Nová svědectví a videa z Íránu ukazují, že masakry protestujících represe v zemi zdaleka neskončily. Řada Íránců se po brutálním zásahu bezpečnostních složek marně snažila získat pozůstatky svých blízkých. Úřady často pohřbívaly demonstranty na tajných místech nebo zakázaly uspořádat veřejné pohřby. Přesto se řada ceremonií proměnila v protesty. Některé rodiny místo truchlení zvolily cestu oslav s tancem a hudbou, aby tak vyjádřily odpor proti teokratické vládě.
Brutální zásah íránských bezpečnostních složek si podle íránských úřadů vyžádal přes tři tisíce mrtvých, lidskoprávní skupiny ale uvádějí s odkazem na svědky, videa, nemocniční a další záznamy i několikanásobně vyšší čísla. Íránská nevládní organizace na ochranu lidských práv HRANA v úterý uvedla, že potvrzených obětí je 6159.
Podle nezávislé stanice Iran International se sídlem v Londýně může mít režim ve skutečnosti na svědomí životy 36 tisíc lidí. To by znamenalo ještě horší represe, než prováděla autoritářská vláda v Sýrii za Háfize Asada či Irák za Saddáma Husajna. Tvrzení o počtech obětí však nelze nezávisle ověřit.
„Na vrcholu války v Gaze znamenal nejkrvavější den zhruba 400 obětí. Během nejintenzivnější fáze bombardování měst v íránsko-irácké válce zabíjely irácké raketové a letecké útoky průměrně 188 íránských civilistů denně. Rozsah nedávných vražd dalece převyšuje obojí,“ upozorňuje Iran International.
Podle Íránců, jimž se podařilo komunikovat se zahraničními médii i přes státem řízený internetový blackout, hororové scény pokračovaly i po potlačení největších protestů.
Chaotické prohledávání pytlů s příbuznými
Z výpovědí svědků a videí z největšího hřbitova v Teheránu Behešt-e Zahrá vyplývá, že úřady zacházely s lidskými pozůstatky velmi neuctivě. Rodiny s nářkem a proklínáním chaoticky prohledávaly pytle s těly určenými k pohřbu a hledaly správné číslo, píše list The New York Times (NYT).
Bod zlomu nastal ve chvíli, kdy na místo dorazili pracovníci hřbitova v chladírenských vozech a vysypali další těla. Pytle s pozůstatky dopadly na zem před zraky přihlížejících, kteří přišli pohřbít své děti, sourozence, otce či matky. „Ten okamžik – lidi to zlomilo. Nemohli se jen dívat, jak takhle vyhazují těla,“ řekl NYT Íránec Kijáraš. „Na těle svého dítěte ležela matka a prosila o pomoc, aby ho někam nevyhodili,“ dodal svědek.
Rozzuřené davy se následně začaly tlačit do chodby márnice a za přihlížení bezpečnostních složek proklínat nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, což je přitom v zemi trestný čin. „Matky plakaly a křičely,“ popsal Kijáraš. „A všichni lidé křičeli věci jako: ‚Smrt Chameneímu‘.“ Když sáhl po telefonu, aby vše natočil, bezpečnostní složky ho podle něj rychle zastavily. Jiným se však podařilo protesty onoho dne tajně zaznamenat a sdílet, videa poté ověřil deník NYT.
Íránec Dian, který pobývá v exilu, uvedl, že jeho rodina zažila o den později na stejném hřbitově něco podobného jako ta Kijárašova. Jeho otec byl zastřelen při protestu a Dianova rodina rovněž hovoří o tělech naskládaných na sobě a o tom, jak někteří pracovníci hřbitova uráželi rodiny zabitých protestujících.
Kijaráše prý nejvíc šokovalo, jak nedbale pracovníci zacházejí s malými pytli, v nichž byly zřejmě děti ve věku deset nebo dvanáct let. „Házet těla na sebe, házet děti do malých pytlů – rozdrtily by se pod nimi,“ podotkl svědek. „Pokaždé, když tohle řeknu, zlomí se mi srdce,“ dodal. Mladí branci, kteří měli dohlížet na dav, podle něj vypadali stejně ohromeně jako lidé, které měli kontrolovat. „Někteří z nich plakali,“ tvrdí Kijaráš.
