Martin Kříž

Západ znepokojeně sleduje čínské aktivity v Arktidě. Peking podle něj využívá výzkumných stanic i pro vojenské účely, což asijská země popírá. Ostražitost mezi severskými státy umocňuje pakt Číny s Ruskem. Země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy a budují Polární hedvábnou stezku. USA, Kanada a Finsko v reakci na rostoucí vliv dvou autoritářských mocností vytvoří flotilu ledoborců. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se může geopolitické pnutí v regionu ještě zvýšit, až do hry vstoupí Donald Trump.

Čína rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál bezprecedentním tempem. Do roku 2030 by mohla disponovat tisícovkou atomových zbraní, uvádí zpráva Pentagonu. Podle expertů stojí za trendem hlavně válka na Ukrajině a snaha vyrovnat se mocensky Rusku a USA. Odborníci si myslí, že strategií Pekingu zůstává odstrašení rivalů, čínské jaderné ambice nicméně přispívají ke změnám v uvažování některých asijských zemí. O nukleární zbrani kromě Jižní Korey začíná přemýšlet i Japonsko, kde bylo téma po dekády naprosté tabu.

V čínské společnosti vládne podle sinologa Martina Kříže přísná cenzura, ale i automatická autocenzura. Kdo se na internetu vyjadřuje v rozporu s oficiálními informacemi, má pak horší úroky nebo obtížněji shání jízdenky na vlak. Kříž před sedmnácti lety z Číny informoval české diváky o epidemii SARS. Tehdejší situaci teď porovnává se zpravodajstvím o nové nákaze – wuchanském koronaviru. Pro Newsroom ČT24 vzpomíná, jak se kvůli SARS stal napůl novinářem.

Minimum oficiálních informací, takřka nulová možnost ověřování a k tomu čínská propaganda a všeobjímající cenzura. Přesto se koronavirus na sociálních sítích a médiích šíří možná ještě rychleji než ve skutečnosti z člověka na člověka. Těžká situace pro novináře: jak informace a videa z Číny ověřit? S jakými zdroji pracovat? Aktuální „mediální epidemie“ byla hlavním tématem nedělního Newsroomu ČT24.