Koaliční strany jsou blízko dohodě na podobě kurzarbeitu, vláda by ale na přípravu zákona s kurzarbeitovými pravidly měla mít asi víc času, řekla po úterním jednání vládních politiků s komunisty ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nevyloučila to, že by se ještě mohl prodloužit dočasný kurzarbeitový program Antivirus. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se kurzarbeit měl naopak schválit co nejdříve.
Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. Vláda o návrhu novely s kurzarbeitovými pravidly jednala už několikrát, shodu na nastavení nenašla.
V úterý vládní politici probírali normu s komunisty, kteří Babišův kabinet podporují. „Jsme hodně blízko dohodě. Zůstává pár nevyjasněných míst, která musíme ještě jednoznačně rozhodnout. Je otázka, jestli prostě si trošku na to nedáme víc času,“ uvedla Schillerová. Řekla, že od premiéra Andreje Babiše (ANO) zaznělo, že by to víc času možná chtělo.
„Je to zákon, který tu bude na léta. Má hospodářské dopady. Měli bychom ho udělat zodpovědně a promyšleně,“ míní Schillerová. Podle ní jsou potřeba propočty od ministerstva práce o tom, kolik by jednotlivé varianty nastavení mohly stát.
Zbývá sedm týdnů
Kurzarbeit měl podle vládního plánu navázat na podporu z Antiviru, která se bude vyplácet do konce října. Aby zákon začal platit, musí ho po vládě přijmout také parlament a podepsat prezident. Zbývá na to necelých sedm týdnů. Schillerová nevyloučila, že by se tak mohl Antivirus ještě prodloužit.
„I to je k jednání. Uvidíme, jak se domluvíme. Musely by se samozřejmě modifikovat podmínky,“ uvedla ministryně financí.
Maláčová řekla, že ani po jednání v úterý vládní strany s komunisty k výsledku nedospěly. Podle ní vyjádření o potřebě získat čas neznamená, že by se teď návrh odložil. „Bude se to (kurzarbeit) dál projednávat. Pevně doufám, že to schválíme co nejdříve,“ uvedla ministryně práce.
Pře se vede o výši náhrady
Vláda shodu zatím nenašla na výši kurzarbeitové náhrady od státu pro pracovníky. Podle poslední dostupné verze novely to mělo být od 60 do 80 procent čistého výdělku, nejvýš ale 1,5násobek celostátní průměrné mzdy. Odbory požadovaly 80 i víc procent čistého. Spor byl o výši odvodů firem, vzdělávání zaměstnanců či spuštění kurzarbeitu. Podle posledního návrhu by ho měla vždy zavádět jen vláda. Zaměstnavatelé i někteří ekonomové jsou proti. Podle nich by se měl nástroj začít využívat automaticky při určitých ekonomických potížích.
Komunisté se podle svého místopředsedy Stanislava Grospiče kloní k návrhům odborů a lidé by měli dostávat od státu minimálně 70 procent čistého, a to 12 měsíců. S tím počítá i poslední verze, v předchozích návrzích to bylo devět měsíců. Za „rozhodný moment“ pro případnou podporu KSČM Grospič označil téma vzdělávání zaměstnanců. Maláčová potvrdila, že jsou jí představy komunistů o kurzarbeitu blízké.
