Dohoda o kurzarbeitu je podle Schillerové blízko, prodloužení programu Antivirus ale nevylučuje

Koaliční strany jsou blízko dohodě na podobě kurzarbeitu, vláda by ale na přípravu zákona s kurzarbeitovými pravidly měla mít asi víc času, řekla po úterním jednání vládních politiků s komunisty ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nevyloučila to, že by se ještě mohl prodloužit dočasný kurzarbeitový program Antivirus. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se kurzarbeit měl naopak schválit co nejdříve.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. Vláda o návrhu novely s kurzarbeitovými pravidly jednala už několikrát, shodu na nastavení nenašla.

V úterý vládní politici probírali normu s komunisty, kteří Babišův kabinet podporují. „Jsme hodně blízko dohodě. Zůstává pár nevyjasněných míst, která musíme ještě jednoznačně rozhodnout. Je otázka, jestli prostě si trošku na to nedáme víc času,“ uvedla Schillerová. Řekla, že od premiéra Andreje Babiše (ANO) zaznělo, že by to víc času možná chtělo.

„Je to zákon, který tu bude na léta. Má hospodářské dopady. Měli bychom ho udělat zodpovědně a promyšleně,“ míní Schillerová. Podle ní jsou potřeba propočty od ministerstva práce o tom, kolik by jednotlivé varianty nastavení mohly stát.

Zbývá sedm týdnů

Kurzarbeit měl podle vládního plánu navázat na podporu z Antiviru, která se bude vyplácet do konce října. Aby zákon začal platit, musí ho po vládě přijmout také parlament a podepsat prezident. Zbývá na to necelých sedm týdnů. Schillerová nevyloučila, že by se tak mohl Antivirus ještě prodloužit.

„I to je k jednání. Uvidíme, jak se domluvíme. Musely by se samozřejmě modifikovat podmínky,“ uvedla ministryně financí.

Maláčová řekla, že ani po jednání v úterý vládní strany s komunisty k výsledku nedospěly. Podle ní vyjádření o potřebě získat čas neznamená, že by se teď návrh odložil. „Bude se to (kurzarbeit) dál projednávat. Pevně doufám, že to schválíme co nejdříve,“ uvedla ministryně práce.

Pře se vede o výši náhrady

Vláda shodu zatím nenašla na výši kurzarbeitové náhrady od státu pro pracovníky. Podle poslední dostupné verze novely to mělo být od 60 do 80 procent čistého výdělku, nejvýš ale 1,5násobek celostátní průměrné mzdy. Odbory požadovaly 80 i víc procent čistého. Spor byl o výši odvodů firem, vzdělávání zaměstnanců či spuštění kurzarbeitu. Podle posledního návrhu by ho měla vždy zavádět jen vláda. Zaměstnavatelé i někteří ekonomové jsou proti. Podle nich by se měl nástroj začít využívat automaticky při určitých ekonomických potížích.

Komunisté se podle svého místopředsedy Stanislava Grospiče kloní k návrhům odborů a lidé by měli dostávat od státu minimálně 70 procent čistého, a to 12 měsíců. S tím počítá i poslední verze, v předchozích návrzích to bylo devět měsíců. Za „rozhodný moment“ pro případnou podporu KSČM Grospič označil téma vzdělávání zaměstnanců. Maláčová potvrdila, že jsou jí představy komunistů o kurzarbeitu blízké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 18 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...