Lídři za Středočeský kraj v debatě řešili, co dělat v situaci, kdy se počty případů covidu zvyšují

23 minut
Volební lídři ze Středočeského kraje o koronaviru a očkování
Zdroj: ČT24

O covidu, možných opatřeních a krocích vlády mluvili v předvolební debatě lídrů ve  Středočeském kraji Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Epidemická situace v Česku se výrazně zhoršila, podle ministerstva zdravotnictví se ale takový vývoj dal očekávat. Testy ve čtvrtek odhalily 917 případů covidu-19, v nemocnicích je většina pacientů neočkovaných. V nemocnicích je 219 lidí, 35 z nich v těžkém stavu.

Podle krajského lídra KSČM Stanislava Grospiče jsou tato čísla varováním, že jsme pandemii zcela nepřekonali - měli bychom být opatrní a dodržovat hygienické návyky. „Měla by sehrávat velkou úlohu vláda, v té osvětě, v přesvědčování lidí, že očkování má význam,“ sdělil s tím, že určitou roli sehrává letní období a návrat z dovolených, odkud si lidé nákazu přivezli. Grospič nevěří vládě, ale doufá, že lockdown už nebude, a že nebudou zavřené školy.

Krajský lídr ČSSD Jan Hamáček připomněl, že od začátku říkal, že jediným lékem na covid je očkování. „Pokud se ještě někdo nenechal očkovat, tak bych ho chtěl vyzvat, požádat, poprosit, aby to ještě jednou zvážil a očkovat se nechal,“ řekl s tím, že argument pro očkování je v tom, že většinou v nemocnicích končí neočkovaní. Podle něj je také z dlouhodobého hlediska nutné udržet bezplatný, veřejný, dostupný a robustní systém zdravotnictví. Hamáček by byl rád, kdyby ministerstvo zdravotnictví trochu přidalo s kampaní na očkování. Podle něj by vláda musela reagovat na to, kdyby rapidně rostly počty lidí na jednotkách intenzivní péče (JIP). Rozhodně se ale nemají čekat lockdowny nebo plošná opatření, hovořil ale o plošném testování.

Podle krajského lídra ANO Karla Havlíčka je důležité říct, že situace není stejná jako minulý rok. „Musíme se dívat na počty těch, kteří jsou nejenom infikovaní, ale kteří jsou v nemocnici,“ sdělil s tím, že je to zásadně jiné číslo - protože jich přibývá řádově 15 denně a v tuto chvíli je kapacita JIP na úrovni 1,5 procenta. To však podle něj neznamená, že by se situace měla podceňovat. Také zmínil, že Česko je v těchto týdnech zemí, která má třetí nejmenší dopad pandemie. Teď je podle něj ve věkové kategorii lidí od 18 let proočkovaných 66 procent, cílem je podle něj 75 procent. Kampaň na očkování podle něj probíhala několik měsíců a stála 100 milionů korun. Havlíček potvrdil, že žádný plošný lockdown nebude. Je třeba se maximálně připravit na režimová opatření.

I podle lídra koalice PirátiSTAN Víta Rakušana je situace stále nesrovnatelně lepší než minulé září. „Je potřeba maximální individuální odpovědnost a vyslat vzkaz veřejnosti, že pandemie za námi ještě není,“ prohlásil. Podle něj čísla proočkovaných v posledních týdnech stoupají velmi pomalu a vláda by měla vydat maximum, aby čísla stoupala. Relativní bezpečnost populace nastane podle něj ve chvíli, kdy se dosáhne proočkovanosti minimálně 70, spíše 75 procent. Rakušan nevěří vládě, ale doufá, že žádný další lockdown nebude.

Krajský lídr SPD Radek Rozvoral konstatoval, že počet nakažených není počet nemocných. Je podle něj potřeba hlídat počet hospitalizovaných, ten podle něj ve čtvrtek klesl o 18. „Myslím, že není důvod k obavám. Dokonce hlavní hygienička, paní Svrčinová, pro Radiožurnál řekla, že někteří lidé byli hospitalizováni v nemocnicích pro jinou nemoc, ale když je přijmuli, tak jim udělali test na covid a zjistili, že byli covid pozitivní. Takže byli úplně bez příznaků,“ uvedl s tím, že spousty lidí jsou sice nakažení, ale určitě jsou i bezpříznakoví. Rozvoral doufá, že další lockdown nebude, vládě ale moc nevěří.

Lídr ODS Jan Skopeček řekl, že opatrnost je na místě, ale nesmí to přerůst v hysterii, která by způsobila nedobrá očekávání u lidí, což by mohlo způsobit i ekonomické škody. „Myslím, že se musíme zaměřit na specifickou ohroženou skupinu, což jsou zejména senioři. A v té skupině máme velký počet nenaočkovaných,“ prohlásil s tím, že by v tomto ohledu stát mohl pomoci kampaní. Podle něj je třeba vyslat signál, že se čísla sice zhoršují, ale nejsou ani zdaleka tak špatná jako před rokem, a že nehrozí lockdown a plošné restrikce. Ani Skopeček nevěří vládě, ale doufá, že lockdown nikdo nedopustí.

Zástupce PŘÍSAHY Libor Žofka uvedl, že mu připadá, že si vláda dala trochu prázdniny s osvětou a s kampaní. Dodal, že nebyla masivní kampaň v médiích. „Kde máme mobilní týmy, které by nám měly objíždět pohraničí?“ zeptal se. S ohledem na to, že třetí dávku očkování zvládnou aplikovat obvodní lékaři se ptal, proč se neaktivovali obvodní lékaři na první dávku. Žofka nevěří vládě, že nebude další lockdown. Podle něj to, co vláda slibovala, nevycházelo. 

Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou. 

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích

115 minut
Předvolební debata ČT24: Lídři ze Středočeského kraje
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 42 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...