Lídři za Středočeský kraj v debatě řešili, co dělat v situaci, kdy se počty případů covidu zvyšují

Nahrávám video

O covidu, možných opatřeních a krocích vlády mluvili v předvolební debatě lídrů ve  Středočeském kraji Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Epidemická situace v Česku se výrazně zhoršila, podle ministerstva zdravotnictví se ale takový vývoj dal očekávat. Testy ve čtvrtek odhalily 917 případů covidu-19, v nemocnicích je většina pacientů neočkovaných. V nemocnicích je 219 lidí, 35 z nich v těžkém stavu.

Podle krajského lídra KSČM Stanislava Grospiče jsou tato čísla varováním, že jsme pandemii zcela nepřekonali - měli bychom být opatrní a dodržovat hygienické návyky. „Měla by sehrávat velkou úlohu vláda, v té osvětě, v přesvědčování lidí, že očkování má význam,“ sdělil s tím, že určitou roli sehrává letní období a návrat z dovolených, odkud si lidé nákazu přivezli. Grospič nevěří vládě, ale doufá, že lockdown už nebude, a že nebudou zavřené školy.

Krajský lídr ČSSD Jan Hamáček připomněl, že od začátku říkal, že jediným lékem na covid je očkování. „Pokud se ještě někdo nenechal očkovat, tak bych ho chtěl vyzvat, požádat, poprosit, aby to ještě jednou zvážil a očkovat se nechal,“ řekl s tím, že argument pro očkování je v tom, že většinou v nemocnicích končí neočkovaní. Podle něj je také z dlouhodobého hlediska nutné udržet bezplatný, veřejný, dostupný a robustní systém zdravotnictví. Hamáček by byl rád, kdyby ministerstvo zdravotnictví trochu přidalo s kampaní na očkování. Podle něj by vláda musela reagovat na to, kdyby rapidně rostly počty lidí na jednotkách intenzivní péče (JIP). Rozhodně se ale nemají čekat lockdowny nebo plošná opatření, hovořil ale o plošném testování.

Podle krajského lídra ANO Karla Havlíčka je důležité říct, že situace není stejná jako minulý rok. „Musíme se dívat na počty těch, kteří jsou nejenom infikovaní, ale kteří jsou v nemocnici,“ sdělil s tím, že je to zásadně jiné číslo - protože jich přibývá řádově 15 denně a v tuto chvíli je kapacita JIP na úrovni 1,5 procenta. To však podle něj neznamená, že by se situace měla podceňovat. Také zmínil, že Česko je v těchto týdnech zemí, která má třetí nejmenší dopad pandemie. Teď je podle něj ve věkové kategorii lidí od 18 let proočkovaných 66 procent, cílem je podle něj 75 procent. Kampaň na očkování podle něj probíhala několik měsíců a stála 100 milionů korun. Havlíček potvrdil, že žádný plošný lockdown nebude. Je třeba se maximálně připravit na režimová opatření.

I podle lídra koalice PirátiSTAN Víta Rakušana je situace stále nesrovnatelně lepší než minulé září. „Je potřeba maximální individuální odpovědnost a vyslat vzkaz veřejnosti, že pandemie za námi ještě není,“ prohlásil. Podle něj čísla proočkovaných v posledních týdnech stoupají velmi pomalu a vláda by měla vydat maximum, aby čísla stoupala. Relativní bezpečnost populace nastane podle něj ve chvíli, kdy se dosáhne proočkovanosti minimálně 70, spíše 75 procent. Rakušan nevěří vládě, ale doufá, že žádný další lockdown nebude.

Krajský lídr SPD Radek Rozvoral konstatoval, že počet nakažených není počet nemocných. Je podle něj potřeba hlídat počet hospitalizovaných, ten podle něj ve čtvrtek klesl o 18. „Myslím, že není důvod k obavám. Dokonce hlavní hygienička, paní Svrčinová, pro Radiožurnál řekla, že někteří lidé byli hospitalizováni v nemocnicích pro jinou nemoc, ale když je přijmuli, tak jim udělali test na covid a zjistili, že byli covid pozitivní. Takže byli úplně bez příznaků,“ uvedl s tím, že spousty lidí jsou sice nakažení, ale určitě jsou i bezpříznakoví. Rozvoral doufá, že další lockdown nebude, vládě ale moc nevěří.

Lídr ODS Jan Skopeček řekl, že opatrnost je na místě, ale nesmí to přerůst v hysterii, která by způsobila nedobrá očekávání u lidí, což by mohlo způsobit i ekonomické škody. „Myslím, že se musíme zaměřit na specifickou ohroženou skupinu, což jsou zejména senioři. A v té skupině máme velký počet nenaočkovaných,“ prohlásil s tím, že by v tomto ohledu stát mohl pomoci kampaní. Podle něj je třeba vyslat signál, že se čísla sice zhoršují, ale nejsou ani zdaleka tak špatná jako před rokem, a že nehrozí lockdown a plošné restrikce. Ani Skopeček nevěří vládě, ale doufá, že lockdown nikdo nedopustí.

Zástupce PŘÍSAHY Libor Žofka uvedl, že mu připadá, že si vláda dala trochu prázdniny s osvětou a s kampaní. Dodal, že nebyla masivní kampaň v médiích. „Kde máme mobilní týmy, které by nám měly objíždět pohraničí?“ zeptal se. S ohledem na to, že třetí dávku očkování zvládnou aplikovat obvodní lékaři se ptal, proč se neaktivovali obvodní lékaři na první dávku. Žofka nevěří vládě, že nebude další lockdown. Podle něj to, co vláda slibovala, nevycházelo. 

Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou. 

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 37 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 50 mminutami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 4 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 6 hhodinami

Evropský pohled