O modernizaci armády a tématech spojených s válkou na Ukrajině hovořil ve čtvrtek ráno premiér Petr Fiala s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS). Shodli se na tom, že cílem kabinetu je dávat dvě procenta HDP na obranu v roce 2024, podle původního plánu to mělo být až o rok později. Černochová zároveň ujistila, že posílání vojenského materiálu na Ukrajinu nijak neohrožuje obranyschopnost Česka.
Dvě procenta HDP na obranu chce dát vláda už v roce 2024, shodli se Fiala s Černochovou
34 minut
Brífink premiéra Fialy a ministryně obrany Černochové po bilanční schůzce
„Ministerstvo obrany i armáda trpěly dlouhodobým podfinancováním, modernizace armády neprobíhala tak, jak jsme si představovali. Ruská agrese potvrdila, že armáda jako priorita je naprosto správná,“ řekl po schůzce Fiala.
Doplnil, že Česko již Ukrajině dodalo vojenský materiál za 3,8 miliardy korun, přičemž minimálně 80 procent této sumy Česko dostane zpět. „Stěžejní součástí modernizace armády je český obranný průmysl. Že se ho daří zapojovat, je důležitá zpráva. Reagujeme na aktuální bezpečnostní hrozby, chceme dávat dvě procenta HDP na obranu – původní cíl byl v roce 2025, děláme ale vše pro to, abychom tohoto závazku dosáhli už v roce 2024,“ zdůraznil předseda vlády.
Připustil, že to bude ambiciózní a ne úplně snadné z hlediska rozpočtu a kapacit ministerstva obrany. „Víme, co je potřeba udělat, budeme na tom pracovat a snažit se to stihnout,“ doplnil.
Fiala uvedl, že za minulých vlád trpěla armáda dlouhodobě podfinancováním, patřila mezi první kapitoly, kde se šetřilo. Pod nynějším vedením se podle něj podařilo řadu věcí rozhýbat a armáda směřuje k modernizaci a zvýšení české obranyschopnosti. Ocenil mimo jiné zahájené jednání se Spojenými státy o nadzvukových letounech F-35. „Je to určitě jeden z klíčových kroků pro modernizaci armády,“ podotkl. Zmínil, že je rovněž důležité posílení východního křídla Aliance a mandát pro zahraniční operace.
Černochová věří, že válka brzy skončí
„Velmi si vážím toho, že jako první vláda můžeme na důkazech demonstrovat, že to s modernizací armády myslíme vážně. Jsem velmi ráda, jak se vyvíjí situace na Ukrajině, že ruští vojáci odtamtud prchají. Věřím, že ten konflikt brzy skončí,“ nechala se slyšet Černochová.
Dodala, že nechce, aby se ve veřejném prostoru šířily lži, že posíláním vojenského materiálu na Ukrajinu ohrožuje vláda obranyschopnost Česka. Je to podle ní přesně naopak – poukázala přitom na dary techniky od spojenců. „Už teď jsme v plusu v tom, co jsme na Ukrajinu poslali a co jsme od našich spojenců dostali,“ zdůraznila ministryně. Nebyl to záměr vlády, ale nakonec to tak je, doplnila. Bez vojenských darů na Ukrajinu by podle ní naopak hrozilo, že ruský prezident Vladimir Putin a jeho vojáci budou po Ukrajině pokračovat dál na západ.
V posledních letech armáda uzavřela také několik významných akvizičních projektů, nejvýznamnější zakázky ministerstvo ale teprve čekají. Vláda již v létě rozhodla, že bude jednat napřímo se Švédskem o nákupu více než 200 pásových bojových vozidel pěchoty a se Spojenými státy o pořízení nadzvukových letounů F-35.
Termíny postupů a schůzek
Podle Černochové má tým jednající o stíhacích letounech již dohodnuty termíny postupů a schůzek. Během října by mohl vyjet do Spojených států na první kolo jednání. Za civilní část ministerstva obrany v něm budou ekonomická náměstkyně Blanka Cupáková a náměstek Jan Jireš, informovala Černochová.
Sestaven je i vyjednávací tým pro nákup pásových bojových vozidel ze Švédska, ve kterém jsou za obranu náměstci František Šulc a Lubor Koudelka.
Černochová rovněž poznamenala, že polský ministr obrany Mariusz Blaszczak nabídl know-how z polského vyjednávání se Spojenými státy o nákupu F-35.