Hřbitov Behešt-e Zahrá je pro Íránce velice významný. Je zde pohřben vůdce islámské revoluce ajatolláh Rúholláh Chomejní. Je to také místo posledního odpočinku tisíců vojáků, kteří přišli o život ve válce mezi Íránem a Irákem v 80. letech minulého století, připomínají NYT.
Poplatky za pozůstatky i zmizelá těla
Příbuzní zabitých demonstrantů chtěli své blízké důstojně pohřbít do 24 hodin, jak ukládá islámská tradice, což jim však bylo mnohdy odepřeno. Úřady řadě lidí smuteční obřady zakázaly a žádaly po nich „kauci“ v přepočtu až 400 tisíc korun, aby veřejná ceremonie neproběhla, sdělil stanici Iran International Bardia, jenž opustil zemi poté, co byl svědkem masakru demonstrantů na severu islámské republiky.
V přepočtu přes sto tisíc korun žádaly úřady po některých lidech i za vydání těla, sdělili už dříve médiím příbuzní obětí. Takové sumy jsou pro obyvatele země se skomírající ekonomikou ale často neúnosné. „Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy střelili patnáctiletého chlapce přímo do hlavy z kalašnikovu (…), ani na ticho následující den, kdy řekli jeho matce, že když bude hlasitě plakat, tělo jí nevydají,“ napsal anonymně na síť X jeden ze svědků, jehož cituje Iran International.
Na sociálních sítích se objevily rovněž nepotvrzené zprávy, které s odkazem na očité svědky popisují, jak některé rodiny pohřbívaly oběti v soukromých domech nebo zahradách, aby zabránily úřadům v zabavení těl.
Další rodiny popsaly, že byly o úmrtí demonstrantů informovány až poté, co se uskutečnil tajný pohřeb, nebo jim nebylo sděleno místo spočinutí jejich příbuzných vůbec. Jiní byli nuceni podepsat prohlášení, že dotyčného zabili „bandité“, uvádí stanice.
Protesty během pohřbů
Režim v Teheránu se těmito kroky nejspíš snaží zabránit tomu, aby se veřejné pohřby staly ohniskem větších nepokojů. Ulice velkých měst střeží obrněné vozy a revoluční gardy, takže největší demonstrace utichly, odpor ve společnosti ale trvá. „Na některých místech platí zákaz vycházení. Ještě hlouběji padá měna. Nejméně 700 milionů korun denně – takové škody působí íránské ekonomice přetrvávající blokáda internetu ze strany režimu. Bobtná nespokojenost,“ popsal situaci zpravodaj ČT na Blízkém východě Andreas Papadopulos.
Podle informací serveru The Media Line lidé v noci skandují protivládní hesla ze střech, pálí symboly režimu a objevují se rovněž protestní graffiti. „Menší protesty pokračují v rámci omezených akcí, kupříkladu pohřbů,“ uvedl novinář Aršád Alídžání ze stanice France 24.
Ve městě Lordegán pozůstalí během pohřbu Alího Chálidího skandovali „Smrt Chameneímu“ a „Toto je poslední bitva – Pahlaví se vrátí“, přičemž nad davem byla vztyčena vlajka se lvem a sluncem z doby před rokem 1979.
Jedna z demonstrací se podle získaných videí uskutečnila také během pohřbu 21letého hráče basketbalu v Teheránu a studenta jedné z nejprestižnějších univerzit v Íránu. „Stovky lidí, které se tam shromáždily, volaly, že svrhnou Chameneího a ,smrt Chameneímu‘,“ informoval Alídžání s tím, že k dispozici jsou podobné záběry i z dalších měst v zemi.
Hudba a tanec jako akt odporu
Řada Íránců se rozhodla proměnit pohřby mladých příbuzných v oslavy života doprovázené tancem, tleskáním a hudbou určenou pro svatby, informuje Iran International.
Poté, co byl ve městě Tonekábon pohřben osmnáctiletý student Súrená Golgún, se na sociálních sítích stalo virálním video, ve kterém troubila auta a ženy tančily, zatímco účastnice ceremoniálu předváděly tradiční obřad nošení podnosů do domu nevěsty, který se koná na svatbách. „Krev mého syna nebude pošlapána,“ pronesl podle listu The Financial Times (FT) Golgúnův otec, zatímco ostatní truchlící začali skandovat „Smrt diktátorovi“.
