Ukrajina se musí postavit realitě čelem a začít mluvit s Putinem, připustil Zelenskyj

„Jsou věci, o kterých je třeba s ruským vůdcem jednat. Neříkám, že je náš lid dychtivý s ním mluvit, ale musíme čelit realitě toho, co prožíváme,“ řekl Zelenskyj v projevu před indonéským think tankem.

„Co chceme od tohoto setkání… Chceme zpět naše životy… Chceme získat zpět život suverénní země na jejím vlastním území,“ dodal s tím, že Rusko se zatím nezdá být připraveno na seriózní mírové rozhovory.

Johnson: Ukrajinu musíme dál podporovat

Britský premiér Boris Johnson vyzval k další vojenské podpoře Ukrajiny včetně poskytnutí útočných zbraní, jako jsou salvové raketomety MLRS. V rozhovoru s agenturou Bloomberg také uvedl, že ruské jednotky na ukrajinském Donbasu pomalu, ale jistě postupují.

„Obávám se, že Putin, za cenu velkých ztrát pro sebe i pro ruskou armádu, se dál prokousává Donbasem,“ řekl Johnson. „Pokračuje v pomalém, ale obávám se zřejmém postupu, tudíž je absolutně nezbytné, abychom pokračovali s vojenskou podporou Ukrajiny,“ řekl Johnson.

Premiér v rozhovoru rovněž zopakoval přirovnání z předchozího týdne, kdy o Putinovi mluvil jako o krokodýlovi. „Jak můžete jednat s krokodýlem, když vám zrovna žere levou nohu?“ odpověděl Johnson na otázku o možnosti budoucího vyjednávání s ruským státníkem. „Tomu chlápkovi se vůbec nedá věřit,“ dodal na adresu šéfa Kremlu.

Ukrajina spojenecké státy dlouhodobě žádá o raketomety, Západ se ale obává, že v případě jejich poskytnutí se přiblíží přímé konfrontaci s Ruskem. V USA vyrobené zbraňové systémy mohou vystřelit salvu raket na vzdálenost stovek kilometrů. Kyjev žádá i o další americký systém, lehčí salvový raketomet HIMARS. 

Naď: Putin je tím, čím byl Hitler

Česká republika si v pátek připomíná hrdinství československých výsadkářů, kteří před osmdesáti lety provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Při té příležitosti slovenský ministr obrany Jaroslav Naď uvedl, že běsnění, které nyní předvádí putinovský režim, je velmi podobné nacistickému řádění. Stejně jako v Lidicích a Ležácích před 80 lety dnes podobně umírají civilisté v ukrajinských vesnicích. Vyjádřil přesvědčení, že stejně jako byl úspěšný boj spojenců proti hitlerovskému Německu, vyhraje teď i Ukrajina.

„Jak si může Vladimir Putin dovolit mluvit o tom, že provádí speciální operaci kvůli denacifikaci, když on sám je dnes přesně tím, čím byl Adolf Hitler ve třicátých letech?“ řekl.

Jaroslav Naď později během návštěvy Prahy jednal s českou ministryní Janou Černochovou (ODS). Po jednání ministryně oznámila, že česká a slovenská vláda nadále plánují užší obrannou spolupráci. V posledních měsících už si země vyměnily kontakty na zbrojařské firmy obou zemí. Černochová mluvila také o možnosti společných armádních nákupů.

Agentura DPA ve čtvrtek s odkazem na německého poslance Wolfganga Hellmicha uvedla, že státy NATO se neformálně dohodly neposkytovat Ukrajině určitá bojová vozidla pěchoty a tanky západní výroby. Důvodem měly být obavy z toho, že by Rusko mohlo dodávky vybraných západních těžkých zbraní vnímat jako vstup NATO do války.

Černochová podobnou dohodu popřela. Poznamenala, že neexistuje, nebo o ní Česká republika neví. Pokud by některý ze zástupců Aliance s takovým návrhem přišel, Česko by ho nepodpořilo, dodala. O dohodě neslyšel ani Naď. Poznamenal, že když se podívá na dodávky například ze Spojených států, Velké Británie nebo Kanady, tak si nemyslí, že by se měla informace zakládat na pravdě.

Černochová poznamenala, že Česko a Slovensko tvoří společně s Polskem jedny z nejsilnějších lídrů pomoci Ukrajině. S Naděm diskutovali o tom, jak mohou dále pomoc zefektivnit a pokračovat v ní. Předali si také zkušenosti s poskytováním vojenské pomoci. Ministryně zmínila také spolupráci při opravě ukrajinské vojenské techniky. Blíže nechtěla opravy z bezpečnostních důvodů komentovat. Řekla, že nezaznamenala z Ukrajiny kritiku, že by „něco běželo déle, než by mělo“. Podle Nadě jsou do oprav zapojeny „české, slovenské i česko-slovenské podniky“. Řekl, že na území Slovenska jsou opravovány desítky kusů techniky.

Konec vojenského cvičení

V Polsku po měsíci končí mezinárodní vojenské cvičení Defender Europe. To bylo spolu se souběžnými akcemi v Litvě a Estonsku největším svého druhu. Vedle nejmodernější těžké techniky se zapojilo dohromady na 20 tisíc aliančních vojáků z dvacítky zemí.

Varšava od začátku ruské invaze na Ukrajinu čelí výhrůžkám Kremlu. Podle generála Waldemara Skrzypczaka, který v minulosti velel při cvičeních Defender, se žádná země východního křídla NATO neobejde bez případné pomoci spojenců. 

Velení Severoatlantické aliance letošní cvičení Defender naplánovalo ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Polská vláda by ho chtěla na svém území v podobném měřítku co nejdříve zopakovat. Znovu pak zazněl i požadavek na navýšení počtu amerických vojáků v zemi.