Židé strana 3 z 5

V Machačkale na ruském severním Kavkaze obývaném dagestánskými muslimy se odehrály antisemitské nepokoje. Asi dvacet lidí utrpělo při incidentu zranění. Dav mladých mužů se sešel u tamního letiště a zjišťoval, zda cestující odjíždějících aut nejsou Židé. Poté vtrhl do letiště i na ranvej a chtěl se dostat do letadla z Tel Avivu. Teprve tam je zastavila policie. Motivací davu byla zřejmě touha po pomstě za izraelskou vojenskou akci proti teroristům z Hamásu v Gaze. Prokuratura poté zahájila trestní stíhání účastníků pokusu o pogrom, informuje ruský opoziční web Meduza. Později úřady oznámily, že je situace pod kontrolou a osoby bez patřičného oprávnění už se na letišti nezdržují.

Německá vláda schválila zákon na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Oznámila to ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle nové legislativy nikdy nezískají občanství imigranti, kteří se dopustí antisemitistických činů. Po rozpoutání války mezi Hamásem a Izraelem v západní Evropě sílí propalestinské protesty a přibývá antisemitistických incidentů včetně útoků na synagogy. Židé se obávají, že hněv muslimů ještě posílí plánovaná izraelská invaze do Gazy, píší Financial Times.

Zuzana Marešová a Eva Erbenová jsou ženy, které přežily holocaust. Jedna před nacistickým lágrem ujela Wintonovým vlakem, druhá přežila Osvětim a pochod smrti. Za to, že o své zkušenosti s nacistickým režimem šíří osvětu, získaly ve čtvrtek ocenění. Pro pořad 168 hodin s nimi natáčela Eva Koryntová.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Židovská obec ve čtvrtek při zahájení festivalu Štetl Fest odhalila památník připomínající tragický osud židovských obyvatel Brna. Stojí na pátém nástupišti hlavního nádraží, odkud v listopadu 1941 vyjel první transport do ghetta v Minsku. Následovaly další, které odvezly přes deset tisíc židovských obyvatel Brna do ghetta v Terezíně. Odhalení památníku znamená plnění povinnosti vůči současným i budoucím generacím, stejně jako předkům, kteří jsou oběti holocaustu, řekl předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.

Veřejnosti se v neděli otevírá 55 židovských památek v Česku, které nejsou běžně přístupné nebo byly v posledních letech opraveny. Lidé si budou moci prohlédnout například synagogu v Čáslavi nebo židovské hřbitovy v Litomyšli, Kolíně a Polné. Den židovských památek se koná pošesté.

K trestu smrti byl odsouzen muž, který zaútočil v říjnu 2018 na synagogu v americkém Pittsburghu a zastřelil jedenáct lidí. Bývalého řidiče kamionu Roberta Bowerse motivovala nenávist vůči Židům. Dvanáctičlenná porota padesátiletého muže už v polovině června uznala vinným ve všech 63 bodech obžaloby. O rozhodnutí soudu informoval deník The New York Times (NYT). Podle listu je to první rozsudek smrti v době prezidentství demokrata Joea Bidena.

V odborném časopise Humanities and Social Sciences Communications vyšla rozsáhlá analýza antisemitismu v současné společnosti. Ukázala, že nenávist k Židům je méně spojená s pravicovou nebo levicovou politickou orientací, ale spíše s jinými postoji, zejména pak vůči konspiračním teoriím.

Svět si připomíná 28. výročí nejhoršího masakru války v Bosně. V červenci 1995 povraždily srbské jednotky v Srebrenici osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Na vzpomínkovou tryznu za známé i dosud neidentifikované oběti z hromadných hrobů se sjely tisíce lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi také oficiální zástupci Světového židovského kongresu, aby se připojili k muslimsko-židovskému vystoupení proti genocidě a nenávisti.

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

Porota v pátek shledala Roberta Bowerse vinným ze zabití jedenácti věřících v pittsburské synagoze Strom života v roce 2018, jedná se o antisemitský útok s nejvyšším počtem obětí v historii USA. Porotci padesátiletého muže po několika hodinách jednání uznali vinným ve všech třiašedesáti bodech obžaloby, informovala agentura AP. Stejná porota bude v navazujícím řízení volit mezi trestem smrti a doživotním vězením.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.

Při útoku u synagogy na tuniském ostrově Džerba zemřeli tři příslušníci bezpečnostních složek a dva věřící, osm jich utrpělo zranění. Mezi mrtvými je i jeden občan Francie, sdělila tuniská diplomacie. Pachatele zastřelily bezpečnostní složky. Tuniské úřady sdělily, že motiv útoku nadále vyšetřují.

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.

V Brně se otevřel Malý Mehrin, jde o prozatimní Moravské židovské muzeum. Než vznikne nová budova z dílny japonského architekta Kengo Kumy na místě stávajícího parkoviště před hotelem Grand, bude kulturně-vzdělávací paměťová instituce sídlit v prostorách domu ve Vídeňské ulici. Muzeum se v úterý otevřelo výstavou Nositelé paměti, která prostřednictvím autentických předmětů ukazuje příběhy moravských Židů. Malý Mehrin má přinášet také besedy, přednášky či program pro děti.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

U příležitosti Dne památky obětí holocaustu se v Senátu a na ministerstvu zahraničí uskutečňují vzpomínková setkání. V Senátu vystoupili kromě předsedů obou komor parlamentu Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) třeba také bývalá vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka Dita Krausová.

Kameny zmizelých připomínají v Ústí nad Labem osud osmi Židů, kteří ve městě žili a které zavraždili nacisté. Jde o manžele Rothbaumovy, Annu Pickovou, Reginu Steinerovou a Rudolfa, Viléma, Gertrudu a Hanuše Schiffovy. Kameny ve městě položili v Revoluční ulici před tři domy, kde oběti žily. Stalo se tak symbolicky den před mezinárodním dnem památky obětí holocaustu.

Na základních a středních školách ve Spojených arabských emirátech se začne učit o holocaustu. Podle agentury AP to bez dalších podrobností uvedlo velvyslanectví této země ve Spojených státech.

Před osmdesáti lety začal v terezínském ghettu vycházet časopis Vedem. Nebyl jediným, který tamní děti psaly, ale jako jediný se skoro celý zachoval. Psát ho začal čtrnáctiletý židovský chlapec z Prahy Petr Ginz. Po dvou letech ho nacisté zavraždili v Osvětimi.

Blížící se nástup nové vlády v Izraeli vyvolává napětí ohledně toho, jak se promění vztahy mezi Židy a Palestinci. Jde například o svatá místa v Jeruzalémě. Radikální pravice, která má usednout v novém kabinetu, totiž slibovala rozšíření práv na židovské modlitby na Chrámové hoře, což muslimové odmítají.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.