Židé strana 5 z 5

Izrael se potýká s nárůstem počtu vražd, ke kterým dochází zejména mezi mladými muži v komunitách. V poslední době dochází také ke zvýšené kriminalitě související s obchodem s drogami nebo k bujení černého trhu se zbraněmi.

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.

První dva kameny zmizelých připomínají v Českém Krumlově židovské obyvatelky, které se za druhé světové války nevrátily z transportu. Takzvané Stolpersteine se nachází před domem v ulici Latrán v historickém centru, který obývaly Marta Žaludová a její dcera Ilsa Breuerová. Řekla to mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová.

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

Tradiční svátek zvaný Sukot, nebo též Svátek stanů (či stánků, ale také Svátek sklizně), který slaví Židé, odráží v historii více významů. Tím nejdůležitějším je pohanská oslava podobná dožínkám, kdy zemědělci žili přímo na polích ve stanech, v posledním období před sklizní. Neméně důležitým je ale i význam náboženský. Rabíni připomínají biblický příběh, kdy Židé putovali z Egypta směrem k území dnešního státu Izrael a během čtyřicetiletého exodu bydleli ve stanech. Svátek se slaví sedm dní a letos připadl na období od 20. do 27. září.

Německá policie v souvislosti s možným útokem na synagogu ve městě Hagen zadržela šestnáctiletého mladíka, který se podle médií chystal zaútočit výbušninou. O hrozbě před židovským svátkem Jom Kipur (Den smíření) informovala policie ve středu večer. Šéf zemské vlády spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet a zemský ministr vnitra Herbert Reul ve čtvrtek řekli, že plánovaný útok byl pravděpodobně islamisticky motivovaný. Policie kromě chlapce zadržela ještě další tři osoby, které ale večer propustila.

Setkáním se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zahájil dopoledne papež František pondělní program své návštěvy Slovenska. V následném projevu vyzval Evropu k prosazování myšlenky solidarity. Zmínil také chybějící vzájemnou pomoc mezi lidmi. S prezidentkou se papež setkal už v neděli na bratislavském letišti, kde ho vítali také vrcholní politici Slovenska. V pondělí odpoledne se také setkal se zástupci židovské komunity, při té příležitosti odsoudil antisemitismus.

Dvacet dalších kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo v pátek do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě jich tak je už 77. Kromě patnácti kamenů připomínajících židovské oběti holocaustu se město k mezinárodnímu projektu poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku, řekla mluvčí magistrátu Eva Barborková.

„Dotkni se, chceš-li, nahmátneš, jak trvá všeliká hrůza a všeliké štěstí,“ stojí na náhrobku, pod nímž leží Jiří Orten. Talentovaný básník zemřel 1. září 1941, krátce po svých dvaadvacátých narozeninách. Jeho verši i zápisky, zejména po německé okupaci, se prolínala předtucha předčasné smrti.

Polský Senát schválil v pátek s určitými změnami návrh zákona o restitucích. Text se nyní vrátí do Sejmu, tedy dolní parlamentní komory, a pokud tam projdou Senátem prosazované změny, bude po podpisu prezidenta platit, informují tiskové agentury. Proti zákonu se opakovaně vymezuje Izrael, protože podle něj zákon Židům ztíží možnost navrácení majetku, který za války zabavili nacisté a pak znárodnilo Polsko.

Na den přesně před 79 lety odjel z Prahy transport tisícovky Židů do Terezína. Holocaust přežilo jen pětačtyřicet z nich. Mezi oběťmi byla i Růžena Stutzová. Její vnučka Charlotte Mayer se před nacisty zachránila útěkem do Londýna, kde se stala sochařkou. Osud její rodiny měl vliv na její díla, která stojí na řadě míst Anglie. Se sochařkou natáčel zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński odsoudil Izrael za kritiku chystaného polského zákona, který by podle některých hodnocení mohl zmařit snahy Židů o navrácení majetku zabaveného v době holocaustu a komunismu. Polsko nikomu nic nedluží, řekl bývalý polský premiér v rozhovoru s listem Gazeta Polska.

