Po válce se musí vyjasnit, proč Mariupol padl tak rychle, řekl jeho starosta v rozhovoru pro ČT

2 minuty
Události: Rozhovor Andrease Papadopulose se starostou Mariupolu
Zdroj: ČT24

Ruská vojska pokračují v ostřelování areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, kde podle starosty města Vadyma Bojčenka zůstává ještě minimálně sto civilistů. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem se Bojčenko pozastavil nad tím, jak rychle padl Mariupol do obležení ruských sil.

Víc než tisíc ukrajinských vojáků v bezvýchodném obklíčení mariupolských oceláren už týdny čelí bombardování a nyní odolává i vpádům ruských tanků. V podzemí mají stovky zraněných. Ujišťují však, že se nikdy nevzdají.

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko jako první už začátkem března řekl, že Rusové nechtějí město ovládnout, ale pokořit. „Nepotřebují lidi. Chtějí jen území. Proto z něj odstraňují všechny Ukrajince, všechny obyvatele Mariupolu. To je jediný cíl, který mají. A jdou si za ním krok za krokem. Potřebují Mariupol, ale bez jeho obyvatel. Proto taková zkáza,“ řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT.

Vůbec nejbrutálnější jsou podle Bojčenka jednotky zformované z branců ze sousedního separatistického území Doněcku. Vysvětluje si to tak, že kdysi prosperující Doněck se v roce 2014 dostal pod ruskou okupaci. Během následujcích osmi let se vůbec nezměnil, neprosperoval. Naopak z Mariupolu se stalo dynamické, moderní město. „Nechtějí, aby se u nich někdo dozvěděl, že ukrajinská města se takto rozvíjejí.“

Ruskou agresi starosta nečekal. Navzdory ujištění vojenské obrany si ale hned po jejím vypuknutí byl jistý, že město padne. Vojáci podle něj podcenili brutalitu, s jakou Rusové a jejich spojenci udeří. „Proč město padlo tak rychle? Proč se dostalo do obležení? Po válce z toho musíme vyvodit nějaké důsledky,“ žádá.

Se zbývajícími obránci města v železárnách Azovstal je v denním kontaktu. Samotný areál podle něj opřádají zbytečné legendy. Obrana stojí hlavně díky dobrému výcviku obránců. „Řekli, že z areálu železáren Azovstal odejdou pouze se zbraní v ruce.“

Ukrajinská armáda stále připravuje záchrannou operaci. Vadym Bojčenko se ale přiklání spíše k diplomatickému jednání. To podle něj dál pokračuje a není bez šance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 50 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...