Židé strana 2 z 5

Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael uplynulo sto dní. Židovský stát odpověděl mohutným bombardováním a pozemní ofenzivou. Palestince podporují spojenci Íránu, například libanonský Hizballáh, který ostřeluje sever Izraele. Útoku se obává i nedaleká čtvrtmilionová Haifa.

V prozatímním Moravském židovském muzeu Malý Mehrin v Brně probíhá nová výstava Naše domy. Mapuje příběhy vybraných objektů, které v roce 1941 nacistický vystěhovalecký fond zabavil brněnským Židům. Takových staveb byly stovky, majitelé domů po jejich ztrátě často skončili v koncentračních táborech.

Rektorka americké Harvardovy univerzity Claudine Gayová v úterý rezignovala. V čele jedné z nejprestižnějších univerzit na světě stane dočasně prorektor pro studijní záležitosti Alan Garber, dokud vedení školy nenajde nového rektora či rektorku. Důvodem odstoupení bylo odhalení nových případů plagiátorství a vyjádření rektorky k tomu, jak kodex školy řeší antisemitismus.

Válka v Izraeli se dotkla i Ukrajiny. Ve městě Umaň se kvůli bojům na Blízkém východě zmenšila židovská komunita, řada tamních mužů totiž odcestovala a narukovala v Izraeli. Město tak zasáhly hned dva válečné konflikty. V Umani natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Německo se potýká s antisemitismem, který vychází nejen od většinové společnosti, ale také od muslimů. Na úvod zasedání Německé islámské konference (DIK) to prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Muslimské obce vyzvala, aby se proti antisemitismu vyslovovaly v mešitách při hlavních pátečních modlitbách. Dodala, že stejně důrazně Německo postupuje proti nenávisti vůči muslimům. DIK je fórum německé vlády pro dialog s muslimskou společností.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

Francouzští vyšetřovatelé prověřují možnost, že za desítkami kreseb Davidovy hvězdy v Paříži stojí Rusko. Minulý týden byl v souvislosti se symbolem, kterým nacisté v období druhé světové války označovali Židy, zatčen moldavský pár. Podle rozhlasové stanice France Info oba zadržení vyšetřovatelům řekli, že to udělali na žádost jednoho Rusa výměnou za peníze.

Státní zástupce zrušil stíhání pětatřicetiletého cizince, kterého policisté kvůli vyvěšení plakátu s protižidovským textem v občerstvení s kebabem v centru Plzně obvinili z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Podle něj v jednání muže, i když jde v dobovém kontextu o specifickou „výzdobu“ provozovny, nelze shledat žádný trestný čin podle trestního zákoníku. Na webu to uvedla náměstkyně okresního státního zástupce Ivana Hostašová. Informoval o tom server Novinky.cz.

Německá vláda schválila zákon na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Oznámila to ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle nové legislativy nikdy nezískají občanství imigranti, kteří se dopustí antisemitistických činů. Po rozpoutání války mezi Hamásem a Izraelem v západní Evropě sílí propalestinské protesty a přibývá antisemitistických incidentů včetně útoků na synagogy. Židé se obávají, že hněv muslimů ještě posílí plánovaná izraelská invaze do Gazy, píší Financial Times.

Zuzana Marešová a Eva Erbenová jsou ženy, které přežily holocaust. Jedna před nacistickým lágrem ujela Wintonovým vlakem, druhá přežila Osvětim a pochod smrti. Za to, že o své zkušenosti s nacistickým režimem šíří osvětu, získaly ve čtvrtek ocenění. Pro pořad 168 hodin s nimi natáčela Eva Koryntová.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Židovská obec ve čtvrtek při zahájení festivalu Štetl Fest odhalila památník připomínající tragický osud židovských obyvatel Brna. Stojí na pátém nástupišti hlavního nádraží, odkud v listopadu 1941 vyjel první transport do ghetta v Minsku. Následovaly další, které odvezly přes deset tisíc židovských obyvatel Brna do ghetta v Terezíně. Odhalení památníku znamená plnění povinnosti vůči současným i budoucím generacím, stejně jako předkům, kteří jsou oběti holocaustu, řekl předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.

Veřejnosti se v neděli otevírá 55 židovských památek v Česku, které nejsou běžně přístupné nebo byly v posledních letech opraveny. Lidé si budou moci prohlédnout například synagogu v Čáslavi nebo židovské hřbitovy v Litomyšli, Kolíně a Polné. Den židovských památek se koná pošesté.

K trestu smrti byl odsouzen muž, který zaútočil v říjnu 2018 na synagogu v americkém Pittsburghu a zastřelil jedenáct lidí. Bývalého řidiče kamionu Roberta Bowerse motivovala nenávist vůči Židům. Dvanáctičlenná porota padesátiletého muže už v polovině června uznala vinným ve všech 63 bodech obžaloby. O rozhodnutí soudu informoval deník The New York Times (NYT). Podle listu je to první rozsudek smrti v době prezidentství demokrata Joea Bidena.

V odborném časopise Humanities and Social Sciences Communications vyšla rozsáhlá analýza antisemitismu v současné společnosti. Ukázala, že nenávist k Židům je méně spojená s pravicovou nebo levicovou politickou orientací, ale spíše s jinými postoji, zejména pak vůči konspiračním teoriím.

Svět si připomíná 28. výročí nejhoršího masakru války v Bosně. V červenci 1995 povraždily srbské jednotky v Srebrenici osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Na vzpomínkovou tryznu za známé i dosud neidentifikované oběti z hromadných hrobů se sjely tisíce lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi také oficiální zástupci Světového židovského kongresu, aby se připojili k muslimsko-židovskému vystoupení proti genocidě a nenávisti.

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

Porota v pátek shledala Roberta Bowerse vinným ze zabití jedenácti věřících v pittsburské synagoze Strom života v roce 2018, jedná se o antisemitský útok s nejvyšším počtem obětí v historii USA. Porotci padesátiletého muže po několika hodinách jednání uznali vinným ve všech třiašedesáti bodech obžaloby, informovala agentura AP. Stejná porota bude v navazujícím řízení volit mezi trestem smrti a doživotním vězením.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.

Při útoku u synagogy na tuniském ostrově Džerba zemřeli tři příslušníci bezpečnostních složek a dva věřící, osm jich utrpělo zranění. Mezi mrtvými je i jeden občan Francie, sdělila tuniská diplomacie. Pachatele zastřelily bezpečnostní složky. Tuniské úřady sdělily, že motiv útoku nadále vyšetřují.

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.