Vedení komunistů by mohlo dát před sjezdem funkce k dispozici, řekl Filip. Příčiny porážky zhodnotí v pátek

Komunistická strana by podle jejích regionálních představitelů po prohře v krajských volbách měla zásadně změnit politiku. Kritizují celostátní vedení i jeho spolupráci s menšinovou vládou a to, jak ji voličům vysvětluje. Předseda strany Vojtěch Filip v rozhovoru pro deník Právo připustil, že by celé vedení KSČM mohlo před listopadovým sjezdem dát k dispozici své funkce. Podle místopředsedy Stanislava Grospiče zároveň chystá předsednictvo na pátek jednání se zástupci regionů.

Většina parlamentních stran se může po volbách radovat nebo alespoň hledat světlé momenty. I těžce poražená ČSSD se může utěšovat tím, že si udrží alespoň jednoho hejtmana. Ne tak KSČM, která nebude mít zastupitele v devíti krajích a ve zbylých čtyřech je zastoupena dvěma až čtyřmi mandáty. V celé republice bude v krajských zastupitelstvech třináct komunistů namísto dosavadních 86.

„Je evidentní, že jsme v této zkoušce neobstáli. Mrzí mě to,“ komentoval výsledek předseda strany Vojtěch Filip. Bezprostředně ale nehodlá na vedení strany nic měnit. Brzy ji totiž čeká sjezd. Ten se měl původně uskutečnit již na jaře, kvůli pandemii covidu-19 jej ale komunisté přesunuli na konec listopadu.

„Určitě to bude mít dopad i do personálního obsazení. Musíme připravit volené funkcionáře na to, že bychom měli dát funkce k dispozici výkonnému i ústřednímu výboru,“ avizoval Filip v rozhovoru pro Právo. Před sjezdem by se spíše chtěl soustředit na jeho přípravu. Nemyslí si přitom, že by současné vedení nemohlo znovu kandidovat a případně po znovuzvolení ve funkcích pokračovat. Od sjezdu si Filip slibuje změny, „které povedou ke znovuobnovení autority KSČM ve společnosti“.

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče se ale ve straně bude o výsledcích voleb hovořit již před sjezdem. V pátek by mělo o důvodech propadu hovořit vedení s předsedy krajských výborů. Podle Grospiče jsou členové celostátního vedení připraveni nést svůj díl zodpovědnosti, dříve než před sjezdem k tomu ale zřejmě nedojde. Svolání ústředního výboru, tedy širokého vedení strany, podle něj brání opatření přijatá vládou kvůli pandemii koronaviru. Ústřední výbor se měl sejít i před volbami, jeho jednání bylo vzhledem k situaci zrušeno.

Přesto by Grospič chtěl „hledat řešení, abychom mohli svolat celý ústřední výbor a vešli jsme se do regulí nouzového stavu“. „Nikdo nestrká hlavu do písku, nemáme z toho obavu, chceme i jsme připraveni každý nést svůj díl odpovědnosti,“ dodal.

Filip měl odstoupit už dávno, zní od straníků

Předsedkyně jihočeského krajského výboru KSČM Alena Nohavová po volební porážce řekla, že Filip měl již dávno odstoupit. „Pod jeho vedením jsme už poněkolikáté volby prohráli. Výsledek v krajských volbách nebyl dobrý, je to vyloženě tragédie,“ míní. Vedení KSČM podle ní nedokáže vysvětlit kroky strany. „Proč jsme třeba podporovali vládu premiéra (Andreje) Babiše, že důchody se navyšují díky nám,“ řekla Nohavová. S podporou vlády spojil neúspěch komunistů v krajských volbách také jejich pardubický lídr Jan Foldyna.

„Situace je natolik závažná, že musí dojít ke změnám komunikace s voliči i ke změnám personálním,“ domnívá se místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

„Pan předseda měl důvěru na několika sjezdech a nepochybně odvedl obrovský kus práce, do jaké míry už je nejenom za zenitem, ale do jaké míry jeho éra končí, ukáže až samotné jednání našeho sjezdu,“ uvedl poslanec Jiří Dolejš (KSČM).

Šéf KSČM považuje za největší chybu, že jeho strana nedokázala dostatečně prezentovat výsledky své dosavadní práce. Na celostátní úrovni komunisté podporují vládu, za což ji zavázali ke splnění některých požadavků.

První místopředseda KSČM Petr Šimůnek, který byl odpovědný i za přípravu voleb, v sobotu uvedl, že volební neúspěch může souviset i s tím, že k volbám kvůli obavám z nákazy nepřišli někteří voliči strany. Podle Šimůnka je mezi nimi mnoho lidí vyššího věku, kteří jsou rizikovou skupinou z hlediska průběhu nemoci covid-19.

Historický propad komunistů v krajích přišel osm let po jejich velkém úspěchu. V předminulých krajských volbách ve dvou regionech – Ústeckém a Karlovarském – vyhráli a od té doby také měli hejtmana v Ústeckém kraji. Po roce 2012 rovněž zasedali v radách některých krajů. Ústup z dosavadních pozic začal již před čtyřmi lety, tehdy ale ještě zástupci KSČM zůstali v zastupitelstvech všech krajů. Předzvěstí letošního krajského výsledku potom byly předloňské komunální volby, ve kterých se KSČM neudržela v zastupitelstvu Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejisté zavedení celostátního referenda. Vládě chybí hlasy opozice

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.
před 47 mminutami

Zaměstnavatelé řeší chyby jednotného měsíčního hlášení

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.
před 1 hhodinou

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 11 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 16 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 17 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 22 hhodinami
Načítání...