Izraelský soud nařídil zlepšit stravování palestinských vězňů

Izraelský nejvyšší soud rozhodl, že vláda nezajistila, aby bylo palestinským vězňům, které Izrael drží z bezpečnostních důvodů, poskytováno dostatečné množství jídla pro základní obživu, a nařídil úřadům zlepšit jejich stravování. Toto rozhodnutí je ojedinělým případem, kdy nejvyšší soud země rozhodl proti jednání vlády během téměř dvouleté izraelské ofenzivy v palestinském Pásmu Gazy, píše agentura AP.

Od začátku války Izrael zadržel v Pásmu Gazy tisíce lidí, které podezřívá z napojení na teroristické hnutí Hamás. Tisíce dalších byly propuštěny bez obvinění, často po měsících zadržování.

Organizace na ochranu lidských práv zdokumentovaly rozsáhlé špatné zacházení ve věznicích a zadržovacích zařízeních, včetně nedostatečného stravování a zdravotní péče, stejně jako špatných hygienických podmínek a bití. V březnu zemřel v izraelské věznici 17letý palestinský chlapec a lékaři uvedli, že hlavní příčinou smrti bylo pravděpodobně hladovění.

Lidskoprávní organizace upozorňují na podvýživu a hladovění

Nedělní rozhodnutí soudu bylo reakcí na petici podanou v loňském roce Asociací pro občanská práva v Izraeli a izraelskou neziskovou organizací na ochranu lidských práv Gisha. Tato uskupení tvrdila, že změna stravovací politiky zavedená po začátku války v Pásmu Gazy způsobila, že vězni trpí podvýživou a hladověním.

V loňském roce se ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který dohlíží na vězeňský systém, chlubil, že snížil podmínky pro vězně, kteří jsou drženi z bezpečnostních důvodů, na to, co popsal jako absolutní minimum vyžadované izraelským zákonem.

V nedělním verdiktu tříčlenný soudní senát jednomyslně rozhodl, že stát je ze zákona povinen poskytovat vězňům dostatek jídla, aby byla zajištěna „základní úroveň jejich existence“.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...