Blížící se nástup nové vlády v Izraeli vyvolává napětí ohledně toho, jak se promění vztahy mezi Židy a Palestinci. Jde například o svatá místa v Jeruzalémě. Radikální pravice, která má usednout v novém kabinetu, totiž slibovala rozšíření práv na židovské modlitby na Chrámové hoře, což muslimové odmítají.
Na Chrámovou horu, kde se nachází kopule Skalního dómu a mešita al-Aksá, se židovští turisté mohou dostat v doprovodu policejní ochranky. Muslimové je většinou sledují s podezřením, protože jim vadí potají či veřejně pronášené židovské modlitby.
„Je to Svatá země, která je všech. Ale tento areál patří nám a my se ho snažíme chránit,“ uvedl Aúní Basbas, mluvčí islámské nadace Wakf.
Většina Židů se modlí u vedlejší Zdi nářků, jiní ale požadují právo na modlitby v místech, kde kdysi stával židovský chrám. „Svatá místa, o kterých dvě velká náboženství říkají 'To je moje', jsou jako hra s nulovým součtem,“ myslí si expert na izraelsko-palestinské vztahy z Hebrejské univerzity Roni Šaked.
Ben Gvir slíbil neomezené židovské modlitby na Chrámové hoře
Chrámová hora je kontroverzní dlouhodobě, ale v posledním roce a půl incidentů přibývá. Loni v květnu se na ní vyvěšovaly plakáty oslavující hnutí Hamas. Potyčky s izraelskou policií v centru Jeruzaléma tehdy odstartovaly válečný konflikt s Gazou.
V současnosti má do izraelské vlády nakročeno radikál Itamar Ben Gvir, který před volbami požadoval neomezené právo na židovské modlitby na Chrámové hoře. Sestavování nové koalice vyvolává napětí uvnitř izraelské společnosti i na izraelsko-palestinské a také židovsko-muslimské lince.
„Pokud to chtějí proměnit na náboženskou válku, tak muslimové jsou všude a začnou napadat židovské cíle po celé zemi. Věřím, že tomu tak nebude, že to je jen politika,“ poznamenal mluvčí nadace Wakf Aúní Basbas.