Tradiční smuteční ceremonie v zemi přitom charakterizuje zármutek včetně truchlivé hudby, recitace Koránu a islámského kázání. Teokratická vláda navíc už dekády zakazuje veřejné slavnosti, tanec žen a další projevy radosti, podotýká FT.
Mnozí vnímají tyto události jako způsob odmítnutí náboženské symboliky a hodnot vnucovaných vládnoucími íránskými duchovními. Jde o úmyslný akt odporu, komentoval dění expert na íránskou kulturu Sijávaš Rokní. „Pokud mi vy, islámský režim, říkáte, že musím plakat u smrtelné postele svého dítěte, budu se smát, jen abych se vzepřel vaší existenci,“ nastínil odborník pro Iran International.
K jedné z podobných akcí došlo také západně od Teheránu, kde příbuzní a přátelé zabitých protestujících Muhammada Hosejna Jamšídího a Alího Faradžího uctili jejich památku hudbou a potleskem během ceremonie na hřbitově Hesar v Karadži, vyplývá ze záběrů, jež získal portál Iran International.
Íránsko-americká komentátorka Holly Dagresová z think tanku Atlantic Council uvedla, že tyto scény odrážejí hluboký posun v tamní společnosti. „Pro Islámskou republiku je to velmi znepokojivé, že místo toho, aby tito lidé truchlili a byli traumatizováni tím, co se stalo, což do jisté míry jsou, oslavují. Znamená to a signalizuje, že lid se už islámské republiky nebojí,“ míní expertka.
V propagandu režimu se naopak proměnil 14. ledna pohřeb více než stovky příslušníků bezpečnostních sil a dalších „mučedníků“ zabitých během protestů. V Teheránu se shromáždily tisíce lidí, kteří na záběrech státní televize drželi íránské vlajky a fotografie ajatolláha Chameneího.
Hrozba americké intervence
Americký prezident Donald Trump íránskému vedení během protivládních demonstrací několikrát pohrozil vojenským zásahem, pokud bude zabíjet či popravovat své odpůrce, zatím však na činy nedošlo.
USA v současné době zvažují přesné údery na vysoce postavené íránské činitele a velitele, kteří podle nich nesou zodpovědnost za smrt demonstrantů, řekl serveru The Middle East Eye úředník ze zemí Perského zálivu obeznámený s jednáními. K úderům by mohlo dojít již tento týden, ale časový harmonogram se může posunout.
Diskuse v rámci americké administrativy byly popsány jako „chaotické“, kdy panují obavy z důsledků íránské odvety. I republikánští zákonodárci se rozcházejí v názoru na to, zda by šéf Bílého domu měl použít vojenskou sílu k dosažení změny režimu v Teheránu, upozornila stanice Fox News.
„Experti varují, že na to, aby samotné letecké zásahy srazily režim na kolena, už teď není vhodná doba. Íránské bezpečnostní složky totiž zůstávají vládě věrné, své odpůrce drží ve vězení a disponují stovkami raket pro případnou odvetu,“ shrnul Papadopulos.
Tento týden šéf Bílého domu varoval, že k Íránu se blíží „obří bojový svaz (armáda)“. V oblasti Blízkého východu se nyní nachází přibližně deset amerických námořních lodí, včetně flotily v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln, tří torpédoborců a bojových letounů F-35C, uvedl jeden z amerických představitelů podle agentury AFP.
Jde o podobnou vojenskou přítomnost, jakou měli Američané v Karibiku, když na začátku ledna provedli údery ve Venezuele a unesli tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Aktuální nasazení amerických válečných lodí v regionu Bílému domu poskytuje dostatečnou palebnou sílu, pokud by se rozhodl na Írán udeřit, poznamenala AFP.
Trump ve čtvrtek znovu vyzval Teherán, aby se vrátil k jednacímu stolu a uzavřel dohodu, v níž se zaváže, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. V opačném případě znovu pohrozil útokem.
Írán v reakci prostřednictvím mise při OSN sdělil, že je otevřen jednání se Spojenými státy. Pokud však bude vyprovokován, je připraven se bránit jako nikdy předtím, zdůraznila mise na síti X.
„Náš postoj je jasný, jednání a vyhrožování nejdou dohromady a rozhovory se mohou uskutečnit pouze bez hrozeb a přehnaných požadavků,“ prohlásil dříve íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Trumpa od útoku odrazují i země Blízkého východu včetně Turecka či Saúdské Arábie, které varují před chaosem a destabilizací už tak neklidného regionu.
