Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.
„Podstatné je, aby ta pomoc byla kontinuální,“ zdůraznila Černochová. Připomněla, že ministerstvo obrany také spolupracuje s ukrajinským velvyslanectvím v Praze na nákupu zbraní a vojenské techniky za peníze, které lidé posílají ambasádě na bankovní účet. Velvyslanectví takto zatím získalo zhruba 1,2 miliardy korun. Ministryně varovala, že válka „jen tak neskončí“ a není namístě se nechat ukolébat. Pomoc Ukrajině tak podle ní musí pokračovat.
Černochová nechtěla potvrdit ani vyvrátit, zda ČR dodala na Ukrajinu také bojové helikoptéry, jak to v pondělí uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací také tanky T-72, americký ministr obrany zmínil i dodávky raketových systémů. „Těším se, až to zveřejním po konci války, ale teď vážně nechci posílat Putinovi seznamy,“ vysvětlila ministryně obrany.
Na konci dubna ministerstvo obrany uvedlo, že Česko poskytlo Ukrajině za dva měsíce války vojenskou pomoc za téměř tři miliardy korun. Zástupci vlády dříve potvrdili dodávky ručních zbraní, raket nebo zdravotnického vybavení. Podle médií Česko na Ukrajinu poslalo například i samohybné houfnice Dana, salvové raketomety RM-70 Grad nebo bojová vozidla pěchoty.
Perebyjnis: Rusko rozumí jen síle
Ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis v Otázkách Václava Moravce mimo jiné řekl, že jeho země potřebuje zbraně nejen obranné, ale i ty útočné, s nimiž by mohla zpět získat Rusy dobytá území. „Potřebujeme tanky, obrněná vozidla, letadla, helikoptéry, systémy protiletecké obrany. Ale hlavně raketomety s dostřelem 60 až 90 kilometrů,“ vypočítal diplomat.
Západ by podle něj měl i nadále pokračovat v dodávkách vojenského materiálu a nezaleknout se výhrůžek přicházejících z Kremlu. „Rusko rozumí jen síle. I v zájmu Západu je agresora zastavit, aby nešel dál – na hranice EU a možná až za ně,“ domnívá se Perebyjnis, který za cíle potenciálního ruského postupu označil pobaltské a středoevropské státy. Konečným cílem Ukrajiny podle něj je získat zpět všechna Rusy zabraná území, Kyjev nepřistoupí na žádná ultimáta, která by kompromitovala územní celistvost země.
Černochová poukázala i na dodávky humanitárního a nevojenského materiálu z Česka na Ukrajinu, které mají na starosti jiná ministerstva. Například Správa státních hmotných rezerv (SSHR) pomohla agresí zasažené zemi podle údajů z poloviny dubna vybavením a potravinami za 120 milionů korun.
Ministryně obrany se v diskuzním pořadu vyjádřila také k novému náčelníkovi generálního štábu. Řekla, že na jeho jméně se ve středu dohodne s prezidentem Milošem Zemanem. Na funkci má Černochová více kandidátů. Současný náčelník generálního štábu Aleš Opata by měl ve funkci skončit na konci června.
Nástupce Opaty obestřený tajemstvím
Lidové noviny v sobotu s odkazem na svůj zdroj uvedly, že Zeman minulý týden odmítl návrh Černochové na obsazení funkce. Výběr Opatova nástupce se ale podle Černochové nekomplikuje, protože nynějšímu šéfovi armády končí jeho závazek až na konci srpna.
„Tam mě pan prezident ubezpečil, že ve středu dojde ke shodě a budeme mít náčelníka generálního štábu v poměrně brzké době,“ popsala Černochová po setkání se Zemanem na pátečním zahájení výstavy v Národním muzeu k 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Ministryně věří, že výměna náčelníka generálního štábu proběhne 30. června ke Dnu ozbrojených sil. Jména svých kandidátů odmítla uvést. Podle informací ČTK je favoritem ministerstva obrany ředitel sekce rozvoje sil, generálmajor Ivo Střecha. Hrad naopak preferoval prvního zástupce náčelníka generálního štábu, generálporučíka Jaromíra Zůnu.
