Izraelský soud nařídil zlepšit stravování palestinských vězňů

Izraelský nejvyšší soud rozhodl, že vláda nezajistila, aby bylo palestinským vězňům, které Izrael drží z bezpečnostních důvodů, poskytováno dostatečné množství jídla pro základní obživu, a nařídil úřadům zlepšit jejich stravování. Toto rozhodnutí je ojedinělým případem, kdy nejvyšší soud země rozhodl proti jednání vlády během téměř dvouleté izraelské ofenzivy v palestinském Pásmu Gazy, píše agentura AP.

Od začátku války Izrael zadržel v Pásmu Gazy tisíce lidí, které podezřívá z napojení na teroristické hnutí Hamás. Tisíce dalších byly propuštěny bez obvinění, často po měsících zadržování.

Organizace na ochranu lidských práv zdokumentovaly rozsáhlé špatné zacházení ve věznicích a zadržovacích zařízeních, včetně nedostatečného stravování a zdravotní péče, stejně jako špatných hygienických podmínek a bití. V březnu zemřel v izraelské věznici 17letý palestinský chlapec a lékaři uvedli, že hlavní příčinou smrti bylo pravděpodobně hladovění.

Lidskoprávní organizace upozorňují na podvýživu a hladovění

Nedělní rozhodnutí soudu bylo reakcí na petici podanou v loňském roce Asociací pro občanská práva v Izraeli a izraelskou neziskovou organizací na ochranu lidských práv Gisha. Tato uskupení tvrdila, že změna stravovací politiky zavedená po začátku války v Pásmu Gazy způsobila, že vězni trpí podvýživou a hladověním.

V loňském roce se ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který dohlíží na vězeňský systém, chlubil, že snížil podmínky pro vězně, kteří jsou drženi z bezpečnostních důvodů, na to, co popsal jako absolutní minimum vyžadované izraelským zákonem.

V nedělním verdiktu tříčlenný soudní senát jednomyslně rozhodl, že stát je ze zákona povinen poskytovat vězňům dostatek jídla, aby byla zajištěna „základní úroveň jejich existence“.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přes Rafah odešlo z Gazy dvanáct Palestinců

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.
před 5 mminutami

Teploty v Polsku spadly hluboko pod nulu, po letech zamrzl i Gdaňský záliv

Polsko zasáhlo extrémní mrazivé počasí. Teploty klesly hluboko pod bod mrazu, takže Baltské moře v Gdaňském zálivu dokonce v posledních dnech začalo zamrzat. Mnoho místních i turistů si tento vzácný jev nenechalo ujít, řada z nich se odvážila i k procházce po zamrzlé hladině. Vlivem nízkých teplot zamrzlo i ústí Visly nebo řeka Motlawa v historickém centru Gdaňsku, čehož využily stovky lidí a navzdory zákazu místních úřadů vyrazily na řeku s bruslemi i bez nich.
před 45 mminutami

S Putinem v zádech. Reportéři ČT zjišťovali, jak se Polsko a Pobaltí brání ruským sabotážím a provokacím

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 55 mminutami

Rusko znovu masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení téměř čtyřleté plošné ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval generální tajemník NATO Mark Rutte. Mimo jiné řekl, že případná dohoda o ukončení války si vyžádá těžká rozhodnutí.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syn norské princezny odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění

Nejstarší syn norské korunní princezny Mette-Marit, devětadvacetiletý Marius Borg Höiby, v úterý na úvod svého procesu odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění. Informovala o tom agentura AFP s tím, že Höiby se celkem zodpovídá z 38 bodů obžaloby včetně čtyř případů znásilnění, násilí či přechovávání drog. Höibymu hrozí podle AFP až 16 let vězení, agentura AP napsala nejvýše o desetiletém trestu vězení. Höiby je nevlastním synem korunního prince a budoucího krále Haakona.
před 1 hhodinou

Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
07:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump vyzval republikány k převzetí kontroly nad volbami

Americký prezident Donald Trump vyzval republikány, aby během voleb převzali kontrolu nad hlasovacími postupy v USA. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by to podle něj měla jeho strana udělat, píší média. Výroky šéf Bílého domu pronesl v rozhovoru s bývalým náměstkem ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Danem Bonginem, který se nedávno vrátil ke kariéře podcastera.
před 2 hhodinami

Freska v římském kostele po opravě nápadně připomíná italskou premiérku

Zrestaurovaná freska v jednom z římských kostelů spustila velkou polemiku, obličej anděla totiž nápadně připomíná italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Autor odmítá, že by ji malba v bazilice San Lorenzo in Lucina ztvárňovala. Podle hlavního kostelníka a amatérského umělce Bruna Valentinettiho totiž měla stejnou podobu i před pětadvaceti lety, kdy ji maloval poprvé. Nedávno musel fresku kvůli navlhnutým stěnám upravit. Meloniová se na sociálních sítích vyjádřila, že rozhodně jako anděl nevypadá. Úřady ale situaci berou vážně. Přezkoumají, jak moc se nová stěna kaple liší od originálu. V případě nesrovnalostí vrátí malbu do původního stavu. Ověřování ale může trvat dlouho, protože autor tvrdí, že se žádné archivní materiály nedochovaly.
před 5 hhodinami
Načítání...