Ezechielově synagoze v Iráku hrozí kolaps, místní se ji pokouší opravit

3 minuty
Synagoze v Iráku hrozí kolaps
Zdroj: ČT24

Více než sedm set let staré Ezechielově synagoze na severu Iráku hrozí kolaps. Pamětihodnost ve vesnici Sush je už desítky let opuštěná. Místní se proto pokoušejí zařídit její rekonstrukci. Jedná se totiž o jednu z mála zbývajících židovských památek v zemi.

Od chvíle, kdy Židé opustili malou vesnici Sush na severu Iráku, uplynulo už přes sedmdesát let. Ezechielova synagoga byla místem, kam se pravidelně chodili modlit. Od té doby ale zeje prázdnotou a postupně chátrá.

„Židovská synagoga je pojmenovaná po prorokovi Ezechielovi. Historie té budovy sahá až někdy do třináctého nebo dvanáctého století našeho letopočtu,“ vysvětluje učitel historie z přilehlé vesnice Ahmad Salih. 

Více než sedm set let stará stavba je výjimečná především tím, že si zachovala svou původní strukturu. Zároveň se jedná o jednu z mála židovských památek, které v Iráku zbývají. „Střecha je postavena do oblouku a vnější stěny jsou velmi silné. Stavba je navržena tak, aby odolávala místnímu počasí. To je tady velmi drsné, je tu hodně deště a sněhu,“ popisuje Salih. 

Dlouhá cesta k rekonstrukci

Podle dochovaných pramenů byla vesnice ještě v polovině dvacátého století domovem asi třiceti židovským rodinám. Po vzniku Izraele ale postupně odešli. „Osobně jsme je tu už nezažili – ale slyšeli jsme o nich od našich otců a dědečků. Prý tehdy navštěvovali synagogu každou sobotu. Vždy na jaře tam také donesli jídlo a hodovali,“ vypráví obyvatel vesnice Sush Ismael Tahir.  

V září 2020 se synagoga dostala do hledáčku amerického konzulátu v Irbílu, který pomocí dvou neziskových organizací přispěl na její rekonstrukci. „Od roku 2019 spolupracujeme s americkou organizací, která se specializuje na renovace. Po velkém úsilí a podrobném studiu dostupných pramenů jsme dospěli k závěru, že synagoga musí být okamžitě zrestaurována. Americký konzulát nám na to přispěl půl milionu dolarů,“ doplňuje ředitel oddělení historického dědictví pro guvernorát Dahúk Bekas Brifkani. 

Sehnané finanční prostředky přinesly naději, že by mohla být významná historická památka zachována. Renovační práce ale zatím nezačaly, a místo kdysi určené k modlitbám se tak mezitím pomalu mění v ruiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...