Komunisté z Československa do Londýna prodali staleté tóry, dnes slouží v náboženských komunitách po celém světě

3 minuty
Události: České tóry v Londýně
Zdroj: ČT24

V Londýně se v neděli konala mimořádná oslava. V tamní Westminsterské synagoze si připomněli přesně šedesát let od chvíle, kdy do britské metropole dorazila více než tisícovka vzácných textů hebrejské bible, kterým se říká tóry. Dané svazky pocházely z tehdejšího Československa a dnes se používají nejen v Británii, ale po celém světě.

Ráno 7. února 1964 před Westminsterskou synagogu dorazily dva vozy s nákladem ze vzdáleného Československa se stovkami beden, ve kterých byl poklad nevyčíslitelné hodnoty, připomněl zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Byly v nich tóry z celého Česka. Přesně 1564 vzácných exemplářů toho nejvýznamnějšího židovského obřadního předmětu – hebrejské bible. Některé sto, dvě stě, ale i tři sta let staré.

„To, co tady vidíme, je část svitků, které byly přivezeny roku 1964 z Prahy do Londýna. Jsou to zachráněné svity, které přežily holocaust,“ ukázala na staré texty česká rabínka Kamila Kopřivová, která slouží ve Westminsterské synagoze.

„Komunistický stát potřeboval valuty, potřeboval zahraniční měnu a snažil se podívat, co by kde mohl rozprodat,“ přiblížila Kopřivová. To všechno za 30 tisíc tehdejších liber. Nedávno pracovníci synagogy zjistili, že jeden ze svitků je pravděpodobně dokonce z 13. století, tedy možná jeden z nejstarších na světě vůbec.

„Tohle číslo pochází ještě z války. Z doby, kdy se svitky svážely do Prahy a tam jim pak dávali katalogová čísla,“ přiblížil předseda Nadace svitků Jeffrey Ohrenstein při pohledu na označení jednoho ze svitků. Nyní oslavují šedesáté výročí předání tohoto velkého pokladu – a dorazili zástupci nejen z Česka, ale i z komunit z celého světa.

„Toto jsou důkazy nejen o historii, ale i konkrétních lidských osudech a to je vždycky dobré mít na paměti a připomínat si,“ řekla předsedkyně české sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Knihy v Londýně opravují a pak rozesílají do nových židovských komunit po celém světě, kde se dál používají během bohoslužeb. A tak zásilka ze 7. února 1964 nakonec neskončila jen jako muzejní exponát. Pro svitky znamenala nový život. Díky tomu dnes mohou české tóry po celém světě sloužit dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...