Český lékař Alexandr Herman dostal tento týden v Jeruzalémě in memoriam cenu pro židovské zachránce životů, která je obdobou titulu „Spravedlivý mezi národy“. Herman v dubnu 1945 v koncentračním táboře Taucha poblíž Lipska riskoval vlastní život, aby ochránil 140 nemocných spoluvězňů. Cenu za něj převzal jeho vnuk Martin Diviš.
Český lékař získal in memoriam v Izraeli cenu pro zachránce Židů
Události ČT: Cena pro českého zachránce Židů (zdroj: ČT24)
Silný příběh z rodinné historie spojil Diviše s historikem Jo'elem Ja'arim. „Pan profesor Ja'ari nás kontaktoval, že objevil příběh Alexandra Hermana, mého dědy, o kterém jsme věděli, že byl lékař, vězeňský lékař, byl v Osvětimi a byl v koncentračním táboře Taucha, ale nevěděli jsme o celém příběhu, kdy zachránil více než sto židovských pacientů,“ říká Diviš.
Během chaosu, který vypukl ke konci druhé světové války, se Herman a Bela Hazanová v koncentračním táboře Taucha starali o 140 nemocných spoluvězňů a skrývali je před zabijáckými komandy SS, která táhla krajinou. „Vyvedli nemocné vězně, oblékli je, odvedli je do vedlejšího lesa, který byl hned za plotem koncentráku, ukryli je tam v kráterech po bombardování a zakryli je listy,“ popisuje Ja'ari, který je synem Bely Hazanové.
V noci je pak bezpečně převedli skrz frontu k Američanům. Herman o tom, co prožil za války, příliš nehovořil. „Babička o tom mluvila víc, protože měla podobný osud. Ale on si to uzavřel v sobě a nikdy nechtěl být jakýmkoliv hrdinou,“ prohlásil Diviš.
Teď za něj jeho vnuk převzal ocenění udělované Židům, kteří za války zachránili své souvěrce. „Síla toho místa a síla toho příběhu, který možná v Izraeli vyznívá daleko víc než u nás, je něco, co se mě obrovsky dotklo. Jsem samozřejmě hrdý na to, co udělal,“ konstatoval Diviš.
Pomoc moderních technologií
Skoro osmdesát let po konci války je práce historiků v něčem složitější, protože ubývá očitých svědků. Moderní technologie na druhou stranu umožňují daleko lépe propojovat jednotlivé lidské osudy. Památník holocaustu v Jeruzalémě dokonce využívá umělou inteligenci. Ta projde miliony písemných, obrazových a zvukových dokumentů a najde v nich jména, místa a souvislosti.
Technologie pomohly i Ja'arimu – když při psaní knihy o své matce Bele Hazanové narazil na jméno Alexandra Hermana a našel jeho české potomky díky genealogickým aplikacím. „Nepochybně to usnadňuje život a umožňuje to odkrýt mnoho nových příběhů, které byly dosud pohřbeny v zapomnění,“ míní historik.
