Martin Kříž

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.

Japonsko prohlubuje obrannou spolupráci s Filipínami i Jižní Koreou. Asijská země masivně zbrojí v době nebývalého zhoršení vzájemných vztahů s Čínou. Ta po výrocích Tokia ohledně Tchaj-wanu vede soustavnou diplomatickou i ekonomickou válku proti Japonsku. Oba znesvářené státy se snaží dostat na svou stranu Spojené státy.

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.

Čína se snaží posílit svůj vliv a obchodní vazby na Blízkém východě. Strategickou zemí je Sýrie, Peking proto už navázal kontakty s novou islamistickou vládou v Damašku. Čínské investice však brzdí mezinárodní sankce i přítomnost tisíců Ujgurů. Asijská mocnost se obává, že bojovníci z Turkestánské islámské strany v Sýrii (TIP) přenesou džihád zpět do Číny.

Západ znepokojeně sleduje čínské aktivity v Arktidě. Peking podle něj využívá výzkumných stanic i pro vojenské účely, což asijská země popírá. Ostražitost mezi severskými státy umocňuje pakt Číny s Ruskem. Země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy a budují Polární hedvábnou stezku. USA, Kanada a Finsko v reakci na rostoucí vliv dvou autoritářských mocností vytvoří flotilu ledoborců. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se může geopolitické pnutí v regionu ještě zvýšit, až do hry vstoupí Donald Trump.

Čína rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál bezprecedentním tempem. Do roku 2030 by mohla disponovat tisícovkou atomových zbraní, uvádí zpráva Pentagonu. Podle expertů stojí za trendem hlavně válka na Ukrajině a snaha vyrovnat se mocensky Rusku a USA. Odborníci si myslí, že strategií Pekingu zůstává odstrašení rivalů, čínské jaderné ambice nicméně přispívají ke změnám v uvažování některých asijských zemí. O nukleární zbrani kromě Jižní Korey začíná přemýšlet i Japonsko, kde bylo téma po dekády naprosté tabu.

V čínské společnosti vládne podle sinologa Martina Kříže přísná cenzura, ale i automatická autocenzura. Kdo se na internetu vyjadřuje v rozporu s oficiálními informacemi, má pak horší úroky nebo obtížněji shání jízdenky na vlak. Kříž před sedmnácti lety z Číny informoval české diváky o epidemii SARS. Tehdejší situaci teď porovnává se zpravodajstvím o nové nákaze – wuchanském koronaviru. Pro Newsroom ČT24 vzpomíná, jak se kvůli SARS stal napůl novinářem.

Minimum oficiálních informací, takřka nulová možnost ověřování a k tomu čínská propaganda a všeobjímající cenzura. Přesto se koronavirus na sociálních sítích a médiích šíří možná ještě rychleji než ve skutečnosti z člověka na člověka. Těžká situace pro novináře: jak informace a videa z Číny ověřit? S jakými zdroji pracovat? Aktuální „mediální epidemie“ byla hlavním tématem nedělního Newsroomu ČT24.