Po válce se musí vyjasnit, proč Mariupol padl tak rychle, řekl jeho starosta v rozhovoru pro ČT

2 minuty
Události: Rozhovor Andrease Papadopulose se starostou Mariupolu
Zdroj: ČT24

Ruská vojska pokračují v ostřelování areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, kde podle starosty města Vadyma Bojčenka zůstává ještě minimálně sto civilistů. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem se Bojčenko pozastavil nad tím, jak rychle padl Mariupol do obležení ruských sil.

Víc než tisíc ukrajinských vojáků v bezvýchodném obklíčení mariupolských oceláren už týdny čelí bombardování a nyní odolává i vpádům ruských tanků. V podzemí mají stovky zraněných. Ujišťují však, že se nikdy nevzdají.

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko jako první už začátkem března řekl, že Rusové nechtějí město ovládnout, ale pokořit. „Nepotřebují lidi. Chtějí jen území. Proto z něj odstraňují všechny Ukrajince, všechny obyvatele Mariupolu. To je jediný cíl, který mají. A jdou si za ním krok za krokem. Potřebují Mariupol, ale bez jeho obyvatel. Proto taková zkáza,“ řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT.

Vůbec nejbrutálnější jsou podle Bojčenka jednotky zformované z branců ze sousedního separatistického území Doněcku. Vysvětluje si to tak, že kdysi prosperující Doněck se v roce 2014 dostal pod ruskou okupaci. Během následujcích osmi let se vůbec nezměnil, neprosperoval. Naopak z Mariupolu se stalo dynamické, moderní město. „Nechtějí, aby se u nich někdo dozvěděl, že ukrajinská města se takto rozvíjejí.“

Ruskou agresi starosta nečekal. Navzdory ujištění vojenské obrany si ale hned po jejím vypuknutí byl jistý, že město padne. Vojáci podle něj podcenili brutalitu, s jakou Rusové a jejich spojenci udeří. „Proč město padlo tak rychle? Proč se dostalo do obležení? Po válce z toho musíme vyvodit nějaké důsledky,“ žádá.

Se zbývajícími obránci města v železárnách Azovstal je v denním kontaktu. Samotný areál podle něj opřádají zbytečné legendy. Obrana stojí hlavně díky dobrému výcviku obránců. „Řekli, že z areálu železáren Azovstal odejdou pouze se zbraní v ruce.“

Ukrajinská armáda stále připravuje záchrannou operaci. Vadym Bojčenko se ale přiklání spíše k diplomatickému jednání. To podle něj dál pokračuje a není bez šance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa jednáním jen přihlíží, míní Bartošek. Není velmoc, říká David

Americký prezident Donald Trump se má v pátek sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Debaty, která se bude týkat možných mírových rozhovorů na Ukrajině, se však nebudou účastnit zástupci ukrajinské diplomacie ani té unijní. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako největší chybu evropských států to, že se „nechaly natlačit do pozice těch, kdo přihlíží, nebo jen částečně komentují“. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) nepatří ani jedna ze zemí Evropské unie v současnosti mezi velmoci, ani Unie jako celek. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý podotknul, že Trump je nevyzpytatelný, náměstek ministryně obrany František Šulc hodnotí jeho nečitelnost jako „poměrně vysokou“. Problematice další pomoci Ukrajině i nákupům pro českou armádu se věnovaly Události, komentáře moderované Terezou Řezníčkovou.
před 31 mminutami

Izrael nás připravil o vzdělání, zní od mladé generace v Gaze

Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters.
před 35 mminutami

„Je jim jedno, jestli je to dítě nebo senior.“ Cherson terorizují ruské drony

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i s blížícím se termínem na pátek plánovaného setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Evropští politici před schůzkou volají po tom, aby si napadená země sama zvolila svou budoucnost. Po příměří bez územních ústupků ale volají hlavně Ukrajinci žijící pod neustálou palbou. Ve městě Cherson, které leží necelých pět kilometrů od Ruskem okupovaného území, natáčel i štáb České televize.
před 1 hhodinou

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, shodují se experti

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které oslovila ČTK. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností, ale pak faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření plamenů.
před 2 hhodinami

„Aljaška je naše,“ blouzní ruská propaganda o místě summitu Trumpa s Putinem

Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.
před 2 hhodinami

V Polsku prudce vzrostl zájem o vlastnictví zbraně, asi kvůli válce na Ukrajině

V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. O příslušné povolení už zažádaly tisíce lidí, další pak vstupují do sportovních střeleckých klubů nebo se stávají sběrateli, což jsou nejsnadnější cesty k pořízení zbraní. Upozornil na to polský list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na policejní údaje.
před 3 hhodinami

Požáry v Evropě mají nejméně pět obětí

Velkou část Evropy nadále sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.
00:36Aktualizovánopřed 7 hhodinami

V Jižní Koreji zatkli bývalou první dámu

Jihokorejské úřady zatkly bývalou první dámu Kim Kon-hi. Prokurátoři ji viní z braní úplatků, vměšování do voleb nebo manipulace s akciemi. Soud kvůli tomu vyhověl žádosti o vydání zatykače, informovala agentura Jonhap. Kim je manželkou uvězněného exprezidenta Jun Sok-jola. Podle agentury je to poprvé v dějinách země, kdy bude prezidentský pár vězněn současně.
před 9 hhodinami
Načítání...