovní rozhodnutí neměla opakovat.
Grospič: Rusko Pobaltí neohrožuje, vojenská mise NATO je namířená proti Moskvě
Grospič: Česká účast v misích? Jedině v těch s mandátem RB OSN (zdroj: ČT24)
Po pátečním jednání sněmovny bude moct česká armáda posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a Mali a ve druhé polovině příštího roku nabídnout tuzemské letectvo k ochraně vzdušného prostoru pobaltských republik, které se od ruské anexe Krymu a válce na východě Ukrajiny obávají možných dalších kroků Moskvy. Na ostraze Pobaltí by se mělo podílet 95 českých vojáků.
Sněmovna armádní mise schválila silou 140 hlasů (ze 170 přítomných poslanců), proti se ale postavila necelá třicítka zákonodárců z SPD a především komunistické strany, která přitom v těchto dnech jedná o toleranci vznikající dvoukoaliční vlády s vedením hnutí ANO Andreje Babiše – a s výsledkem jednání v dolní komoře vyjadřovala značnou nelibost.
Plán na posílení zahraničních misí
Komunisté: Chceme záruky, že se situace nebude opakovat
„Jestli ANO stojí o naši podporu při aktu udělení důvěry vládě, bude muset vzít na vědomí, že máme také nějaké požadavky a priority a buď se podle toho zařídí, nebo bude muset hledat jinou alternativu,“ vzkázal Babišovu hnutí komunistický poslanec Alexander Černý, a třebaže podle předsedy Vojtěcha Filipa neznamená aktuální postoj ANO konec jednání, o zahraničně-politickém postoji vznikajícího kabinetu budou chtít komunisté s ANO znovu mluvit.
„Nechceme, aby se něco takového v budoucnosti opakovalo a aby bez mandátu Rady bezpečnosti OSN docházelo k dalšímu průběžnému navyšování účasti v těchto misích v Pobaltí, v Afghánistánu a v Mali,“ potvrdil v Interview ČT24 další komunistický poslanec Stanislav Grospič. „Budeme chtít záruky, a pokud k tomu bude vhodný prostor, aby se některé mise ukončily, nebo aby se v nich aspoň výrazně snížila účast.“
Náš požadavek je neměnný: Aby nedocházelo k navyšování zahraničních misí a aby nedocházelo k účasti našich vojáků v misích, které nejsou pod mandátem Rady bezpečnosti OSN.
Grospič: Rusko Pobaltí neohrožuje
Kritický byl především k pobaltské misi a zpochybnil obavy Tallinu, Rigy i Vilniusu z toho, že by se v jejich zemích mohl opakovat krymský scénář – čili anexe území s převahou ruskojazyčného obyvatelstva, jako k tomu došlo na Ukrajině. „Ze strany Severoatlantické aliance a Spojených států amerických jde o zástupný problém,“ komentoval motivaci k vojenské přítomnosti západních států na území malých sousedů Ruska.
„Nehovořme o tom, že vojska Severoatlantické aliance chrání své území. Nemají ho před čím chránit, protože pobaltské státy nejsou Ruskou federací nijak ohrožovány,“ dodal. „Je to zcela jistě namířeno proti Ruské federaci. Severoatlantická aliance, bývalý náčelník generálního štábu, Spojené státy americké ani Polsko se tím netají, pobaltské státy to tak prezentují.“
Za argumentem, že Pobaltí není Ruskem nijak ohroženo, pak Grospič dodává, že je česká přítomnost na břehu Baltu zbytečná. „Není důvod a opodstatnění, aby na hranicích s Ruskou federací byla takováto koncentrace vojsk, a ze strany České republiky není žádný důvod, aby se jí účastnila. Pokud vidíme, že nejsou bezprostředně ohroženy vojenskou agresí, což ze strany Ruska nejsou, tak se jim nemusí vyhovět.“