Hodnota zakázky bude v řádu vyšších desítek miliard korun, stejně jako pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV-90 ze Švédska. Podle předchozího tendru, který byl v létě zrušen, byla předpokládaná cena přes padesát miliard korun. O tomto nákupu už ministerstvo začalo se Švédskem vyjednávat. Na začátku září jeho zástupcům předalo technické požadavky na vozidla.
Politický závazek
Předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že současná vláda navazuje na uzavřené projekty, které podepisoval on sám – jde o dodávky ručních zbraní, munice a dalšího. Zmínil však, že hnutí ANO plně podporuje navyšování rozpočtu na obranu. Dodal, že jde o politický závazek a záležet bude na tom, v jaké kondici bude česká ekonomika. „Když se na to podívám optikou makroekonomické predikce, tak v těch číslech by to v příštím roce mělo být 148 miliard a 156 miliard v roce 2024,“ podotkl.
Dané finanční procesy však podle něj musí být navázány na projekty ministerstva obrany. „Konkrétně dneska v tom bilančním jednání jsem neslyšel žádné bilanční projekty, které by chtěla vláda v rámci těchto prostředků realizovat.“ Zmínil, že jde o velmi složitý resort, o obrovské zakázky a na hodnocení kroků ministryně je brzy.
Česká armáda je nyní podle Metnara obranyschopná, ale je potřeba odstranit přetrvávající nedostatky, hlavně v zastaralé technice
Ve vyjednávání o koupi F-35 nebude hrát hlavní roli cena
Náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš upozorňuje, že při pořizování čtyřiadvaceti letadel F-35 nebude hrát roli pouze jejich cena. „Budeme se bavit také o provozních nákladech, také o tom, jak upravit infrastrukturu na českých leteckých základnách,“ přibližuje a dodává, že je také nezbytné debatovat o jejich efektivním využití.
Velmi významnou součástí jednání o nákupu letounů budou dle Jireše zejména možnosti průmyslové spolupráce. „To znamená, do jaké míry český obranný průmysl bude do výroby letounů zapojen,“ říká náměstek.
V minulých letech se uskutečnila řada tendrů, některé skončily úspěšně, jiné – jako například nákup bojových vozidel pěchoty – byly neúspěšné. Podle Jireše za neúspěchy může především rigidní legislativa a personální nedostatky. „Také byla před osmi, deseti lety v Česku vytvořena atmosféra, která vedla předchozí vlády k přehnané opatrnosti v oblasti armádních akvizic,“ dodává s odkazem na kauzu CASA.
Podle Jireše jsou zkušenosti z rusko-ukrajinského konfliktu ohledně používání zbraňových systémů cenné. „Čeká nás komplexní vyhodnocení zkušeností, jak na národní, tak na úrovni NATO. To se promítne do obranného plánování a do plánů na pořízení zbraňových systémů.“
Úředníci ministerstva obrany nejsou dostatečně proškolení, domnívá se analytik
Vedoucí analytik Transparency International Marek Chromý se domnívá, že k urychlení nákupů bojové techniky není nutné měnit legislativu, ale zaměřit se především na vzdělávání úředníků ministerstva obrany. „Zákonné procesy jsou nastavené dobře, úředníci se s nimi ale ne vždy dokáží popasovat,“ říká.
Dalším problémem podle něj byla chybná politická rozhodnutí minulých politiků. „Na tendru na pásová bojová vozidla pěchoty jsme viděli chybná rozhodnutí tehdejšího ministra Lubomíra Metnara (za ANO) a jeho náměstků (…), je potřeba být odhodlanější a dělat razantní kroky.“
Chromý se domnívá, že současné vedení resortu obrany by mělo lépe komunikovat s veřejností. „Mělo by lépe komunikovat, proč zrovna tento výrobek, a ne ten konkurenční,“ přibližuje.
30 minut
Investice do české obrany
Obranný průmysl ohrožují ceny energií
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek upozorňuje, že role českého obranného průmyslu není pouze ekonomická, ale také bezpečnostní. „V případě jakékoliv krize musí průmysl garantovat, že je schopen udržet techniku v bojeschopném stavu. Je proto důležité zapojit ho (…) alespoň do subdodávek.“
Obranný průmysl začíná podle Hynka ohrožovat energetická krize. „Stačí, když vypadne výroba kyseliny dusičné – to nepřeháním. Český voják si pak nevystřelí, protože je to klíčová položka pro výrobu střelného prachu. Její výroba je velmi energeticky náročná záležitost,“ vysvětluje.