I před postavením plynových komor nacisté systematicky vraždili Židy na území dnešního Polska. Začali s tím hned, jakmile získali polské území v bojích s Rudou armádou. V Bialystoku (česky Bělostoku) k prvnímu masakru došlo v den vstupu německé armády do města. Velkou synagogu se stovkami Židů uvnitř zapálili před osmdesáti lety, 27. června 1941. V Bialystoku pak židovskou komunitu uzavřeli za zdi ghetta. Tam se ale zformoval odboj, který vedl s nacisty nerovný a předem prohraný boj. Povstalci v něm ztratili vše, získali jediné – respekt protivníka.

V německé armádě bude po více než sto letech sloužit vojenský rabín. Zsolta Ballu, narozeného v Maďarsku, uvedli do funkce v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 tisíc příslušníků, působí zhruba tři stovky židů.

Olomouc má novou interaktivní mapu židovské kultury, pracovali na ní zástupci Univerzity Palackého (UP) a Muzea umění. Mapa zachycuje dvě desítky stanovišť mapujících dějiny židovské komunity ve městě a její kulturní a intelektuální dědictví. Kromě textů obsahuje i bohatý audiovizuální materiál a obrazovou dokumentaci, informovali zástupci univerzity. Mapa je dostupná ve třech jazykových mutacích, v češtině, angličtině a němčině, a zájemci si ji mohou zdarma stáhnout v aplikaci.

Když se řekne kolbenka, vybaví se mnoha lidem velká továrna. Pojmenování přitom pochází od českého průmyslníka a vynálezce Emila Kolbena, který tu svou, elektrotechnickou, továrnu se jménem Kolben a spol. založil přesně před 125 lety. Podnik, který byl předchůdcem ČKD, se během několika desetiletí rozšířil na gigantický průmyslový celek s neobyčejnou produkční kapacitou, jehož elektromotory, vodní turbíny, lokomotivy, tramvaje nebo vybavení pro elektrárny získaly světovou proslulost. Svoje první zkušenosti sbíral Kolben až ve Spojených státech u slavného vynálezce T. A. Edisona, klíčové však bylo i jeho setkání s Nikolou Teslou.

Federace židovských obcí v ČR (FŽO) loni zaznamenala o 180 více antisemitských projevů než předloni, bylo jich 874 . Většinu tvořily nenávistné projevy na internetu, násilný incident s antisemitským motivem evidovala obec jeden. Výskyt konspiračních teorií spojených s antisemitismem enormně vzrostl v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Mezi radikálními skupinami Arabů a Židů propukly tento týden násilné střety v několika izraelských městech. O etnických problémech uvnitř společnosti nebylo mnoho let slyšet, což ale neznamená, že neexistují, poznamenala v pořadu Horizont ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Ta ranám současného konfliktu předpovídá dlouhé a bolestivé hojení.

Izraelští policisté zatkli v noci na pátek ve východním Jeruzalémě patnáct Palestinců. Policie zasahovala při nepokojích, v nichž se střetli Palestinci s pravicovými Židy, informovala agentura AFP. Napětí vyvolávají soudní spory o vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů. Později zaútočili na izraelské vojáky na základně na palestinském Západním břehu Jordánu tři ozbrojení Palestinci. Izraelci dva z nich zastřelili a třetího těžce zranili.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Před třiceti lety napadl dav v Bratislavě prezidenta Václava Havla a jeho doprovod. Demonstranti volali po slovenské samostatnosti a připomínali si výročí odtržení od předválečného Československa v roce 1939. Jiná část slovenské společnosti volala po vzniku konfederace, což čeští politici odmítali.

Před sedmdesáti lety –  25. února 1951 –  informoval pražský rozhlas o odhalení „protistátního spiknutí“.  Stalo se tak čtyři dny po začátku zasedání Ústředního výboru KSČ, na kterém byli Otto Šling, Marie Švermová a další obviněni z protistátní činnosti a Vladimír Clementis a Gustáv Husák z buržoazního nacionalismu. Hledání vnitřního nepřítele tehdy začalo nabírat stále rychlejších obrátek a nakonec zasáhlo do těch nejvyšších příček stranického žebříčku.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Ivo Levý byl v roce 1939 jako dvanáctiletý kvůli svému původu vyloučen ze školy. O čtyři roky později jako jediný z rodiny putoval do transportu. Dodnes mu není jasné, jak je možné, že jeho o dva roky starší bratr mohl ve škole a doma zůstat, dokonce odmaturovat. O tom, že byl v koncentračním táboře, dlouhá léta nikomu neřekl.